Točník

Tipy na výlet, Kladensko Rakovnicko




Kam a jak jedeme?

lupa

Naše společná cesta začíná na Exitu 34 dálnice D5. Odtud směřujeme na Žebrák. Projedeme okolo supermarketu a na křižovatce se dáme doprava. Po sto metrech, u násměstí, odbočíme doleva a směřujeme na obec Točník. V Točníce, na "trojúhelníkové" křižovatce odbočíme doprava (zde již ukazatelé na hrad). Po cca 600 metrech je parkoviště, kde odstavíme automobil a dále pokračujeme pěšky.





Za čím jedeme?

lupa

Bezprostřední Příčinou ke stavbě nového hradu Točníka, vzdáleného od místa dolního hradu sotva 500m, byl bezpochyby požár, který poškodil hrad Žebrák v roce 1395. Nedlouho poté si začal král stavět honosnější a pohodlnější sídlo. V tomto období vlády Václava IV., kdy nenávratně zanikaly staré hodnoty, bylo nezbytné, aby i hrad reagoval na nebezpečí, ohrožující podstatu jeho existence. Nejen v organizaci a způsobu boje, ale i v architektuře znamená tato doba zvrat, jímž jedna epocha končí a klade základy pro příští. K přednostem této epochy patřilo také to, že měla ještě tolik výtvarné síly, aby rozpor mezi novými obrannými požadavky a staršími estetickými postuláty dovedla překlenout a dokonce i výtvarně těžit. Za vyklenutým čelem Královského paláce se zamřížovanými okny, jehož strohost zmírňovaly bílé štukové rámy kolem oken, dovedl architekt vykouzlit interiéry plné poutavého a dráždivého půvabu. Nepravidelné vnitřní prostory byly pro mistra královské huti jen vítanou záminkou, aby rozvinul své klenební umění. Přestože kvalitou kamenického zpracování oken a portálů nezůstává Purkrabský palác za Královským pozadu, je mezi oběma budovami rozdíl dvou epoch. Zatímco Královský palác zahajuje novou stavební epochu a je nabit rozporností dobové atmosféry, je sálová stavba opakováním schématu, které je staré jako hrad sám. Je nepochybné, že hrad, tak rozsáhlý a výtvarně prvořadý, nebyl postaven jen pro lovecké potěšení krále. Prozrazuje to samotná existence dvou paláců, tak rozdílných ve vnitřním i vnějším vybavení. Sálová stavba byla, jak už vyplývá z jejího označení, určena především reprezentaci - zde byli bezpochyby přijímáni oficiální hosté. Vnitřní obytné jádro naproti tomu mělo být podle zařízení i způsobu opevnění vyhrazeno soukromým potřebám krále a jeho družiny a mělo být i jeho posledním útočištěm. Královský palác byl proto oddělen od ostatního hradního provozu a posunut až na okraj příkopu a spojený vnějškem ještě několika výpadními brankami. Po upálení mistra Jana Husa, se Václav IV. na hradě již nezdržoval jako předtím. Nechal si postavit Nový Hrádek u Kunratic a jeho poslední návštěva na Točníce je zaznamenána v září roku 1415. Po jeho smrti dne 16. srpna 1419 přechází hrad na jeho bratra Zikmunda. Ten odsud odváží již po čtyřech dnech většinu vybavení, stejně jako část státního pokladu. Roku 1421 nechal Zikmund zastavit hrad Erkingerovi ze Seinsheimu, předkovi Schwarzenberků. Ten zasnoubil svého syna Heřmana s Eliškou, dcerou Bedřicha Kolowrata. Heřmanovi bylo slíbeno velké věno a aby se smlouvě dostálo, nechal si Bedřich z Kolowrat dát hrady Žebrák a Točník přímo do zástavy jako záruku. Nakonec mu oba hrady zůstaly. Roku 1425 tu Kolowratové úspěšně přestáli třídenní obléhání hradu téměř osmitisícovou armádou husitů. Ti pak znechuceně odtáhli, vypálili nedaleká Městečka Žebrák a Hořovice a táhli dál na Plzeň. Roku 1427 byly hrady odevzdány na čas válečníkům Habartovi z Adlaru (Točník) a Hanušovi Kuplířovi ze Sulevic (Žebrák), kteří měli zlepšit obranyschopnost hradů. Od nich je opět přebírá Hanuš z Kolowrat. Dne 7. července 1461 odkupuje hrady Jiří z Poděbrad a to z toho důvodu, aby nezůstaly v rukou pánů přísně katolických, postupuje jej svým čtyřem synům. Nakonec svěřuje Žebrák s Točníkem do rukou Bedřicha ze Šumburka, pána Pernštejnského. L.P.1484 se oba hrady již nacházejí v rukou bohatého rodu Gutštejnů, nicméně jsou oba hrady zanedbávány. Po Burjanově smrti přechází hrady na jeho syna Kryštofa. Ten je ale roku 1509 odsouzen ke ztrátě cti, hrdla a majetku a hrady se stěhují do správy Vladislava Jagellovského. Jako hejtman je roku 1515 po osobní královské návštěvě na hradě ustanoven Jan Kozelka z Hřivic.
Po králově smrti je vyrovnáváním jeho dluhů přiřčen Točník Zdeňkovi Lvovi z Rožmitálu (1517). A po jeho smrti prodává roku 1522 hrad Ludvík Jagellovský Janovi z Vartemberka z kostelecké větve, který na hradě provádí mnoho stavebních úprav.
Vartemberk však čím dál, tím častěji a raději přebývá na severu Čech a tak mění Točník roku1534 za panství Rohozec s Volfem Krajířem z Krajku na Bystřici, ten ho roku 1534 přepisuje na Volfa mladšího Krajíře z Krajku. Krajířové pak hledají na obou hradech údajný zakopaný poklad a doslova demontují Žebrák. Po neúspěšných pokusech roku 1544 postupují hrady Janovi mladšímu z Valdštejna na Peruci. Roku 1552 vyplácí Točník král Maxmilián II. a postupuje ho Janovi staršímu z Lobkowicz a na Zbiroze. Lobkowiczové si prosazují dědičné državy hradu a provádí na něm renesanční úpravy. Po smrti Jana nejmladšího užívá hrady dcera Markéta. Po její smrti přebírá hrady Janův bratr Bohuslav Havel z Lobkowicz, hejtman Podbrdský a po něm dne 12. února 1593 Ladislav Starší z Lobkowicz. Ladislav dává hrady své manželce Magdaléně, hraběnce ze Salmu. Po vzpouře Jiříka Popela z Lobkowicz je většina Lobkowiczkého majetku zabavena a Točník s Žebrákem se dostávají zpět do vlastnictví Koruny české, císaři Rudolfu II. Ten byl také poslední královskou návštěvou na hradě. Hrad byl svěřen Janu Jindřichovi Prollhoferovi z Purkerstorfu a spravován je od této chvíle hejtmany na Zbiroze. Z Točníka se stává jedno ze státních vězení a až do roku 1865 je majetkem české komory. Sídlo správců bylo ovšem přesunuto na Zbiroh a Točník postupně zpustl a zchátral. Rok 1607 zaznamenává nového hejtmana Pavla Siglerovského a rok 1620 přivádí purkrabího Nykodéma Noryse z Liblína. Zkázu Točníka znamenala třicetiletá válka a události, které jí předcházely. L.P. 1620, za dob hejtmana Jana Kolence z Kolna, vtrhlo na hrad císařské vojsko a ničilo. Definitivní rána hradu přišla 18. října 1639, kdy se na hrad uchýlilo místní obyvatelstvo. Roku 1640 měl být hrad vybaven děly k vojenským účelům, nicméně k jejich užití nikdy nedošlo. Z roku 1681 pochází zpráva Bohuslava Balbína, že Točník je stále ještě obyvatelný. O osm let později se novým správcem panství stává Jan Vilém Nikodym Presl a roku 1705 je hrad zastaven nejvyššímu sudímu Karlovi Přehořovskému z Kvasejovic a na Konopišti. V letech 1710-1723 je Točník zastaven Adamovi z Lichtenštejna. L.P. 1722 je většina hradu ještě pod střechou, ale již není obýván. V roce 1750 je zrušena i funkce místních hejtmanů a hrad spravují direktoři z Králova Dvora. Od roku 1834 spadají oba hrady do správy příbramského báňského úřadu. V roce 1858 říšská rada schvaluje prodej panství Vincenci Kirchmayerovi a Samuelu Simundtovi, krakovským finančníkům, ovšem kvůli nesplnění dohodnutých závazků se hrady dočkávají nového majitele - roku 1864/5 je s panstvím kupuje za 10 milionů zlatých průmyslník H. B. Strossberg. Ten je po hospodářských neúspěších prodává roku 1875 za 3.350.000 zlatých Colloredo-Mansfeldům. Od Josefa Colloredo-Mansfelda odkupuje roku 1923 Klub Československých turistů Točník za 2000,- Kčs a Žebrák za 8000,- Kčs. Klub zde provádí řadu zabezpečovacích prací - bohužel bez památkového dozoru. Roku 1945 se majitelem hradů stala Československá obec Sokolská, od roku 1953 pak vlastní oba hrady stát, který zde provedl některá statická zajištění. Od devadesátých let spravovala oba hrady příspěvková organizace Ministerstva Kultury ČR Státní hrady Křivoklátska. Od 1. ledna 2001 spadají hrady pod Státní památkový ústav středních Čech, od ledna 2003 pod Národní památkový ústav.

http://www.tocnik.com/?Tocnik%3AHistorie

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tipy na ubytování v okolí

Cestou jsme nevyužili žádné stravovací ani ubytovací zařízení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

je zde krásné prostředí a přes to, že se jedná o zříceninu, dýchá tu na vás vznešená historie.

Ostatní informace

Vstupné

Dospělý 100Kč

Děti 50Kč

Otevírací doba

Březen, duben, říjen

SO, NE

10:00 – 16:00

Květen, září

ÚT – NE

10:00 - 17:00

Červen

ÚT – NE

9:00 – 17:00

Červenec, srpen

ÚT – NE

9:00 – 18:00



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi, romantika
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
za kulturou, do přírody
Bylo zde:
9 turistů
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Praskolesy
(vzdálenost od místa: 3.87 km)
Datum: Čas:
loading...

Diskuse k výletu Točník

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace