Zmrtvýchvstání Prášilska

Tipy na výlet, Šumava




Kam a jak jedeme?

Cukrárnu a prodejnu potravin tu najdete vedle sebe
Cukrárnu a prodejnu potravin tu najdete vedle sebe
lupa

Nejjednodušší doprava do Prášil je pochopitelně autem od Srní. Přijet sem můžete i od Železné Rudy. Z hlavní silnice od Železné Rudy odbočíte na Gerlově huti, po okresce pokračujete až na Skelnou, kde odbočíte doprava a pak už Prášily nemůžete minout. Parkování je možné přímo v obci, nebo na nedaleké Slunečné. V sezóně se tu za parkování vybírají poplatky, pokud sem však dorazíte třeba brzy na jaře, nikdo od Vás žádné peníze chtít nebude. Autobusová doprava se dá využít především v létě, kdy tudy několikrát denně projíždí Ekobus.





Za čím jedeme?

Malé, ale o to milejší centrum Prášil
Malé, ale o to milejší centrum Prášil
lupa

Historie malé šumavské obce Prášily, zhruba 11 km od Železné Rudy, se začala psát v polovině 18. století, kdy skelmistr Lorenz Gattemayer koupil od kněžny Mansfeldové část hvozdu v okolí Prášil. Podnikatelský záměr byl jednoznačný. Zdejší lesy měly posloužit jako levný zdroj paliva pro jeho sklářskou huť. Ovšem začátky to nebyl vůbec lehké. Proti Gattemayerově sklárně stáli okolní skláři, kteří neváhali přistoupit ke zdemolování zdejší první sklárny. Moc jim to nepomohlo. Škodu museli nahradit a huť byla obnovena.

Varovné nápisy připomínají smutnou minulost
Varovné nápisy připomínají smutnou minulost
lupa

Zmiňovaný sklář se ukázal být pilným podnikatelem a kromě dvou provozů přímo v Prášilech, nechal vybudovat ještě dva další – v Nové Studnici a na Zelené Hoře. Za možností výdělku se sem začali stěhovat lidé a s nimi pochopitelně sílil i zájem o konání bohoslužeb. V roce 1756 vyrostla soukromá kaple, při jejíž výstavbě jaksi nezbylo na zvon. A tak se tu začátky bohoslužeb oznamovaly výstřelem z pistole. Netradiční, ale účinné!

V Prášilech se i dobře najíte
V Prášilech se i dobře najíte
lupa

V nelehké hospodářské situaci po sedmileté válce střídá Gattermayera známá sklářská rodina Abelů, které zdejší sklárny pronajal jejich tehdejší majitel hrabě Kinský.. Výroba zrcadlového skla nejenže udržela stávající pracovní příležitosti, ale dokonce umožnila rozšíření stávajících a vybudování nových provozů. V roce 1787 už ve zdejších sklárnách pracovalo tolik lidí, že se vyplatilo pro jejich děti postavit i školu. Je tedy paradoxní, že o pár let později začala zdejší sklářská výroba upadat, aby počátkem 20 let 19. století zanikla úplně. Už odtud neodcházely zrcadlové tabule do Vídně, Petrohradu nebo až do Turecka. Vytápění sklářských hutí šumavským dřevem se ukázalo jako krajně nehospodárné a původně sklářskou osadu začali zaplňovat dřevorubci a lesní dělníci

Další připomínka nové etapy v historii obce
Další připomínka nové etapy v historii obce
lupa

Tradici průmyslové výroby se v Prášilech vybudováním papírny pokusil obnovit v roce 1918 Kašpar Eggerth. Její provoz však ukončil roku 1933 tragický požár. V souvislosti s tímto podnikem stojí za zmínku fakt, že ve zdejší továrně se vyráběl papír ručně a pro listy na svá grafická díla a akvarely si sem osobně přijížděl Josef Váchal. Podoba tehdejší továrny se nám dochovala na cyklu barevných dřevorytů od Váchalovy družky Anny Mackové. Prášily byly s uměním spojeny až do té míry, že tu v osmdesátých a devadesátých létech 19. století pracovala řezbářská a kreslířská škola. Inu, romantická Šumava byla zřejmě velkou inspirací pro přijíždějící adepty umění. Byly to doby, kdy Prášily uměly jaksepatří žít. Vyhlášený byl zvláště hostinec U Tetřeva s kasinem a pravidelnými tanečními zábavami. Údajně se tu hrával pravý prášilský valčík i polka. Na počátku 20. století tu nechyběla pošta ani telegraf, ordinace lékaře, dva hostince, četnická stanice, česká i německá škola,…… Schwarzenberský pivovar byl sice v roce 1928 přebudován na chatu Klubu Českých Turistů, ale považte, že na Prášilském potoce bylo zbudováno malé koupaliště a nechyběla ani malá elektrárna, zásobující obec elektrickým proudem.

Na Prášilské jezero to není daleko
Na Prášilské jezero to není daleko
lupa

No a vidíte. Stačilo jen pár let, trocha fanatismu, nenávisti a obec byla takřka vysídlena. Její začlenění do vojenského prostoru Dobrá Voda, znamenalo těžkou ránu. Všude kolem vznikly vojenské střelnice a bývalé osady a samoty kolem Prášil posloužily jako dělostřelecké a tankové cíle. Krutý osud potkal zdejší kostel sv. Prokopa. Nejdříve sloužil jako kulturní dům, poté jako tělocvična, načež byl pro havarijní stav 4.1.1979 odstřelen. Stál tu téměř 170 let. Zlovůli komunistických mocipanů však neodolal.

Smutná připomínka zlikvidovaných obcí
Smutná připomínka zlikvidovaných obcí
lupa

Teprve devadesátá léta minulého století přinesla do Prášil opět život. Informační středisko, pensiony, cukrárna, prodejna potravin,…… oživily toto turistické centrum. Malá, dnes už však moderní a upravená obec, jako kdyby se nadechla k novému životu. Popřejme jí mnoho klidných a spokojených let.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jedna z mála připomínek starých Prášil
Jedna z mála připomínek starých Prášil
lupa

Stravování není v Prášilech žádným problémem. Kromě hostince "U Michala" (bohatý výběr, rozumné ceny, jen tu hříbkovou polévku nikdy neměli) tu nabízí své služby obchod s potravinami a cukrárna.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pohoda, klid i atmosféra nového života, která jako kdyby se vlévala do "žil" této obce. Bohatý výběr výletů po okolí.

Ostatní informace

Hostinec
Hostinec "U Michala" Vás rozhodně nezklame
lupa

Jediným nákladem, který jsme během naší návštěvy měli, byla útrata za oběd v restauraci. Parkoviště zívalo prázdnotou, nikdo po nás nic nechtěl a v cukrárně také nabízeli dobroty za rozumné ceny. Je však možné, že v hlavní letní sezóně tomu může být trochu jinak.



Další informace

Hodnocení:
973. místo
Náročnost:
rodina s dětmi
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
do přírody
Bylo zde:
13 turistů
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Železná Ruda centrum
(vzdálenost od místa: 10.83 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Zmrtvýchvstání Prášilska

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace