JESENÍKY 2007 - 1. Šumperk, Velké Losiny a město Jeseník

Konečně ! Konečně přichází po kratším pracovním intermezzu na řadu 2.díl naší svatební cesty !! ( Doma jsme zatím stihli vymalovat a položit nové koberce a teď už hurá na cesty a za novými dobrodružstvími !!!)

Ubytování jsme si zajistili přímo ve městě Jeseníku, cestujeme tam vlakem a sebou máme dva těžké batohy, veliký kufr na kolečkách a tašu s jídlem. Ze Zlína ráno vyjíždíme po 5.hodině a kupé sdílíme s mimořádně upovídanou důchodkyní. Pracovala ve Spořitelně a je to ten typ : baba generál, ale dobře se s ní vypráví a cesta příjemně ubíhá... Za Olomoucí nás s omluvou stará paní opouští - je totiž silně závislá na nikotinu a tak si odchází do jídelního vozu bafnout i za cenu pokuty. V Zábřehu se s ní loučíme a přestupujem na osobák do Šumperku.

Tam si napřed zjišťujeme vlakové a busové spoje a protože nám to do Velkých Losin jede až za 2 hodiny, tak všechna naše zavazadla do úschovny a na procházku do centra města "jen" s igelitkou plnou jídla. Zde obdivujeme nádherně opravenou budovu divadla, procházíme si spleť uliček a náměstí se starobylou radnicí a stavujeme se v knihkupectví, kde se nám moc líbí obrazová publikace o Jeseníkách. na hlavní třídě je super socha kolaře a mají tu též malé fontány a lavičky. Na jednu z nich usedáme, Jana rozbaluje voňavé klobásy a my se s chutí dáváme do jídla, když najednou - co to ?!?

Usedá k nám bezdomovec a se slovy : " Já nechci peníze" hledí hladovým zrakem na naše klobásky. S omluvou se vzdalujeme do blízkého parku, kde teprve naši snídani v klidu skonzumujeme. ( No jo : houmelesák viděl dva blbce s igelitkou a v domnění, že jsme soukmenovci si k nám přisedl ...)

Do Velkých Losin jedeme v narvaném vagonu soukromé železnice. naštěstí cesta netrvá dlouho a za okny vidíme velice zajímavou krajinu. Dnešní poslední den měsíce června LP 2007 je venku polojasno s nádhernými fotogenickými mraky. Vystupujeme ve V.Losinách - lázních. Jdem se na ně podívat. Napřed procházíme rozlehlým překrásným parkem a připadáme si tu jako na procházce horským lesem s lučinatými palouky. Vlastní lázně mají jen několik budov, ale malebně rozhozených po areálu parku a u té největší se zastavujeme.

Mají tu na otevřeném nádvoří moc hezké umělé jezírko s vodotryskem a ta voda je teplá kyselka, jediná na celé Moravě !! Nachází se tu i bufet s venkovním posezením a tak si kupujem a vynášíme ven kafé. Po chvilce si k našemu stolu přisedá - ( či spíše přijíždí) - asi 30 letý kluk, upoutaný na vozík a dává se s námi do řeči. O nohy přišel při autohavárii, z kamarádů přežil jako jediný, je sice ještě posmutnělý, ale zdá se už se svým osudem smířený a je evidentně rád, že si mohl s někým popovídat...

Loučíme se s ním a přes obec kolem hezky upraveného nábřeží potoka popojedem o 1 km dál - do parku s rybníkem, v němž se zrcadlí nádherná silueta renesančního zámku Velké Losiny.

Takže : napřed pro vstupenky a protože máme před prohlídkou moře času, tak jdeme zblízka omrknout ten rybníček. Sedí tam na lavičce brýlatá mamina středního věku a spokojeně sleduje, jak její 5 - letý synek sbírá kameny a háže je po divokých kachnách ! Když ji na to "jemně" upozorním, tak mi ta baba nevrle odvětí : " No a co, však to jsou jenom kačeny !" Ve mně bouchnou saze a řeknu jí, jak by se jí líbilo, kdyby byla ona tou kačenou a někdo by se trefoval šutrem do hlavy jí ... atd atd... Pak jen mávnu rukou a odcházím s Janou o kus dál. Ta mne uklidňuje a má pravdu - s blbcem se diskutovat nedá, ale na chvilku mám po náladě ...( A to ta "madam" ještě Janě řekla : " Paní, vy ale máte zlého manžela !") Tak v tomhle se tedy spletla - já nejsem zlý, ale nesmím vidět, jak někdo bezdůvodně ubližuje živé či neživé přírodě - to pak "musím" zasáhnout - asi bych se měl dát k ochranářům ... ( Tak teď syneček háže kamením po kačenách, zajímalo by mne, po čem - ( a čím) - bude házet za takových deset let !)

Pak naštěstí jdeme na prohlídku a můžeme se věnovat krásám zámku zevnitř. Upřímně řečeno, není to bůhvíco ! Já o renesanci něco vím, takže jsem s tím počítal, ale má žena je, zdá se, trochu zklamaná. Interiéry jsou tu sice vzácně zachovalé, s původními dřevěnými podlahami a kazetovými stropy, je to vlastně shluk jednotlivých apartmá, přístupných vždy z arkádového ochozu. Tmavé interiéry a jednotlivé kusy nábytku jsou bez elektrického osvětlení dost špatně vidět a co si budeme nalhávat - renesanční bydlení pánů ze Žerotína, skryté za honosnou venkovní fasádou, bylo ve skutečnosti dosti skromné a nedá se srovnávat se zámky barokními, rokokovými či empírovými. "Dojem" z prohlídky trochu napravují poslední 3 hezky zařízené pokoje s chodbou s rytinami a obrazy od posledních majitelů, které se nacházejí v jižním zámeckém křídle - tohle vše už ve slohu raného baroka. Jinak k zámku neodmyslitelně patří zdejší nechvalně proslulé čarodějnické procesy a podle románové předlohy pana Kaplického se tu natáčel i černobílý film " Kladivo na čarodějnice".

Když opouštíme zámek a jeho park - ( na prohlídku starobylé papírny nám už bohužel nezbývá čas) - vidíme po silnici projíždět kočár se svatebčany. My se zase urychleně přesunujeme na zastávku vlaku do Rapotína.

V Šumperku si ještě chvilku pohovíme v krásném parku a pak už převzít zavazadla a nasednout do vláčku " kodrcáčku" směr Jeseník ! Je to hrozné cestování - z tvrdých sedaček nás bolí prdélky, naštěstí od Branné stoupáme do Ramzovského sedla a u Ostružné vidíme velké větrné elektrárny a Vozku a Šerák a masív nádherných Obřích skal. A pak klesáme neskutečně velkými serpentinami s překrásnými výhledy - je to jako v Alpách - do údolí s lázněmi Lipová a pak odbimbne 18.hodina a my jsme konečně v cíli naší cesty, městě Jeseníku...

Následuje anabáze s kufrem a batožinami do středu města a pak chvilku hledáme ubytování, protože ač stojíme před jídelnou a restaurací, nápis Praděd nikde nevidíme... Z restaurace jsme posláni po venkovních schodech do 1.patra, kde se nachází Modrá kavárna a tady jsme teprve na správném místě. od barmanky fasujeme klíče, platíme ubytování a přes chodbičku nás ta "hodná duše" přivede na hlavní chodbu s několika pokoji, z nichž jeden je teď na 8 nocí náš ! ( Je to dobré, máme zvlášť vchod i schodiště, pokoj je hezký a s výhledem na náměstí a dokonce je tu i malá televize !) Vybalujeme si věci a vyrážíme na první "rande" s - pro nás neznámým - městem.

( Už cestou z nádraží na nás toto maličké okresní město zapůsobilo velice dobrým a přívětivým dojmem a my víme, že se tu budeme cítit moc dobře ...)

Venku je to vážně hezké a navíc to máme všude blízko: prodejna řetězce Albert 80 m daleko, na bus to máme 5 minut, na vlak 12 min a zdejší centrum vlastně tvoří systém tří náměstí - to největší s parkem, které jsou navzájem propojeny uličkami a podchody. Všude spousta hospod, restaurací a zahrádek. Na busovém nádraží dokonce i přes víkend otevřena drogerie a trafika. My si napřed z jízdního řádu vypisujeme spoje na výlety a pak teprve na průzkum centra a "objevujeme" hlavní náměstí s radnicí, kostel a vodní tvrz. Pak ještě procházka nad řeku do vilové čtvrti a plni dojmů zpět k hotelu a do restaurace, kde si dáváme výbornou slavnostní večeři a pak honem spát, protože nás zítra čeká krásný slunečný den a první výlet ...