TRIGLAV - 2865 m.n.m.
Triglav, nejvyšší vrchol Julských Alp. Svou výškou ničím vyjímečný, výstupem však rozhodně ano…. 15.9.2006 cca v sedm ráno přejíždíme hranice Rakouska, vjíždíme do Slovinska. Hned za hranicemi nás čeká výběr „mýtného“ přes tunel – 6,5 euro. V obci „Mojstrana“ se vydáváme odbočkou k „Aljaževu domu“ - (1015m.n.m.), vjíždíme do národního Triglavského parku. I zde platíme za „parkovné“, cena je cca 2 eura. Hodinky ukazují 8 hodin, je krásné slunečné počasí, nad parkovištěm se týčí skalní masív „Stenar“ – (2501m.n.m.). Převlékáme se, kontrolujeme výstroj i výzbroj a vydáváme se směr Aljažev dom. V prostoru domu se nachází rozcestník, který nám upřesňuje výstupový směr a časovou délku potřebnou ke zdolání vrcholu Triglav. 4,5 hodiny na vrchol se nám zdá málo vzhledem k výškovému převýšení, které dělá cca 1750m. Všechny výstupové cesty na Triglav z Aljaževu domu vedou pod „severní triglavskou stěnu“, která svou kolmostí a výškou nahání strach. Nicméně i zde se najdou výstupové cesty. Stoupání v této části výstupu začíná pozvolně, postupně se po cestě nacházejí pomocné úchyty v podobě kovových „madel“ až po ocelová lana. Potkáváme protijdoucí, kteří si to směřují zpět k „domu“. Cesta ubíhá, nabíráme výšku. Začínají se nám odkrývat postupně okolní vrcholy. V poledne docházíme k rozcestníku ukazující směr k chatě Triglavski dom následně na Triglav respektive k „Domu Valentina Staniča“. Na vrchol je to ještě 2h 15min. Začíná nás tlačit čas… Vrchol je už v mraku, začíná se pomalu zatahovat. Dáváme si krátkou obědovou pauzu… Potkáváme kolegy z naší rodné země, sdělují nám, že Triglav se „chodí“ 2dny (první den Aljažev dom – Triglavski dom, druhý Triglav – Aljažev dom). Začínáme docházet k názoru, že dávka výstupu a sestupu, kterou jsme si dali pro jeden den je opravdu nemalá…Začíná se u nás projevovat únava. K chatě se dostáváme po 13 hodině. Po zralé úvaze nasazujeme úvazky, k němu smyce s karabinami, ferrátové sety necháváme v batohu. Ochranu hlavy taky nepodceňujeme, nasazujeme přilby. Část úseku chata – vrchol bych si dovolil hodnotit jako nejnáročnější. Opět úchyty, ocel.lana, málo prostoru, strmost stěny, hledání vhodných bodů k uchycení…jedním slovem „ferráta“. Jištění nám pomáhalo, ne všude je však nutné, ale člověk má tu „jistotu“. V deštivém počasí si to nedovedu představit, skála se stává velice nebezpečnou vhledem k jejímu povrchu, je hladká… Ve 14:30 dosahujeme vrcholu. Vítá nás jakási opravdu podivná kovová raketa označující vrchol samotného Triglavu. Výhledy jsou mizivé, teplota rovněž. Chvíle pro odpočinek, pár fotek a vydáváme se zpět. Začíná nás tlačit čas, dolů to bude min.4hodiny. Cesta zpět proběhla bez problémů, snad jen na sestup ferrátou je nutné myslet na to, aby byl člověk obezřetný. Sestup od chaty k „domu“ není náročný, snad jen únava a výškové převýšení je zde už cítit. Kolena a nohy dostávají pořádnou lekci. Dole nás vítají kapky deště, nám to ale nevadí, cíl je splněn a vrchol zdolán. Je 19:15min. Na závěr bych chtěl podotknout, že Triglav nepatří mezi jednoduché vrcholy pokud jej chcete zdolat za jeden den. Rozložení výstupu a sestupu do dvou dnů (přespání na chatě – 15euro/noc) je vhodnou variantou. Rozhodně bych nezapomněl pro pocit bezpečí na lezeckou výzbroj (sedák, smyci, karabinu, přilbu). Značení není nejlepší, člověk musí být na pozoru, časy (výstupové i sestupové) jsou snížené oproti realitě. Je třeba k nim připočítat vždy 20% - 30% času. Vrchol je to pěkný, pestrý, nabízí snad vše co turista požaduje…. Základní popis: • Výchozí místo: Aljažev dom (1012 m.n.m.) • Cílové místo: Triglav (2865 m.n.m.) • Převýšení: 1753 m.n.m. (cesta tam) • Čas: 4,5 hodiny (tam) • Chata po cestě: ano (Triglavski dom, 15 euro/noc/os) • Voda po cestě: ne • Vybavení: úvazek, smyce, karabina, přilba Petr Kocich pkocich@email.cz














Diskuse k cestopisu TRIGLAV - 2865 m.n.m.
Vena
Michal Lollok
Čirou náhodou jsme našel tento článek s komentáři pod ním a docela mě v některých věcech napsané názory překvapily, vyjádřím se v bodech k několika věcem, jež mě zaujaly.
Na Triglavu jsem za svůj život byl pouze třikrát a to v různých podmínkách a pokaždé s jinou variantou výstupu.
Článek samotný :
1/ věcí ještě hned na začátku je zařazení Triglavu – v kolence stát do RAKOUSKA – což samozřejmě není pravda i text článku to potvrzuje. Triglav je nejvyšší horou Slovinska.
2/ Velice mě zaujal výrok : „Ve 14:30 dosahujeme vrcholu. Vítá nás jakási opravdu podivná kovová raketa označující vrchol samotného Triglavu.“ Autor tím myslel tzv. Aljažev stolp postavený na vrcholu Triglavu v roce 1895. Tento sloup funguje jako nouzová bivakovací bouda (s kapacitou 3 – 4 osoby) a funguje jako Faradayova klec.
Pobyt v tomto stolpu nepřeji zažít žádnému návštěvníku Triglavu.
3/ značení – úsek Alžajev Dom (1015 m.n.m.) – pomník padlým partyzánům (1009 m.n.m.) naprosto jasný úsek po cestě jež pokračuje až na křižovatku turistických cest pod pramenem Bystrice. Zde se cesty rozchází na cestu vlevo (tzv. cesta Prag vedoucí Triglavskou severní stěnou) a vpravo – spíše rovně – vedoucí do sedla Luknja 1758 m.n.m. Výstupová cesta cestou Prag je v podstatě také jasná, první část je kosodřevinou – pěkně vyšlapaná a na zbytku cesty je na slovinské poměry pěkné značení. Problém s orientací může nastat za křižovatkou cest na Dom Valentina Staniča (2332 m.n.m.) a Triglavski dom na Kredarici (2515 m.n.m.). Následující cesta z Triglavski domu na Kredarici na Malý Triglav – zde může být maličko problém najít nástup k fermatě, ale pak je to přehledné až na vrchol Triglavu.
4/ výrok „Na vrchol je to ještě 2h 15min. Začíná nás tlačit čas… Vrchol je už v mraku, začíná se pomalu zatahovat. Dáváme si krátkou obědovou pauzu…“
Tak to je výrok – který stojí za zvážení – pokud vidím, že vrchol je v mraku a začíná se zatahovat – vydám se na vrchol jež neznám ? Neznám ústupové cesty (nemohu posoudit autorovo nouzové vybavení) a vím, že skoro až na vrchol vede po exponovaném hřebínku ferrata – což se dá vyčíst z mapy – jak se chová ferrata v případě nepříznivé počasí je jasné. A tak se opět ptám jít, či nejít ?
Myslím si, že rozhodnutí je jasné aspoň každému, kdo má jistý pud sebezáchovy…
Jak se říká každý svého štěstí strůjce, ale jen bych chtěl upozornit všechny návštěvníky Triglavu – dobře se rozhlížejte až půjdete po ferratě na vrchol či dolů a je jedno kterou cestou půjdete, ty pamětní cedulky (a že jich je hodně) označují místa, kde zemřeli lidé na úder blesku, či jinou nešťastnou náhodu- zřícení atd.. při nepříznivém počasí.
5/ výrok „Potkáváme kolegy z naší rodné země, sdělují nám, že Triglav se „chodí“ 2dny“ – ano to je pravda. Vzhledem k převýšení, předcházení krizovým situacím se Triglav opravdu standardně 2 dny. A nejen na popisované cestě v článku, ale i při variantě přes sedlo Lukna…
Tato informace se dá najít v mnoha průvodcích i na internetu.
6/ výrok v článku – který mě překvapil nejvíce (pokud je cílem tohoto článku popsat výstup jakožto informaci, návod pro jiné turisty, horaly…) je toto : Po zralé úvaze nasazujeme úvazky, k němu smyce s karabinami, ferrátové sety necháváme v batohu. Ochranu hlavy taky nepodceňujeme, nasazujeme přilby.
Můj názor – opravdu mě zaráží autorova neznalost, či riskovaní…
A tak se ptám, k čemu je mi nasazený úvazek (prsák + sedák) a k němu smyce s karabinami, pokud hodlám jít na ferratu a ferratové sety pro jistotu nechám v batohu. Toto rozhodnutí se na ferratě rovná sebevraždě, respektive možné vraždě ostatních spolulezců. A zatímco názorem si stojím ! Autor asi nezná pojem pádový faktor, rázová síla.
Alespoň, že nebyla podceněna ochrana hlavy přilbou.
Více o metodice ohledně klettersteigů, nebo-li ferrat:
http://metodika.sakal.stredozem.cz/kletr/klettersteig.htm
http://www.climber.cz/pages/metodika/klettersteig.htm
http://zbartos.tripod.com/ferraty.htm
http://viaferrata.orionsoft.cz/view.asp?file=static/docs/bezpecnost.htm&t=1
Povinné vybavení a vybavení doporučené na cesty via ferrata lze najít na internetu nebo :
http://www.alpina.cz/t/vybaveni-ferraty-podrobne
Michal Lollok (mlollok@seznam.cz , ostatní druhy kontaktu na http://michalus.net)
Světlana
Děkuji za odpověď. Světlana
Michal
Konrád
Jen ještě poznámka k ročnímu období našeho výstupu – byli jsme tam v posledních červnových dnech a všechny rostlinky co se tam vyskytují byly v plném květu – bylo to nádherné.
Konrád
Jacobsen
Světlana
koupání v Bohinjském jezeře, začátek třídenního přechodu nejvyšší hory Julských Alp - Triglav (2864 m), výstup od chaty Savica na Koču u Triglavských jezer, nocleh
3. den::
krásná túra dolinou Triglavských jezer, výstup kolem chaty Planika zajištěnou cestou na Triglav, nocleh na Triglavskem domě na Kredarici
4. den::
sestup cestou Prag nebo přes Tomniškův pot na Aljažev dom k autobusu. Dále autobusem na sedlo Vršič, nocleh na Koči na Gozdu pod
Vršičem. Cestou návštěva nádherného vodopádu Peričnik a poté sportovního střediska Kranjska Gora
5. den::
z chaty výstup úžasnou ferratou skrz Prednie okno na Prisojnik (2547 m), případně až na Razor. Zpět turistickou stezkou na Poštarsky dom, busem zpět na Koču na Gozdu, nocleh
6. den::
túra do doliny v Tamarju, na zpáteční cestě výstup krásnou ferratou na Malou Mojstrovku, večerní odjezd do ČR
7. den::
návrat do ČR v dopoledních hodinách
Souhrnné informace k zájezdu
Cíl zájezdu: Slovinsko
Typ zájezdu: Ferraty a Ledovce 2007
Ubytování: horské chaty
Stravování: z vlastních zdrojů
Doprava: autobus
Nástupní místa: Brno, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Praha
Cena zahrnuje: dopravu autobusem, 4× ubytování v chatách, pojištění úrazu, léčebných výloh a storna, pojištění CK proti úpadku, vedoucí zájezdu, organizační zajištění, textové a místopisné materiály
Další informace: cena nezahrnuje: stravné, event. místní dopravu a jiné neuvedené služby Via ferraty či klettersteigy jsou železné zajištěné cesty, se kterými se můžete nejčastěji setkat v italských Dolomitech. Dnes se ale objevují i ve Francii, Švýcarsku, ve vápencích Rakouska. Tady jsou s pomocí fixních lan, žebříků, můstků aj. umělých jistících pomůcek zpřístupněny cesty, které by jinak byly přístupné pouze horolezcům. Tyto zajištěné cesty umožňují i obyčejným vysokohorským turistům dostat se do míst, kam by se bez těchto umělých pomůcek neměli šanci dostat. Skýtají nezapomenutelné zážitky z pohybu v exponovaném terénu všem turistům a milovníkům skalního lezení. K jejich zdolávání je však potřebná povinná výzbroj, neboť některé via ferraty vedou v původních vojenských štolách zbudovaných během první světové války. Tyto cesty budovali jak rakouští horští myslivci, tak italští alpini. Noclehy jsou ve vlastních stanech v kempech, ve volné přírodě nebo na chatách či v penzionech. Stravování, není-li vysloveně uvedeno jinak, je individuální z vlastních zásob. Doprava je zajištěna autobusy, které jsou po celou dobu pobytu k dispozici. POVINNÁ VÝBAVA: úvazek – sedací nebo lépe kombinovaný, 2 smyčky, 2 karabiny, pádová brzda, přilba, baterka (nejlépe čelovka), kvalitní boty s vibramem, teplé oblečení (rukavice, čepice, náhradní oblečení), sluneční brýle, opalovací krém s UV faktorem, pláštěnka nebo pončo, výbava pro táboření – kvalitní stan (nejlépe se samonosnou konstrukcí), kvalitní spací pytel, karimatka, spolehlivý a skladný vařič (VAR, Campingaz ad.), osobní lékárnička Pardubice - poskytujeme vzdálenostní slevu 100 Kč Podle počtu přihlášených osob z jednotlivých míst bude určena trasa v ČR a event. svoz za příplatek.
Cestovní kancelář Poznání- zájezdy a dovolená
Konrád
K plánu cesty: Sestupová cesta Tomiškov pot na Alježev dom, je podle místních ta nejnáročnější varianta, stálo by to za to uvést v itineráři.
Cabadaj
Honza
Radek
kossuri
Petr Kocich
Alena
Martin Knor
Vlani sa mi v dazdi nepodarilo vyliezt ani na Trzasku kocu (tiez z Aljazevho domu cez Luknju), pretoze po polovici septembra bola zima, fukalo a prsalo. Par metrov pod chatou, ked som bol uz mokry ako mys, som to musel otocit a zbehnut dolu.
Idealne je rano vyrazit z domu. (Slovensko.) Clovek pride autom k Aljazevmu domu okolo obeda. Vo zvysku dna sa vylezie na chatu, na ktorej prespi. Dalsi den obehne vrchol a pred obedom moze byt spat pri aute.
Libor
Takovejch blbu jako ty uz tam ma cedulek ty blbe. Jestli si myslis ze si frajer tak to tedy ne. Si normalni pako vylizany.
Pro vsechny normalni lidi a turisty. Triglav rozhodne nepodcenujte. Na 1 den je toho pro netrenovaneho cloveka si myslim vcelku dost. Trenovany to da bez problemu, ale napoprve bych urcite volil cestu na dva dny, nikdy nevite co se muze stat a pocasi se muze zmenit rychle a lezt severni stenou dolu za deste nekdy v zari bych teda nikomu moc nepral... Mozna leda tomu idiotovi ze slovenska co tu psal ze je to vlastne pohoda , lala a tak.
Pavel
Thomas
Alena
Libor
Aleš
Libor
Dolu sme sli potom zase jizni cestou a pak nakou silenou oklikou ale zase o to bezpecnejsi cestou dolu. No bylo to teda hooodne dlouhy, ale v 19:30 sme byli na parkovisti :D.
Pristi rok lezeme na triglav urcite znovu, ale jeste nevime jestli se odhodlama na jednodeni vyslap. Spis asi ne, protoze chci delat urcite zase hodne fotek a to dost zdrzuje.
Vlada
cesta 16.7. od Alzajev dom na vrchol (Tomiskova cesta) a zpet (cesta Prag)
pocasi: promenlive, zpocatku dest, mlha, pote polojasno
doba: 13.5hod s prestavkami (polevka v Triglavski dom)
nase vybava: trekingove hole (silne doporucujeme alespon helmu)
Na cestu jsme se vydali s pruvodcem a mapou od KOMPASSU kde je cesta oznacena jako 10.15h narocna a je doporuceno prespat na Triglavskem dome.
Prijeli jsme k Aljazev dom na parkoviste(3,50euro) v 23.00 s tim ze prespime v aute (zjistili jsme rano ze je to zakazane) a za rozbresku vyrazime. Rano ovsem zacalo prset a my zvazovali jestli je vystup bezpecny. Mistni horal (postarsi muz co tvrdil ze tam byl 30x)nam rekl ze to nebude problem a ze pocasi se zmeni a at jdeme s nim.On a jeho kolega sli s co nejmene vecmi (jen hole) a doporucili nam nebrat s sebou zbytecne tezke veci.
Vyrazili jsme z parkoviste (cca 1015m.n.m.)bohuzel pozde: 8.30. V mirnem desti a mlze po doporucene Tomiskove ceste. Nejprve lesem jako do schodu, pote lezecke useky s lany a koliky. Prevyseni velike, prset nastesti prestalo. Po napojeni druhe vystupove cesty(Prag) se dojde suti k rozcesti(cca 2200m.n.m.) jedna cesta vede k Domu Valentina Stanica a druha na Triglavski dom na Kredarici. Dale kotlem po plochych skalach s plochami snehu a ledu a zaverecnym lezeckym usekem k Triglavskemu domu (cca 2500m.n.m.). Je to velika chata s ubytovanim a jidlem, plna turistu. Ceny (2011) noc nejlevnejsi 20 Euro(spolecna mistnost), mensi kolem 30. Jidlo gulas atd. kolem 7, polevka 3,50, pivo 3,50 atd.
Dorazili jsme sem asi ve 14.45 (po 5ti hod.). Je dobre zvazit dalsi cestu kvuli pocasi, to bylo nahore zcela jine nez dole u auta. Po teple polevce jsme se rozhodli zdolat posledni kus cesty, cas 15.15, vrchol byl v mracich. Tento usek je nejkratsi, zato nejnarocnejsi. Asi 1.15h jsme lezli po skale a pridrzovali se koliku a lan. Vylezli jsme na Maly Triglav a pak po velmi uzke ceste(misty na sirku dvou bot) dal na hlavni vrchol (2864m.n.m.), cas 16.30. Na vrcholu je dost mista, bylo tam s nami dalsich 10 lidi. Zapis do knihy, foto a rychle dolu.
U Triglavske chaty 17.20 jsme se rozhodli stihnou sestup k Aljazev dom do setmeni. Cestou Prag jsme nekonecne dlouho sestupovali az k rece. Sestup nam vzal temer veskere zbyle sily a tak kdyz jsme v 21.00 za soumraku sli po pesine podel reky v udoli citili jsme ulevu ze jsme to stihli.
Zaver:
Nas nazor
Velmi narocna cesta z udoli od Aljazev dom. Vhodna jen za pekneho pocasi, v mlze se v kolti ztratite a za deste a bourky je vystup az na vrchol i se vsim vybavenim sebevrazda(po ceste i v n.v.1800 byly pomnicky mrtvym horalum).
Videli jsme lidi vsech vekovych skupin, i male deti(nevim kudy tam sli). Vybaveni meli ruzne: nic, hole, helmy, ferratove sety, lana, cepiny. Myslim ze je to na zvazeni kazdeho. Nejake jisteni a helmy mela tak polovina lidi co jsme videli. Je treba zminit ze na spouste useku nemate karabinu k cemu pripnout, protoze ze skaly trci jen hladke koliky. Za slusneho pocasi se to da zvladnout bez vybaveni.
Urcite je lepsi prespat na chate Triglavski dom, jednodenni cesta byla velmi namahava a casove narocna.
Casy na cedulich jsou pro vetsinu lidi nesmyslne, myslim ze pridat tak 25% je nutnost. Znaceni je jinak dobre. Navic jsme cestou narazili na spoustu lidi.
Videli jsme mistniho cloveka, ktery v nizkych nekozenych botach v kratasech bez zadneho vybaveni casy na cedulich jeste prekonaval.
Šafry
V září 2011 jsme byli také na Triglavu. Šli jsme z kempu v Trentě do sedla Lukňa. Ze sedla vede zajištěný úsek, který byl z naší cesty ten nejtěší a jako sestupový bych ho nedoporučoval. Pak následuje jakási náhorní plošina s krásným výhledem na Triglav. Na Triglav jsme vylezli jihozápadní feratou. Sestup přes Malý Triglav s výhledem na Triglavský dom k domu Planika a pak následuje čistej choďák bez ferat přes Tržaškou koču zpět do kempu v Trentě. Toto byl náš poslední výstup v Julkách, takže jsme byli rozchození, ale přesto jsme sebou měli spacáky pro případ přespání na chatě. Dali jsme to tedy za jeden den, ale přišli jsme do kempu už za tmy s čelovkama a notně unavení.
stir6
Nejvyšší výstupy mám asi ze Západních Tater, kde jsem šla např. Ostrý Roháč, Skrinarky a další.Pak mám za sebou něco málo v Rakousku..četla jsem, že Ostrý Roháč je proti Triglavu procházka..což pro mě teda nebyla.Triglav mě láká, ale mám obavy zda bych to zvladla..