Vranovský hřeben - zřícenina Frýdštejn a Vranov - Pantheon

Tipy na výlet, Český ráj




Kam a jak jedeme?

Vracíme se z Krkonoš, ale cestou se musíme ještě zastavit v Českém ráji. Je to oblast, kterou jsem si zamilovala a stále jsou zde místa, která ještě moc neznáme.

Za čím jedeme?

Cestou na Frýdštejn
Cestou na Frýdštejn
lupa

Vranovský hřeben, zvaný též Maloskalský hřeben je zhruba 2,5 km dlouhý skalnatý hřeben západně od Malé Skály. Patří mezi nejatraktivnější oblast Českého ráje. Nechá se po něm projít po červené turistické značce. Na západním okraji hřebene je zřícenina hradu Frýdštejn, ve východní části je zřícenina hradu Vranov, na nejvýchodnějším okraji hřebene - na strmém skalním výběžku je vyhlídka Zahrádka, ze které je z výšky 55 m nádherný pohled do údolí Jizery a na protilehlý hřeben Suchých skal.

Auto jsme nechali na placeném parkovišti pod hradem Frýdštejn a vyrazili na hrad. První písemná zmínka o hradu Frýdštejně pochází z r. 1385, kdy se záznamy zmiňují o Bohuňkovi Puklice z Frýdštejna. Přesný rok vzniku hradu, ani jeho zakladatel nejsou známi. Byl to strážní hrad, v tomto případě typicky skalní. Reliéf hřbetu umožnil, aby byl vybudován v několika výškových úrovních. Vzhledem k tomu, že bylo málo prostoru, tesali se světničky i sklepy ve skále. Hlavní dominantou hradu je 15 metrů vysoká věž, postavená na nejvyšším skalisku, aby bylo vidět do širokého okolí. Má 2 metry široké zdi, pravděpodobně proto je nejlépe zachovalou částí hradu. Jižně od věže je ve skále vytesaná světnička. Výklenek ve stěně i oltář naznačují, že tato světnička byla používána jako kaple.

Jak tomu bývalo, majitelé hradu se střídali. V r. 1591 byl hrad již neobyvatelný. Využívala se však světnička - hradní kaple – nasvědčuje tomu letopočet 1691, který tam je uvedený.

Posledním majitelem hradu byl rod Rohanů, od kterých ho r. 1892 koupil turnovský Okrašlovací spolek. Nejdřív nechali zpevnit zdivo a pak hrad zpřístupnili. Dnes je hrad majetkem obce Frýdštejn, která provádí další záchranné práce.

Natáčel se zde film Tajemství hradu v Karpatech a pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

Prohlídka hradu nás strašně bavila a moc se nám líbila. Nechá se vystoupat na věž, výhled je nádherný, ale je pravda, že bydlet na takovém hradu bych nemusela. Už jsme pěkně zmlsaní těmi vymoženostmi.

Užili jsme si to a vyrazili po červené přes hřeben ke druhému hradu. Ani jsme netušili, jak je ta cesta zajímavá. Skaliska, zbytky brány, obelisk. Bydlet bych tu nechtěla, ale o to víc by mne zajímalo, jak to tu dřív vypadalo. Ke kterému hradu patřila např. ta branka, která je kdesi nahoře mezi těmi hrady?

Podle archeologického výzkumu to vypadá, že hrad Vranov zde byl zhruba od 15. století. Neznamená to však, že na některých skalách tady budovy nebyly už dřív. Např. je písemně doloženo, že obec Vranov patřila již v r. 1382 pod dominikánský klášter v Turnově. První zmínky o gotickém hradu jsou z let 1422 a 1425 – to jej vlastnili Valdštejnové. Stavitel využil tvaru a polohy skal, které spadají strmě dolů do údolí a jsou přirozenou ochranou. Na mnoha místech nebylo nutno proto ani stavět hradby. Stačilo jen vytvořit střílny. Na místě dnešní plošiny s pokladnou a občerstvením bylo předhradí, kde byly dřevěné hospodářské budovy (konírny, kovárna, sklady, kaple), následovalo jádro hradu s věží a mohutným dřevěným hradním palácem. Původní hradní budovy byly vesměs dřevěné, proto se prakticky nic nedochovalo. Jsou vidět pouze zářezy pro trámy a sklepení vytesaná do skal. Proto se také tomuto hradu dřív říkalo Dřevěné skály. Hrad byl dlouhý 400 metrů a byl považován za nejdelší a nejkomplikovanější skalní hrad u nás.

Ačkoli byl hrad na skalách, měl v předhradí vlastní studnu, což bylo skutečně výhodné. Byla hluboká přes 70 metrů – dosahovala hladiny řeky Jizery.

V průběhu 16. století hrad byl již opuštěn a pustl. Až v 19. století kupuje hrad a celé maloskalské panství bohatý podnikatel František Zachariáš Römisch, který později získává i šlechtický titul. Po dobu dvaceti let zde provádí romantické úpravy – buduje schodiště, stezky. Vybudoval zde i Pantheon – místo určené k posmrtnému uctívání významných příslušníků národa. Na místě původní kaple vybudoval letohrádek v podobě kaple s portréty své rodiny. On také vybudoval skalní vyhlídku Zahrádka, která je ještě kousek dál východním směrem. Po jeho smrti hrad nikdo neudržuje a chátrá. Dnes celý objekt vlastní obec Malá Skála.

Dá se říct, že prohlídka tohoto hradu je náročnější. Někde jsou schůdky a cestičky hodně úzké, že mají problém rodiče s dětmi, které mají na zádech v sedačce. Jsou tam i místa, kde se upozorňuje na nebezpečné výstupy. Zde na tomto hradu jsou zajímavá místa označená číslicemi. U vstupu jsme dostali písemné informace, tak jsme se snadno podle číslic orientovali. Je to tu krásné. Určitě to stojí za prohlídku.

Zpátky jsme mohli buď stejnou cestou nebo sejít do obce Malá skála a vydat se po silnici. Kdybychom měli víc času, určitě by bylo zajímavé dojít až k zámku Malá skála a po zelené přes Bochov a Kopaninu zpátky. Bylo by to zhruba 9 km s poměrně slušným převýšením. Jenže zámek na Malé skále není veřejnosti přístupný, na rozhledně Kopanina jsme byli večer a nyní máme namířeno ještě na Sychrov. Proto jsme zvolili variantu vrátit se zpátky po stejné cestě. Pohledy na skalní útvary byly zase jiné, tak se nám i tato zpáteční cesta líbila.





Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na Vranově je u vstupu možno zakoupit si občerstvení, nechybí pití, párek, zmrzlina. Jsou tam dokonce i stolky a lavičky s krásným výhledem do údolí Jizery.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Cestou na Frýdštejn
Cestou na Frýdštejn
lupa

Líbilo se všechno. Vyšlo nám i perfektní počasí. V dešti by asi nebylo zrovna příjemné stoupat po strmých skalních blocích a vyšlapaných schodištích. Jediné, co nás mrzelo, že u hradu Vranov nebyla směrovka k vyhlídce Zahrádka. Určitě bychom se tam ještě zašli podívat.

Ostatní informace

Cestou na Frýdštejn
Cestou na Frýdštejn
lupa

Hrad Frýdštejn je otevřen od května do října, denně mimo pondělí, vždy od 10.00 do 17.00 hodin.

Vstupné je 50,- Kč, studenti a důchodci 30,- Kč, děti do 15 let 20,- Kč, děti do 6 let zdarma.

Hrad Vranov je otevřen v dubnu, květnu, září a v říjnu pouze v sobotu a v neděli od 9.00 do 18.00 hodin. Od června do srpna každý den od 9.00 do 18.00 hodin.

Vstupné je 35,- Kč, děti a studenti 20,- Kč.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi, romantika
Délka:
vycházka (do 6 km), celodenní výlet (15-20 km)
Druh:
do přírody
Byli zde:
2 turisté
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Malá Skála
(vzdálenost od místa: 1.6 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Vranovský hřeben - zřícenina Frýdštejn a Vranov - Pantheon

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo