Velehrad - obec a poutní místo

Tipy na výlet • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Fotografie (17) • Foto: jircak

Kam a jak jedeme?

Při naší podzimní dovolené jsme si dva dny vyhradili na prohlídku těch nejznámějších zajímavostí v Chřibech a jejich blízkém okolí. Dá se říct, že jsme zvládli to, co jsme chtěli - rozhlednu Brdo a Salaš, hrad Buchlov, zámek v Buchlovicích, zříceninu Cimburk. Už nám zbývá jen poutní místo Velehrad, a to taky stačíme. Ani déšť nám v tom nezabrání.

Za čím jedeme?

Velehrad je obec v jihovýchodním podhůří Chřib, o 6 km dál na jihovýchod je Uherské Hradiště. Obec je významná tím, že je zde jedno z nejvýznamnějších poutních míst České republiky. Vždy 5. července – na den svátku svatých Cyrila a Metoděje – se zde konají Národní poutě. Zde bylo založeno první cisterciácké opatství na Moravě, kde od r. 1890 sídlí jezuité. Ještě tady působí Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje a slovenská provincie Kongregácie sestier Božského Vykupiteľa.

Podle archeologických nálezů byla tato oblast osídlena již v době neolitu – nalezla se zde malovaná keramika i předměty střední a mladší doby bronzové. První písemná zmínka o obci Velehrad je až r. 1131 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, nic bližšího o obci se tam nepíše.

Nejstarší moravský cisterciácký klášter byl ve Velehradu dokončen ve 40. letech 13. století v pozdním románském slohu, s vlivem rané gotiky. Podnět k tomu dal olomoucký biskup. V lednu r. 1421 klášter vypálili husité, obydlen zůstal pouze opatský palác. Až na konci 16. století byla budova kláštera obnovena. Po zpustošení během třicetileté války byla v letech 1629–1635 provedena raně barokní přestavba. Po požáru r. 1681 byla další přestavba konventu i kostela provedena na přelomu 17. a 18. století. V rámci Josefínských reforem r. 1784 byl klášter zrušen. Kostel se stal farním kostelem, fara však byla zřízena až r. 1825.

R. 1890 klášter získali jezuité, nejdřív provedli vysušení a odvodnění klášterního podzemí. Při tom odkryli románské zbytky průčelní stěny s ústupkovým portálem a devítimetrovou předsíní. Našli i zbytky apsid na východní straně kostela a tři kamenné sarkofágy ze 13. století i zbytky tzv. opatského domu, který byl po vypálení kláštera skoro dalších 200 let jedinou obývanou budovou. Objevili i jednu ze čtyř věží, které byly součástí původního opevnění kláštera. Při opravě fasády r. 1927 byla odkryta původní zeď chrámové lodi s románskými okny, které byly ve 13. století zhotoveny z kamenných kvádrů s cihlovou vyzdívkou. Opravy pokračovaly v letech 1935–1939. Objevili část podzemí kláštera, barokní krypty, křížové chodby s rajským dvorem a se zbytkem studny. Pilíře v křížových chodbách byly stavěny v 17. století a jako stavební materiál byly použity zbytky románských staveb. Byla objevena malá hrobka s gotickým otvorem, která sloužila pouze k uložení ostatků.

Jezuité v klášteře zřídili kolej, v r. 1916 i řádové gymnázium, které mělo vychovávat kněze a misionáře. Nacisté r. 1942 klášter zrušili a do r. 1945 tam byla Hitlerjugend. Po válce se tam jezuité ještě nastěhovali, ale činnost kláštera byla násilně ukončena r. 1950.

Po 40 letech r. 1990 se jezuité do kláštera opět vrátili. Přišel je sem přivítat papež Jan Pavel II.. s kardinálem Tomáškem. Na památku této události byl na nádvoří před bazilikou vztyčen kříž s papežským znakem. Od r. 2004 je zde církevní Stojanovo gymnázium.

Součástí kláštera byl i kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož výstavba začala v listopadu 1228. Pravděpodobně z té doby je i část přilehlých klášterních budov. Požár r. 1681 poničil i baziliku. Současná bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje získala svoji nynější barokní podobu po přestavbách z období na přelomu 17. a 18. století. Mohutné zděné příčky s pilastry rozdělily tehdejší boční lodě na 14 samostatných postranních kaplí. Byla zbořena předsíň i západní průčelí. Tím se kostel zkrátil ze 100 na 86 metrů. Došlo ke zvýšení podlahy – pod ní byly vybudovány krypty. Na místě zrušené vysoké renesanční věže byla postavena kupole s nízkou lucernou. Součástí nového průčelí jsou dvě věže. Požár v r. 1719 práce přibrzdil. Po všech přestavbách se naštěstí podařilo částečně zachovat jeho románsko-gotický charakter. Slavnostní vysvěcení opraveného kostela bylo 2. října 1735. R. 1927 udělil kostelu papež Pius XI. titul Basilika minor.

V červnu 1985 - při příležitosti 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje - obdržela bazilika od papeže Jana Pavla II. Zlatou růži. Tehdy se konala snad nejvýznamnější pouť. Bylo to v době hlubokého komunismu, proto se této akce musel zúčastnit i tehdejší ministr kultury Klusák. Cyrila a Metoděje označoval za první komunisty, slovo svatý asi nesměl ani vyslovit. Z tribuny byl vypískán a celá akce přerostla v jednu z největších demonstrací odporu proti komunistickému režimu.

V roce 1990 navštívil Velehrad papež Jan Pavel II. V té době prý musela být zbourána ohradní zeď na kraji areálu - snad proto, aby se sem vešli všichni věřící. Sochy byly umístěny v zahradách, kde nakonec byly tak poškozeny, že je nebylo možno vrátit do cca 70 metrů dlouhé nové ohradní zdi – galerie světců, která byla postavena r. 2012.

V těsné blízkosti Galerie světců je kaple sv. Cyrila a Metoděje, která byla postavena v první polovině 13. století. Tehdy byla zasvěcena Večeři Páně. Sloužila obyvatelům předklášteří a poutníkům, protože do klášterního kostela směli pouze mniši. Až později začali lidé kapli spojovat s Cyrilem a Metodějem. Když začal kostel Nanebevzetí Panny Marie plnit funkci farního kostela, ztratila tato kaple svůj význam. Dokonce v ní býval seník nebo sklad střelného prachu. Koncem 19. století ji zakoupil olomoucký arcibiskup Bedřich Fürstenberg, nechal ji opravit v neogotickém slohu a zasvětil ji Zjevení Páně, přesto mezi lidmi zůstal název Cyrilka. V r. 1929 byla kaple upravena pro kněží východního ritu. Presbytář kaple byl od lodi oddělen ikonostasem – dřevěnou stěnou s malovanými obrazy. V době naší návštěvy nebyla kaple přístupná veřejnosti.

K severnímu rameni příčné lodi byla v r. 1965 přistavěna Královská kaple. Zobrazené erby připomínají první zakladatele velehradského kláštera, významné opaty, cisterciácký řád a velehradský konvent. Kromě oltáře pozornost upoutá bronzový náhrobek arcibiskupa Stojana na vysokém mramorovém podstavci. Na zdi nad náhrobkem visí mramorový reliéf Panny Marie Svatohostýnské a sv. Cyrila a Metoděje, který má znázorňovat dvě nejvýznamnější moravská poutní místa - Svatý Hostýn a Velehrad.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě je i nyní součástí Velehradského kláštera a stále je nejvýznamnějším poutním kostelem České republiky. I když vybavení baziliky je z větší části až z konce 19. a z 20. století (snad jen lavice jsou z přelomu 17. a 18. století), tak vnitřní výzdoba barokní valené klenby je naprosto jedinečná a nádherná. U vítězného oblouku je vidět rok dokončení – 1722.

R. 2008 byl celý areál prohlášen za národní kulturní památku. Jeho součástí je i zpřístupnění podzemí s lapidáriem a expozicí Martyrion - svědkové víry 20. století. To je otevřeno v sezóně od května do srpna každý den od 9,00 do 17,00 s polední pauzou od 12,00 do 13,00 hodin.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ve Velehradu jsme nejedli, v blízkém okolí areálu jsme ani žádnou restauraci neviděli. Bylo však po sezóně, takže návštěvníků zde bylo minimálně.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Celý areál se nám líbil. Měli jsme však dva problémy, abychom si to patřičně užili. Těsně po tom, co jsme dorazili, začala mše, takže na prohlídku kostela jsme měli hodně málo času. Původně jsme se chtěli ještě zdržet a podívat se po okolí a sem se po mši vrátit, ale pršelo, bylo chladno, netušili jsme, jak dlouhá mše bude, takže jsme to nakonec vzdali. Ale to co jsme viděli, byla fakt nádhera.

Ostatní informace

Jen 1,5 km po modré na východ od poutního místa – za Konventním rybníkem - je archeoskanzen Modrá - Velkomoravské sídliště středního Pomoraví. Je umístěn přímo v místech, kde bylo původní velkomoravské osídlení. Uvidíte zde ukázky pečení placek, můžete si vyzkoušet střelbu z luku, vyrobit si keramiku, samozřejmě zakoupit si suvenýry, ale také se zde občerstvit. Je tady i hotel. Skanzen je otevřen v dubnu od úterý do neděle od 10.00 do 16.00 hodin, od května do října denně od 9,00 do 17.00 hodin. Vstupné je 80,- Kč (základní), 60,- a 30,- Kč (zlevněné). Součástí skanzenu je i replika velkomoravského kostela a věž – vyhlídková věž Modrá, která bývala posledním útočištěm obránců v době dobývání hradišť.

Pokud půjdete po modré dál na sever 2 km, je u silnice dřevěná rozhledna Modrá, která je volně celoročně přístupná.

Zhruba 7 km na sever je další rozhledna volně celoročně přístupná – rozhledna Salaš. Skoro 8 km na západ je hrad Buchlov a od něj asi 4 km zámek Buchlovice. To vše určitě stojí za prohlídku.

Poslední aktualizace: 10.4.2017

Velehrad - obec a poutní místo na mapě