Úsov a jeho památky, výlet druhý (židovská obec, drobné památky)

Tipy na výlet, Střední Morava - Haná




Kam a jak jedeme?

židovský hřbitov
židovský hřbitov
lupa

Druhá část naší cyklistiské „cestománie“ za pamětihodnostmi Úsova, jednoho z nejmenších měst olomouckého kraje, a krásami jeho okolí vede tentokrát jinou trasou a má i trošku jiný cíl. Z dále nastíněných důvodů volíme kombinaci tras s prodloužením II. a IV. (viz. první díl na http://www.turistika.cz/vylety/usov-a-jeho-pamatky-vylet-prvni-zamek-kostel-sypka). Cesta nám totiž ráno začíná v Uničově, kam jsem se den předtím vypravil navštívit kamaráda a teď je třeba ze sebe tu návštěvu trošku vypotit. Takže hned na úvod stoupání Medlovem a po pár kilometrech jsme u úsovského zámku. Kolem (a na kole) tentokrát jen projíždíme, sjezd ke kostelu, odbočka doprava a mírným stoupáním míříme do někdejšího židovského ghetta. Cestou kouknout na některé z nejzajímavějších zdejších drobných památek, a potom už to je jen o tom jidish. Zpátky vede naše cesta přes Třeštinu, pivo v Háji, a potom po hrázi až do Lesnice. Zbývající úsek už byl jen o - z jajési staré písně známé - silnici bílé přede mnou …





Za čím jedeme?

sv. Jan Nepomuk
sv. Jan Nepomuk
lupa

První památkou, která nás čeká, je – tradičně na periferii obce stojící - úsovská synagoga. Původně zde stávala synagoga dřevěná, ta ovšem byla nahrazena v roce 1688 „kamennou“ stavbou. Tato synagoga musela být – po náboženském sporu - stržena již v roce 1721. Současná pozdně barokní stavba, která byla v červnu roku 2008 – tedy sedmdesát let po Křišťálové noci - znovu slavnostně otevřena, pochází z období 1783-1784. Její stavbu povolil dekretem císař Josef II. Byla funkční až do roku 1938, kdy místní nacisté zcela zdemolovali její interiér.

rokokový kříž u kostela
rokokový kříž u kostela
lupa

Od roku 1949 byla synagoga využívána jako modlitebna českobratrské církve evangelické. V roce 1993 pak budovu odkoupila Angličanka Nina Hofmannová (po předcích ovšem původem z Úsova) a vrátila ji zpět Židovské obci. Poté synagogu čekaly mnohamilionové investice (za jisté finanční spoluúčasti okresu, kraje i Ministerstva kultury) do stavebních oprav, restaurování vnitřní výmalby i odkrývání vzácných nápisů. Uvnitř synagogy byla zřízena stálá muzejní expozice, ale také studovna s knihovnou. Spravuje ji nadace Respekt a tolerance.

ghetto
ghetto
lupa

Úsovská synagoga je víceméně typickou stavbou svého druhu, protože synagogy nesměly téměř nikde nést výrazné stavební prvky, například věže. Jedná se o podélnou stavbu s klenutým stropem a sedlovou střechou. Klenby zdobí rokoková dekorativní výmalba s hebrejskými liturgickými texty. V předsíni se nachází pamětní deska obětem holocaustu (většina židů z Úsova sice odešla již před Mnichovem, ale ti, kteří zůstali, v drtivé většině za války zahynuli).

v uličkách židovské obce
v uličkách židovské obce
lupa

Za zajímavost zdejší židovské komunity je považována – také v synagoze připomínaná - skutečnost , že z ní pocházeli předkové amerického senátora Johna Kerryho, neúspěšného kandidáta na presidenta USA z roku 2004. V této souvislosti je potřeba také zmínit - naproti synagoze stojící - zajímavě „zdobený“ rodný dům Vlastimila Artura Poláka (*1914), především německy píšícího, židovského básníka a prozaika (+ 1990, Olomouc). Je mu věnována i pamětní deska na zdi domu.

synagoga
synagoga
lupa

Skutečně jen pár kroků odsud se nachází pozoruhodný židovský hřbitov. Ten původní (tzv. Starý), pocházející z II.. poloviny 15. století, byl zničen během třicetileté války. Nový hřbitov byl založen v období let 1643-1645, a to – netradičně - přímo na okraji židovského ghetta. Nejstarší dochované náhrobky proto pocházejí až z druhé poloviny 17. století. Na hřbitově se nachází asi tisíc (nebo až 1.100) kamenných náhrobníků, mezi nimi i pozoruhodné ukázky barokní a klasicistní tvorby. Dochované náhrobky mapují období 17. až 20. století. Na hřbitov se vchází kamennou bránou s obřadní síní, pocházející ze II. poloviny 19. století. Úsovský židovský hřbitov bývá oprávněně označovaný za krásný a udržovaný. S člověkem, který hřbitov udržuje, se občas zdržím na kus řeči u cigárka. Nedávno se mi pochlubil, že moderní technologie už dorazila až sem a on se místo obvyklé kosy „oháněl“ sekačkou.

rodný dům V.A. Poláka
rodný dům V.A. Poláka
lupa

Původní plocha hřbitova byla obdélníkem o rozměrech 55 x 85 m, v roce 1820 byl hřbitov rozšířen o další – sousední – pozemek. Tento pás, široký 25 metrů, sloužil jako pohřebiště od roku 1850 a za války byl nejvíce poničen, protože se stal cvičnou střelnicí Hitlerjugend. Na hřbitově se pohřbívalo až do 30. let 20. století. Nejvíce náhrobků se nachází v jeho centrální části, jižní a severní okraje jsou téměř prázdné. Drtivá většina náhrobků pochází z 18. a 19. století a mnohé z nich se pyšní krásnou ornamentální výzdobou. Svého času sem byl převezen i náhrobek rabína Don Zapataire de Avalos - Kalonymos Ha-Kohen z roku 1480, který byl původně na tzv. Starém hřbitově.

lupa

Celý areál židovského hřbitova je obklopen – místy až 6 metrů Vysokou - zdí z lomového kamene. Je volně přístupný v denní době, vyjma sobot a židovských svátků. Hřbitov je považován za jedno z nejvýznamnějších židovských pohřebišť na Moravě a určitě stojí za návštěvu.

synagoga
synagoga
lupa

V souvislosti se židovskými památkami je potřeba zmínit i pár slov o historii zdejší židovské čtvrti a jejich obyvatel. Židovská komunita v Úsově vznikla na počátku II. poloviny 15. století, kdy došlo k vyhnání Židů z okolních královských měst, zejména z Olomouce (1454). Židovská obec s rabínem a synagogou je zde doložena na začátku 17. století.

lupa

Starší židovské sídliště se hřbitovem (ve východní části městečka) zaniklo za třicetileté války, současná židovská čtvrť v severozápadní části města je dodnes samostatný katastr (Židovská obec). Čtvrť má svůj typický výrazný charakter s bizardními domky a úzkými křivolakými uličkami. V místech, opředených ságami a pověstmi, ještě stále můžeme nalézt velmi dobře zachovaný soubor 35 domů z původních 49, včetně školy (čp. 241) a Radnice (čp. 258).

vstup na hřbitov
vstup na hřbitov
lupa

Úsovští židé se brzy domohli mnohých práv, císař Maxmilián II. v roce 1571 kvůli nim změnil termín pořádání místních trhů ze soboty na středu. Židovská komunita přežila s jistými ztrátami třicetiletou válku, po jejím skončení se dokonce rozrostla o uprchlíky z polsko-litevského soustátí. Obec, která po roce 1890 spravovala rozsáhlou oblast Uničovska, Zábřežska a Šumperska, se postupně zmenšovala a po obsazení Sudet v roce 1938 zanikla. Jen pro zajímavost: v roce 1834 zde žilo 721 Židů (tj. 36,5 % všech obyvatel), v roce 1890 toto číslo kleslo na 162 Židů a v roce 1930 jich zde žila již jen pouhá dvacítka. Bylo to dáno i celkovým úpadkem Úsova po roce 1918 (nevznikl zde žádný větší průmyslový podnik), který se projevil i otevřeně nepřátelským vztahem k místním Židům.

lupa

V městečku Úsov a jeho nejbližším okolí se nachází také množství drobných, převážně sakrálních, památek. Jedná se především o různé pískovcové kříže‚ většinou z I. poloviny 19. století, které doplňují sochy světců a Boží muka. Za pozornost stojí zejména rokokový kříž z roku 1764, stojící u kostela sv. Jiljí, barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1724 (u zámku) a 1724 (pod zámkem).

lupa

Z trojice božích muk jsou nejzajímavější ta nejstarší. Jedná se o ranně barokní pilířová Boží muka z roku 1667, která najdete v poli při cestě do Stavebnice. Zbývající dvoje Boží muka jsou již barokní (trojboká zděná a sloupková zděná) a pocházejí z II. poloviny 18. století.

lupa

V Úsově se nacházejí i památníky válkám. Památník padlým v 1. světové válce najdete na tzv. Křížové hoře a byl zhotoven v roce 1918. Na současném místě stojí od roku 1945. Památník obětem 2. světové války najdete na úsovském náměstí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

lupa

Platí to, co u první části vyprávění z cest úsovských: vždy rozhoduje zvolená trasa, dopravní prostředek a venkovní teploty. U nás tentokrát zvítězila – zřejmě i díky pozdněvečernímu až nočnímu hodokvasu – dršťkovka těsně před cílem etapy, tedy v Dolních Studénkách.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

lupa

Když pominu otřepanou frázi o radosti z pohybu, která stejně po ránu nebyla z největších, tak tradičně návštěva zdejšího židovského hřbitova. Je to místo příjemně uklidňující a dostatečně rozlehlé, aby se člověk – v případě zájmu - měl kam „zašít“ před případnými dalšími návštěvníky. Moc jich tady ale stejně většinou nepotkáte, i my to většinou máme maximálně na pár slov s místním „sekáčem“ …

Ostatní informace

lupa

Židovský hřbitov je přístupný zdarma (maximálně tu rozdáte nějakou tu cigaretku), synagoga za symbolických 20,- Kč (je možno využít i snížené vstupné za deset, ale to už mi přijde téměř nemorální …)



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
pro zdatnější
Druh:
na kole
Byl zde::
1 turista
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Troubelice
(vzdálenost od místa: 4.82 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Úsov a jeho památky, výlet druhý (židovská obec, drobné památky)

26.03.2013 20:28

Franta

  Moc hezky napsané ... a ty obrázky hřbitova jsou FANTASTICKÉ !!

Židovský hřbitov
30.05.2013 17:09

Komentář jako z knihy moc pěknéwink.Lákavý výlet.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo