Severní Čechy – 8. den - dopoledne: CHKO Labské pískovce – Jetřichovice: skalní kaple sv. Ignáce (Všemily); okruh 2,5 km: Grieselův kříž - NS Čedičák - Čedičový vrch (čedičový sopouch)

Po té noční bouřce se nakonec i mně spalo krásně, i když v autě neklesla teplota pod 22 stupňů. Vstáváme v 9 hodin. Říčku naštěstí noční liják nepoznamenal, voda je krásně čistá. Den začínáme ponořením do jejích vod. Já čekala, že to bude studenější, Ota tvrdí, že je jako led. Tak si vyberte.

Snídáme, je zataženo, i když občas vykoukne sluníčko. Zdá se, že zase bude dusno. Ale horší než včera už to snad ani být nemůže.

Odjíždíme, s panem domácím z nedaleké chaty na sebe máváme jak staří známí.

Jedeme dál na severovýchod. Jen krátkou zastávku děláme ve Všemilech u skalní kaple sv. Ignáce. Mezi mohutnými pískovcovými skalami jsou hezké domky. V jednom skalním bloku byla r. 1810 vytesána skalní kaple. Její vznik souvisí s epidemií neštovic a úplavice, která v tom roce zasáhla Všemily. Oběťmi byli hlavně děti a staří lidé. Na svátek sv. Ignáce dne 1. 7. uspořádal zdejší kněz prosebné procesí. Po měsíci epidemie zcela ustoupila. Strop připomíná valenou klenbu. V jižní stěně jsou vysekána dvě okna. Podlaha je betonová. Vstup je začištěn kamenným portálem, nad ním je obraz sv. Ignáce z pozdější doby. Na vrcholu skály je latinský kříž.

V protější skále je vytesaná výklenková kaplička se soškou ukřižování.

Pokračujeme v jízdě severovýchodním směrem. Je vidět, že jsme v oblasti pískovcových skal. Kolem silnice je jich spousta. Nestíháme se kochat. Prostě skály – to je moje radost.

Zastavujeme až v Jetřichovicích. Tady jsme byli před 10 lety, ale to jsme se vydali na sever. Jenže tady je taková spousta krásných míst, tak není problém vyrazit zase jinam.

Nejdřív jdeme do infocentra. Nutně potřebuji wifinu. Doma na poště máme balík, potřebuji prodloužit úložnou dobu. Je to bezvadný, wifi je obecní a je pokryto celé náměstí. Proto se teď nezdržujeme, večer na to bude víc klidu. Kupujeme pivo pivovaru Falkenstejn, jdeme koupit chleba a vracíme se kousek na parkoviště Grieselův kříž, odkud chceme vyrazit na 2 výlety.

 

Začínáme okruhem cca 2,5 km dlouhým po naučné stezce Čedičák na Čedičový vrch. K ní se dostaneme po modré okolo Grieselova kříže. První dřevěný kříž tady vztyčil r. 1799 sedlák Josef Griesel. R. 1819 ho Ignaz Griesel nahradil novým, také dřevěným, který byl vyzdoben malovanou siluetou Krista. R. 1866 ho nahradil kříž litinový kříž s pozlaceným Spasitelem. Kříž nějakým způsobem přežil válku i pozdější dobu, i když v dezolátním stavu. R. 1991 byl opraven sokl, čtyři díly kříže byly svařeny a byl osazen novým Kristem. Dřív takováto díla ničily jen povětrnostní vlivy, teď vandalové. Naštěstí existují dobří lidé, kteří ho vždy opraví. Tak snad tam ještě nějaký čas vydrží.

Za posledními domky přicházíme po modré k zajímavému malovanému rozcestníku, kde si čteme informace o bývalé prmenádní trase s výhledy a lavičkami, která je dnes vyznačena jako naučná. Kousek mírně stoupáme po naučné stezce, podle mapy po zeleně značeném místním okruhu. Nějak značení nevidíme, ale šipky Čedičák s hezkým povídáním nás navigují. Dusno naštěstí už není, dokonce se ochlazuje a zvedá se vítr. V lese okolo nás padají šišky. Čekáme, kdy nás nějaká zasáhne.

Odbočujeme do prudkého, ale krátkého kopce na vrchol - na Čedičový vrch (329 m), kde je zajímavý čedičový sopouch, který je pozůstatkem sopečné činnosti. Prý sem prorazil z hlubiny země jako čedičový vývěr. Zase vidíme hodně zajímavé čedičové sloupy, které tentokrát nejsou svislé. Obcházíme ho ze všech stran a skutečně žasneme. Ani nám tu nechybí slibovaná vyhlídka. Ostatně není už ani na mapě.

Další šipky nás posílají k čedičovému lomu. Ještě v době 1. republiky se tu čedič těžil. Zpevňovaly se jím cesty, používal se jako patníky, mezníky apod. Je totiž pevný, netáhne vodu a když se rozbije, nerozdrobí se. Na mapě není označené ani přesné místo lomu, ani ta cesta tam není zakreslená. Jdeme se tam podívat. Dnes je původní lom hodně zarostlý. Jen vzadu jsou vidět typické čedičové sloupy.

O vyhlídku jsme nepřišli. Dokonce máme dvě. Z jednoho místa je krásný výhled na zdejší kopečky. Když se naučná stezka přiblížila k okraji lesa, dozvídáme se, že odtud prý byly vždy Jetřichovice nejlépe vidět. Dnes je jen z jednoho místa trochu vidět kostel sv. Jana Nepomuckého a blízké okolí.
Všude při cestě vidět obrovská pískovcová skaliska. Jdeme ve směru šipek. Až v závěru více méně omylem měníme směr. Koukáme na skály, které nás zavedly do chatové osady. No to je fantazie. Chaty jsou na vrcholu skalního hřbetu.

To už víme, že jdeme jinudy, samozřejmě po cestě dle mapy neexistující. Ale směr víme, jdeme dál. K silnici přicházíme v místě, kde je ve skále vytesána malá výklenková kaplička s obrazem ukřižování. U auta jsme už za chvíli.

Poledne je dávno pryč, jdu dělat oběd. Zapíjíme ho ráno koupeným pivem. Než jsme se najedli, ochladilo se a opět se zvedl chladný větřík, který během dopoledne ustal. Na výlet je to ideální počasí, ale zdá se, že nás déšť nemine. Moc by se nám to nehodilo, opět jdeme do skal, tentokrát na okruh dlouhý 9 km. Ale to se nedá nic dělat. Přibalujeme mikiny a deštník a odcházíme na výlet do přírodní rezervace Pavlínino údolí.

Severní Čechy – 8. den - dopoledne: CHKO Labské pískovce – Jetřichovice: skalní kaple sv. Ignáce (Všemily); okruh 2,5 km: Grieselův kříž - NS Čedičák - Čedičový vrch (čedičový sopouch) na mapě