Já minutku, pokud nemají guláš, manželka jak kdy. Smažák je její favorit.

Zajímalo by mě, co si nejraději dáte na kole/ pěším výletě? Oceníte místní speciality nebo sáhnete po smaženém sýru?

Jednoznačně smažák! Vím, co mohu čekat, není na tom co zkazit. Jinak úroveň hospod a restarací je myslím čím dál horší. Je to tím, že to dnes může dělat každej-samozřejmě po absolvování nějakého fofrkurzu). Za socialismu měl obsluhující personál předepsané stejnokroje. Dnes vejdu do hospody, tam sedí holka ve vytahaných teplácích a tričku a dívá se na TV. To je prosím servírka. Mockrát se mi stalo, že mi přinesli jiné jídlo, než jsem si objednal-hranolky místo vařených brambor, masový talíř místo sýrového atd.
Mnozí ani neví, že mají hostovi popřát dobrou chuť. Také se mi stalo, že jsem platil 200Kč bankovkou-"vrchní" si ji odnesl k pultu a zpět mi přinesl na 50,-kč bankovku. Pak jsem se s ním dohadoval, že jsem mu dal 200. Když číšník nemá drobné, má nechat hostovy peníze na stole a drobné si přinést. Neznají základní pravidla. Když mi přinesou pivo a já poděkuji, řeknou na to "jo"! (správně se říká "prosím") Děs běs. Jejda to jsem se rozepsal...

Dobrý den,vím o čem mluvíte, ano malo kde potkate dobrý přivítací personál.

Jestli Vám mohu nabíbnout, Jste-li cyklista nebo jen jako koníček, rád cestujete, navštivte naší "Klenovskou Hájovnu" v Velký Ratmírov s certifikací "Cyklisté vítáni", máme tady i občerstvení pro cykliste kteří kolem projižděj.Smažák neděláme ale takový posilovací Toust, nebo párek, nebo opečená klobása  studené pivko a příjemná obsluha.Přeji hezký den Inna S.

Na smažáku se toho dá kupa zkazit, včetně brambor! ;) Já často rád vyzkouším specialitu, ale v hospodě, kde holka v teplákách kouká na TV a je to servírka bych nešel ani do smažáku ;))

No jo, na dědině to tak dost často je. Jinak není smažák jako smažák, to je fakt. Třeba na Slovensku byl vynikající, opravdu chutnal jako sýr, u nás je to kolikrát jako obalovaná umělá hmota, naprosto bez chuti.

Nebývá to někdy ani na dědině,setkal jsem se stím i na slušném penzionu(alespoň z venku tak vypadal) v Beskydech(konkretně v Bílé).V případě řízku který jsem si dával bych řekl že byl tak 10krat ohříván v mikrovlnce a ještě mně stál skoro kilo.Kritika na kuchaře mi pak nebyla nic platná,odpověděli mi že zdejší sem chodí na "obědy" a nemají problém.Jen přespolním se pořád něco nelíbí.
Tak nevím,když v české klasice se zklamu,jestli si vůbec mám dát specialitu.....
Pokud můžu dodat ke Slovensku,tam jsem s jídlem v restauracích neměl nikdy problém..

Ahoj,taky dávám přednost smažáku.A je jedno jestli je to vejletování po Českém ráji nebo na Slovensku po Bojnicích

Ahoj,taky dávám přednost smažáku.A je jedno jestli je to vejletování po Českém ráji nebo na Slovensku po Bojnicích

Na krátké cesty volím klasiku: tatranku a v cíli smažák, řízek a podobně. Na delší cokoli co je možné rychle uvěřit v přírodě. Můžu doporučit předvařenou rýži a sojové maso (opravdu nechutná tak špatně) a má dostatek bílkovin. Popřípadě trvanlivý salám vyschlý v ledničce pak nemá problém vydržet pár dní jen tak v batohu. Jinak outdoorová strava (dražší alternativa tatranky, ale o to chutnější)http://www.outdoorstuff.cz/exec/search.aspx?exps=travellunch&SearchType=Fulltext.
A v cíli vždycky pivo (pokud je:)

Tak já v průběhu tůry moc nejím, jen tak zobu neškodné potraviny - domácí křížalky, suchary, jablka, koláč nebo si dám někde česnečku nebo jinou polívku s pečivem. Po tůře kolem 16-17:00 si dávám obědovečeři v restauračním zařízení. Důležitý je si dát něco, co jde hodně na odbyt-tam je velká naděje, že to bude čerstvé. Jednou jsem si dal neprozřetelně smažená játra a málem jsem skončil ve špitálu.

Záleží jestli jedu do 100 nebo nad 100km.
Tatranky a bébéčka automaticky,nějaký jontův nápoj.A v pauze se místečko na dobrý gulášek nebo řízeček vždycinky najde.

Zdravím. Začal jsem testovat česnečku na Slovensku česnekačku. Vřele doporučuji. Někde udělají i když ji nemají na jídelníčku. Jsou různé kvality, ale dá se říci ,že jsou všechny poživatelné na které jsem narazil. Potom popřemýšlím nad jídelníčkem. Kuchař a personál je zatím zaměstnán. Cena dalších jídel se odvíjí od ceny česnečky. Ceny se pohybují od 20 - 35Kč. Ty dražší bývaly většinou podle mě horší. Dobrou chuť a zkuste. Je to i zdravé.

Tak zrovna česnečka patří mezi velmi málo jídel, která nejím a jíst nemohu. Nejde o česnek, ale spíš o to, že se obvykle jedná o hodně mastnou vodu.
Většinou si na jednodenní trasu beru veškeré jídlo s sebou i proto, že nemohu spoléhat na přítomnost dobré otevřené hospody ve vhodném místě, ale občas se na oběd přesto zastavím. Dávám si to, co se mi líbí, trošku více vždy uvažuji o bramborách, protože na těch se dá hodně zkazit. Cena o kvalitě vůbec nevypovídá, pokud je hospoda drahá, odrazuje mě to od její návštěvy.

Tak zrovna česnečka patří mezi velmi málo jídel, která nejím a jíst nemohu. Nejde o česnek, ale spíš o to, že se obvykle jedná o hodně mastnou vodu.
Většinou si na jednodenní trasu beru veškeré jídlo s sebou i proto, že nemohu spoléhat na přítomnost dobré otevřené hospody ve vhodném místě, ale občas se na oběd přesto zastavím. Dávám si to, co se mi líbí, trošku více vždy uvažuji o bramborách, protože na těch se dá hodně zkazit. Cena o kvalitě vůbec nevypovídá, pokud je hospoda drahá, odrazuje mě to od její návštěvy.

No pravá česnečka, tak, jak se dříve dělala je defakto mastná voda. Aspoň ji tak dělal můj dědeček: Dal do talíře lžičku sádla, utřenej česnek, sůl, majoránku, zalil to vařící vodou a přidal se starej opraženej chleba. Ovšem dnešní česnečky jak je nabízí naše hospody jsou zcela jiné. Kolikrát jsou tak husté, že v nich stojí lžíce. Jsou tam brambory, rozšlehané vejce a někde ještě přidávají strouhanej sýr (to mám rád).

Každý podle svého gusta, řekl bych. Mnozí se mnou asi nebudou souhlasit, ale mně zase připadá trochu legrační to blbnutí s jontovými nápoji, cereáliemi, tím co je nebo naopak není, zdravé atd. Zdá se, že televizní reklamy a mediální masáž dokonale zblbla kdekoho. (Samozřejmě, pokud mám nějaké zdravotní potíže, jsem určitě nucen zohlednit je i při výběru jídel, ale hovořím tu o zdravých lidech). Pro výrobce oněch "dobrot" je to samozřejmě kšeft a konzumenti mnohdy už natolik podlehli oné masáži, že jim to snad i někdy chutná (viz třeba to sójové maso). Pro mne je túra spojená s větším nebo menším výdejem energie, kterou doplňuji naprosto bez ohledu na nutriční hodnoty a kalorie, ale jen a pouze podle toho, co mi chutná, resp. na co mám momentálně chuť. Diety nedržím, neblbnu ve fitku, necpu se bobulemi, ani nedržím žádnou dietu a stále vážím stejně. Jen se asi nepřežírám....

Místo ionťáku vrcholové pivo a jinak přátelé mne znají, že za pochodu celkem rád jím lovečák nebo podobnou štangličku salámu. Takže s jídlem nemám problém. Jinak mimo vrcholových přiťuknutí slivovičkou usrkávám z hydrovaku. Báječný to vynález.