Vranov nad Dyjí v dešti a větru.

Kam a jak jedeme?

Poslední den našeho pobytu na Znojemsku jsme měli v plánu navštívit zámek Vranov nad Dyjí. I když ranní obloha neslibovala den s modrou oblohou, přesto jsme se rozhodli, že pojedeme. Dobře se vše odvíjelo od Znojma až do Lesné, kde na střechu auta zabubnovaly první kapky deště. V serpentinách před Vranovem už doslova lilo, ale po vjezdu do městečka pršet přestalo. Prostě bláznivé dubnové počasí. Zaparkování bylo bez problému a mohli jsme jít na zámek.

 

Za čím jedeme?

O historii Vranova toho bylo napsáno už hodně a i když je opakování matkou moudrosti, tentokrát minulost vynecháme. Nad zámkem a městečkem visí cáry šedočerných mraků a pohled na zámek je jako z čertovské pohádky. I když jsem tu byl již několikrát, zámek v těchto kulisách vidím poprvé. Procházíme liduprázdným náměstíčkem a rozhodujeme se, co dál. Nelze vynechat hezký barokní mariánský sloup ve vyšší části náměstí. Odtud ještě zabíhám ke zdejšímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Hezká jednoduchá barokní stavba je opravena. V horším stavu je ale karner, který tu zůstal po zrušeném hřbitově. Prší jen tak, aby se neřeklo a tak pokračujeme k mostu přes Dyji. Na pravém břehu nedaleko mostu je barokní socha sv. Jana z Nepomuku. Déšť nabírá na síle a tak zabíháme do kavárny Parník.

Dvacetiminutová sprcha je pryč a tak začínáme stoupat k zámku. Opuštěný hotel a budova školy při cestě jsou posledními objekty před vstupem do lesa. Jsme v polovině cesty a opět prší. Mezi stromy je občas výhled na obec a v okolním lese zaznamenáváme několik jarních zmoklých kytiček. Stoupání máme za sebou a déšť je o něco silnější. Jdeme do zámku a potkáváme první zmoklou turistku. Zámek je jako zakletý, procházíme na poslední nádvoří a jsme tu sami. Budovu se sálem předků zakrývá lešení. Jdeme se podívat na vyhlídku a zase rychle se vracíme pod střechu. Z prohlídky zámku dnes nebude nic, otevírá se až za hodinu a my se potřebujeme trochu osušit. Nádvořím začíná vládnout vítr a tak se vracíme do obce. Cestou něco málo fotíme a ještě pár fotek od řeky a rychle někam do tepla.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Zámecký hotel je kupodivu otevřený ale poloprázdný. Příjemnou zprávou je, že si tady můžeme dát oběd. Obsluha je sice trochu pomalejší, ale venku prší a tak je času dost. Když už jsme u občerstvení v kavárně Parník vaří docela dobrou kávu. Při pobytu na Znojemsku jsme bydleli v penzionu U tří jasanů v Novém Šaldorfu. Vařili tady dobře a to platí i o ubytování.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výlet v dešti moc kladů nemá, přesto se dá říci, že převládla spokojenost. Vlastně ono i to nepříjemné deštivé počasí má něco do sebe. Když všechno sečteme kladné zážitky, převládly ty záporné. Nám se Vranov v dešti docela líbil.

 

Ostatní informace

Prohlídku zámku jsme tentokrát vynechali. Ale když tu člověk byl již několikrát, dá se oželet. Otevírací doba a výše vstupného je na webových stránkách zámku. Vycházka s krátkým stoupáním se vejde do 2 kilometrů a když neprší, tak to je pohádka.