Údolím Ostružné z Kolince do Mokrosuk.
Tipy na výlet • Romantika • Pro zdatnější • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Motoráček se pozvolna sune údolím říčky Ostružné ze Sušice do Hrádku. Výluka na trati za Hrádkem je důvodem k přesednutí do autobusu a po dalších deseti minutách vystupujeme před nádražím v Kolinci. Tady začíná cesta, která by neměla postrádat na zajímavosti. Nedaleká říčka Ostružná má od pramene pod šumavskou horou Javornou více jak polovinu cesty za sebou. Voda v jejím korytě protekla kolem mnoha zajímavých míst a to platí i o dalších kilometrech až k soutoku s řekou Otavou pod Sušicí. Kolinec i Mokrosuky lze také přiřadit k místům, která turistům mají co nabídnout. Tak ještě srovnat batoh na zádech a může se jít.
Za čím jedeme?
U nádraží přecházím most na levý břeh řeky. Na něm je hlavní část městyse Kolince. Domy jsou rozloženy kolem dvou ulic, ve směru východ – západ. Východní částí prochází silnice z Klatov do Sušice. Je zde střed obce s náměstím, školou a obchody. Při severní straně je původně románský kostel sv. Jakuba Většího. K tomu se dá dojít severně položenou ulicí. V té stojí stará, zanedbaná sýpka. Ke kostelu přicházím ze západní strany přes hřbitov. Stará původně románská stavba prošla barokní úpravou. V současnosti se kostel pyšní nově opravenou věží. Před kostelem při schodišti je kamenný kříž a socha sv. Jana z Nepomuku z 18. století. Proti kostelu je opravená budova bývalé fary s barokním štítem. Pod kostelem je parkově upravené náměstí s několika barokními domy. Ve spodní části náměstí je škola, hospoda a obchod.
Kolem školy se prochází do parku, který je v údolí Kalného potoka. Park byl v nedávné době upraven. Jsou zde umístěny informační tabule. V horní části objevuji studánku, ve které je i přes sucho stále voda. Z parku pokračuji travnatou cestou k nedalekému židovskému hřbitovu. Ten byl založen v 17. století na prudkém skalnatém svahu. Pohřbívat tady nebylo nic jednoduchého. Od hřbitova se vracím na jižní okraj kopce. Jdu po silnici do Sušice. Je tu opravená kaplička. Někde nad silnicí má stát vysoký kamenný kříž. Konečně nacházím stezku a doslova po čtyřech šplhám mezi šlahouny ostružiníku nahoru. Stezka končí u několika schůdků a nad hlavou mám hledaný kříž. Je vysoký okolo 4 metrů a plechová silueta Krista visí hlavou dolů. V okolí je několik skal a přeschlý bor. Vracím se k silnici a hledám odbočku k řece a konečně odcházím z dosti frekventované silnice.
Přes říčku je položena dřevěná lávka. Za ní přecházím přes koleje a vcházím do lesa. Bylo na čase, teplota je určitě nad 25°C. Pokračuji nad údolím, kterým protéká řeka a prochází tu silnice a železnice. Cesta není značená a tak se na křižovatkách držím při kolejích. Spálený les, tak se to tady nazývá. Přecházím několik potůčků, v nichž stále teče voda. Přímo pod cestou vede železnice. Mezi stromy se po levé straně objevují střechy domů v osadě Puchverk, kterou ale míjím. Cesta lesem je stále více zarostlá nálety a tak jsem docela rád, že končí na okraji louky. Cesta dál není žádná a tak procházím několik set metrů po louce, kolem trním zarostlé meze. Konečně opět cesta, bylo načase, teplota je o něco vyšší a pití dochází. Stín stromů okolo cesty je docela vítaný. Mezi křovím se objevuje několik pohledů do údolí Ostružné, od které jsem se dosti vzdálil. Mezi stromy se objevuje první stavení Mokrosuk.
Vlevo u cesty jsou bělostná boží muka. Cesta odtud klesá k zámku, který se již hodně dlouho opravuje. Zámek byl postaven kolem roku 1580 rodem Perglasů z Perglasu. Je to dvojkřídlá budova s nádvořím a několika hospodářskými budovami. Zámek je částečně opraven a zajímavé jsou jeho štíty. V jižním křídle zámku jsou v prvním poschodí ambity. Při východní straně vybíhá bývalá zámecká kaple. Před kaplí je menší mariánský sloup. Nedaleko zámku je hezká osmiboká kaple sv. Václava z 1. poloviny 19. století. Odtud jdu na západní okraj obce silnicí do Hor Matky Boží. Na konci obce je po levé straně nádherná stará lípa. Její obvod je kolem 9 metrů, stáří se odhaduje na 600 let. Jmenuje se lípa U Zelených a v Plzeňském kraji nemá konkurentku. Navíc, jak je vidět, je v dobrém stavu. Přes cestu je malý kovový kříž. Je odtud hezký pohled na Svatobor. Zbývá dostat se na východní okraj vsi. Pod vsí stojí mohutný dub. Je opatřen plůtkem a říká se, že pod ním jsou pohřbeni Švédové. Autobusová zastávka je mimo ves při řece, kde moje cesta končí. Autobus přijíždí na minutu přesně a výlet je minulostí.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Možnost k občerstvení je pouze v Kolinci. V místní restauraci je možné zajít na oběd. V obci se určitě můžete i ubytovat. Jinak je nutné mít především dostatek pití. V Mokrosukách obchod ani restaurace nejsou.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Až na teplo je to zajímavá vycházka. Kolinecký kostel je zajímavou stavbou s nezvykle postavenou věží mezi lodí a presbytářem. Romantiku a tajemnost najde turista na židovském hřbitově. Nic podobného snad nikde není. Lesy při cestě jsou ještě v dobrém stavu. A když stojí člověk pod lípou U Zelených a dívá se do její koruny, je to nádherný pocit.
Ostatní informace
Celá cesta se všemi zacházkami je kolem 6 až 7 kilometrů s převýšením okolo 60 metrů. Nejsou tu žádné značené cesty. Část se jde volně po loukách. Vše popsané je na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko.