Bukovské vrchy
Příspěvky z oblasti Bukovské vrchy
Popis oblasti
Umístění
Bukovské vrchy vyplňují severní cíp Slovenska. Východ tvoří státní hranice s Ukrajinou, na severu je státní hranice s Polskem, na západě přechází v Laboreckou vrchovinu a na jihu sousedí s Vihorlatskými vrchy.
Charakteristika
Bukovské vrchy mají výrazně členitý reliéf zejména v pohraničním hřebeni, na němž je rozvodí Černého a Baltského moře. Nejvyššími vrcholy jsou Kremenec (1221 m), Ďurkovec (1188 m) a Strup (1012 m). Kremenec je současně také nejvýchodněji položeným místem Slovenska. Porost tvoří bohaté lesy s převahou buku, místy se objevuje javor nebo jedle. Zajímavostí je naprostá absence smrku v původních lesních porostech. Vegetace je velice různorodá. Rostou zde jak typicky horské druhy, tak i druhy nížinné a teplomilné. Stejně tak různorodé jsou i živočišné druhy zastoupené v této oblasti.Na svazích Bukovských vrchů pramení mnoho potoků a říček. Ty, které pramení na severní straně hraničního hřebenu s Polskem, stékají na polskou stranu, ostatní tvoří přítoky řeky Cirocha a řeky Ubla.Podnebně patří Bukovské vrchy mezi mírně teplé oblasti se zimními průměrnými teplotami -2 až -5 °C a letními teplotami 16 až 18 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 60 až 100, počet letních dnů mezi 20 až 40.
Chráněná území
Rázovitá krajina se zachovanými přírodními podmínkami a vzácné chráněné druhy fauny i flory se staly v roce 1977 důvodem pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Východní Karpaty. Její součástí jsou i Bukovské vrchy. V roce 1993 získaly důležité mezinárodní ocenění. Organizace UNESCO, v rámci programu Člověk a biosféra, vybrala část Bukovských vrchů - Národní park Poloniny, přilehlá území Polska a Ukrajiny a vyhlásila zde Mezinárodní biosférickou rezervaci. Oblast Bukovských vrchů je rozčleněna do několika státních přírodních rezervací. Nejstarší a nejvýznamnější je Státní přírodní rezervace Stužica. Byla vyhlášena již v roce 1965 a na jejím území jsou chráněné pralesovité bučiny a jedlobučiny s mohutnými až 400 let starými jedlemi, vysokého věku dosahu jí rovněž buky a javory horské. Pro státní přírodní rezervace Havešová a Jarabá skala jsou charakteristické pralesovité bukové porosty s alpínskými a nížinnými druhy rostlin. Další typický východokarpatský bukový prales leží na území Státní přírodní rezervace Rožok. Stromy zde mají výšku okolo 40 metrů a ve výšce 130 cm nad zemí dosahují průměru 100 - 140 cm. Tento prales slouží pro výzkum v lesnictví. K ochraně vzácných živočišných druhů a rostlinných společenstev i k vědeckému výzkumu slouží Státní přírodní rezervace Beskyd a Plaša. Pro celou CHKO Východní Karpaty je typický výskyt velkých šelem a dravců.
Turistika zimní, letní
Bukovské vrchy patří k turistickým oblastem, které nabízí návštěvníkům velmi dobré podmínky pro rekreaci a odpočinek jak v letních měsících, tak i v zimě. Vyznavači lyžování mají k dispozici četné upravené svahy s lyžařskými vleky, ale také zajímavé terény pro běžecké lyžování. Nejatraktivnější lyžařská oblast se nachází nedaleko polských hranic u obce Ruské. Lyžařské vleky a upravené svahy jsou také nedaleko vesnice Runina. Bukovské vrchy patří k jedněm z nejméně osídlených oblastí Slovenska a současně i málo navštěvovaným. Turisté, kteří zde však zavítají, na svou návštěvu budou určitě velmi dlouho vzpomínat. Idylická, téměř pohádková příroda, klid a málo lidí - to je deviza, kterou ocení všichni, kteří netouží po velkém ruchu a davech turistů. Najdete zde značené turistické cesty pro náročnější túry i pro relaxační vycházky. K ubytování můžete využít turistické hotely, najdou se i místa určená pro táboření. V nejvýchodněji položené obci Slovenska - Nové Sedlici - nabízí ubytování dva penziony. Spokojeni budou určitě také milovníci cykloturistiky. Značené cykloturistické trasy vedou krásnou krajinou a okraj Bukovských vrchů kopíruje Východokarpatská cyklomagistrála, která pokračuje přes Laboreckou vrchovinu až za polské hranice.
Bukovské vrchy vyplňují severní cíp Slovenska. Východ tvoří státní hranice s Ukrajinou, na severu je státní hranice s Polskem, na západě přechází v Laboreckou vrchovinu a na jihu sousedí s Vihorlatskými vrchy.
Charakteristika
Bukovské vrchy mají výrazně členitý reliéf zejména v pohraničním hřebeni, na němž je rozvodí Černého a Baltského moře. Nejvyššími vrcholy jsou Kremenec (1221 m), Ďurkovec (1188 m) a Strup (1012 m). Kremenec je současně také nejvýchodněji položeným místem Slovenska. Porost tvoří bohaté lesy s převahou buku, místy se objevuje javor nebo jedle. Zajímavostí je naprostá absence smrku v původních lesních porostech. Vegetace je velice různorodá. Rostou zde jak typicky horské druhy, tak i druhy nížinné a teplomilné. Stejně tak různorodé jsou i živočišné druhy zastoupené v této oblasti.Na svazích Bukovských vrchů pramení mnoho potoků a říček. Ty, které pramení na severní straně hraničního hřebenu s Polskem, stékají na polskou stranu, ostatní tvoří přítoky řeky Cirocha a řeky Ubla.Podnebně patří Bukovské vrchy mezi mírně teplé oblasti se zimními průměrnými teplotami -2 až -5 °C a letními teplotami 16 až 18 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 60 až 100, počet letních dnů mezi 20 až 40.
Chráněná území
Rázovitá krajina se zachovanými přírodními podmínkami a vzácné chráněné druhy fauny i flory se staly v roce 1977 důvodem pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Východní Karpaty. Její součástí jsou i Bukovské vrchy. V roce 1993 získaly důležité mezinárodní ocenění. Organizace UNESCO, v rámci programu Člověk a biosféra, vybrala část Bukovských vrchů - Národní park Poloniny, přilehlá území Polska a Ukrajiny a vyhlásila zde Mezinárodní biosférickou rezervaci. Oblast Bukovských vrchů je rozčleněna do několika státních přírodních rezervací. Nejstarší a nejvýznamnější je Státní přírodní rezervace Stužica. Byla vyhlášena již v roce 1965 a na jejím území jsou chráněné pralesovité bučiny a jedlobučiny s mohutnými až 400 let starými jedlemi, vysokého věku dosahu jí rovněž buky a javory horské. Pro státní přírodní rezervace Havešová a Jarabá skala jsou charakteristické pralesovité bukové porosty s alpínskými a nížinnými druhy rostlin. Další typický východokarpatský bukový prales leží na území Státní přírodní rezervace Rožok. Stromy zde mají výšku okolo 40 metrů a ve výšce 130 cm nad zemí dosahují průměru 100 - 140 cm. Tento prales slouží pro výzkum v lesnictví. K ochraně vzácných živočišných druhů a rostlinných společenstev i k vědeckému výzkumu slouží Státní přírodní rezervace Beskyd a Plaša. Pro celou CHKO Východní Karpaty je typický výskyt velkých šelem a dravců.
Turistika zimní, letní
Bukovské vrchy patří k turistickým oblastem, které nabízí návštěvníkům velmi dobré podmínky pro rekreaci a odpočinek jak v letních měsících, tak i v zimě. Vyznavači lyžování mají k dispozici četné upravené svahy s lyžařskými vleky, ale také zajímavé terény pro běžecké lyžování. Nejatraktivnější lyžařská oblast se nachází nedaleko polských hranic u obce Ruské. Lyžařské vleky a upravené svahy jsou také nedaleko vesnice Runina. Bukovské vrchy patří k jedněm z nejméně osídlených oblastí Slovenska a současně i málo navštěvovaným. Turisté, kteří zde však zavítají, na svou návštěvu budou určitě velmi dlouho vzpomínat. Idylická, téměř pohádková příroda, klid a málo lidí - to je deviza, kterou ocení všichni, kteří netouží po velkém ruchu a davech turistů. Najdete zde značené turistické cesty pro náročnější túry i pro relaxační vycházky. K ubytování můžete využít turistické hotely, najdou se i místa určená pro táboření. V nejvýchodněji položené obci Slovenska - Nové Sedlici - nabízí ubytování dva penziony. Spokojeni budou určitě také milovníci cykloturistiky. Značené cykloturistické trasy vedou krásnou krajinou a okraj Bukovských vrchů kopíruje Východokarpatská cyklomagistrála, která pokračuje přes Laboreckou vrchovinu až za polské hranice.
