Utajený v lese - Nový hrad

Kam a jak jedeme?

Vlakem, autem, autobusem nebo na kole, ale nakonec kromě zmíněného posledního prostředku musíme beztak pěšky. Východištěm (nejčastějším) bývá severomoravská ves Bohdíkov, nebo nedaleký Raškov (to je vůbec nejblíže), ale chodí se sem i ze vzdálenějších Hanušovic, nebo od osady Lužná nad Kopřivnou, dnes už díky zánovní turistické značky i z posledně jmenované vsi.

Za čím jedeme?

Naším cílem je dobře ukrytá, přesto vcelku stále rozsáhlá zřícenina středověkého hradu, ukrytého v lesních celcích nad údolím Moravy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V místě památky žádné občerstvení není, je tedy dobré si něco zabalit sebou. Místní si sem ale často nosí nějaké špekáčky či kabanos k opékání.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Naším cílem je tedy Nový hrad. Ačkoliv jde o pozůstatky jednoho z největších hradů severní Moravy, není zas tak v centru pozornosti jako jiné velůkolepé zříceniny. Je ovšem třeba udat, že šlo o hrad strážní, tedy v podstatě o vojenskou pevnost, která střežila stezku podél Moravy do Čech a podél Branné k Ramzovskému sedlu a do Slezska. Hrad tedy nebyl žádným panským sídlem, i když určitě se zde občas nějaký šlechtic vyskytoval, ale povětšinou trvalé bydliště uváděl na jiné adrese.

Je vcelku zarážející, že ač je Nový hrad poměrně rozsáhlý, není přesná zpráva o době vzniku. V literatuře se uvádí jméno hradu Furchtenberk, ale to měl být spíš předchůdce toho Nového v nějaké jiné neznámé lokalitě (šumperský historik Frahomír Polách ho hledá někde v kopcích u Lužné). Předpokládá se že Nový hrad vznikl někdy v polovině 14. století. Ze zpráv z roku 1397 se usuzuje, že hrad již nějakou dobu existoval.

Nebudeme se zdržovat celou historií, ta je popsána jinde nejen na Turistice, ale i na velmí pěkných stránkách samostatného webu.

Přiblížíme-li se tedy k rozcestníku s označením Nový hrad, pěšina kolem hradního kopce nás nasměruje do samotného areálu. Po několika metrech dorazíme ke zbytku zdi, která naznačuje přítomnsot původní první vstupní brány do hradu. Po pravé ruce máme stále zřetelný hradní příkop. Cesta do hradu pokračovala zřejmě mezi stěnami dvou hradeb, vnější hradní a vnitřní, která chránila vnitřní hrad. Brzy dorazíme k zachovalému vstupu s obloukem, který oznamuje vnitřní hrad. Před ní zřejmě byla ještě jedna hradba s bránou. Bokem vedle cesta do jižního předhradí. Z terénu se dá stále rozpoznat. Kde byly hradby, které byly zakončeny mohutnou jižní věží. Její velký pozůstatek stále stojí a je v něm vybudován dřevěný přístřešek místními fandy hradu.

To nejzajímavější je ale stále k vidění v samotném vnitřním hradu. Za vstupní bránou objevíme poměrně rozsáhlé zdivo, které zřejmě pozůstatkem obytné stavby, pokračujeme-li k vrcholu, objevíme základy patrně palácové stavby, snad obydlí velitele posádky, ale i zřejmě citadelu, kde měl být sveden poslední boj o hrad. Kruhové základy prozrazují přítomnost snad vysoké válcové věže, z které je to jediný pozůstatek.

Východně od věže pokračuje zřícenina další hradbou k další nárožní věže, poměrně rozsáhlé zbytky dvou věží i s hradbou pokračují na severní straně hradu.

Usuzuje se, že sláva hradu končí někdy v 70. létech 15. století. Paradoxně zřejmě obrovský rozsah hradu, který drželi Tunklové (na Brníčku a v Zábřeze) byl příčinou neúdržby a zániku pevnosti. Možné je přechodné (ale malé) osídlení hradu za třicetileté války.

Zřejmě relativní odlehlost i poměrně obtížná dostupnost hradu je příčinou poměrně malého zájmu o hrad. Přiznejme si, že ani Bohdíkov, Raškov, či Kopřivná nejsou vrcholovými středisky cestovního ruchu. Nakonec to je ale i výhodou, takže návštěvník se tu může ocitnout leckdy zcela osamocen. Výhodnější je na hrad zajít někdy v počátcích jara, či v podzimu, kdy padá listí. Ve vrcholu vegetační sezóny je hrad skryt ve stínu listnatých stromů, či hradby jsou obklopeny všudypřítomným maliním, kopřivami a jiným porostem.

Na jedné straně je to škoda, kdyby se našel movitý investor, daly by se v hradu zřejmě stále objevit zajímavé věci. Každopádně je chválihodné, že se partě nadšených podařila oprava zdi u zachované brány. Ta dlouho hrozila zřícením a byla podepřena kládami proti zkáze.

Jako správný hrad má ten Nový i svou Bílou paní a na hradním webu se můžeme dočíst, že ji sice dlouho nikdo nespatřil, ale nic není nemožné.

Ostatní informace

Vstupné se neplatí, takže to chce jen dobrou obuv a vzhůru do hradu. Jen k průběhu značení, modrá TZ vede od Hanušovic na Lužnou, zelená z Bohdíkova do Kopřivné, žlutá je nejkratší a na hradě končí a vede od zastávky busu v Raškově (kolem železniční zastávky).

http://www.a.novyhrad.cz/