Smržovka - rozhledna Černá Studnice

Dnes jsme zvládli výlet podle Jizery a směřujeme dál do Jizerských hor, kde chceme následující den udělat další výlet mezi Jizerou a Jizerkou. Cestou máme však ještě dvě rozhledny, kde bychom se chtěli zastavit – Smržovku a rozhlednu Járy Cimrmana. Začínáme tou, kterou máme na trase blíž.

Město Smržovka se nachází v podhůří Jizerských hor, na silnici mezi Tanvaldem (6 km východním směrem) a Jabloncem nad Nisou (7 km na západ). Městem protéká Smržovský potok, který se na východním okraji města vlévá do Kamenice a společně tečou do Jizery.

Zdejší oblast, kterou vlastnil rod Valdštejnů, byla osídlena v 1. polovině 16. století při kolonizaci tohoto území. Tehdy zde žili hlavně Němci. První písemná zmínka je z r. 1568. Většina obyvatel již tehdy mluvila německy. Po třicetileté válce se většina dřívějšího protestantského obyvatelstva začala hlásit ke katolictví – byl proto postaven dřevěný katolický kostel. V 70. letech 18. století byl v těsném sousedství postaven nový zděný barokní kostel sv. Michaela archanděla. Sem byla přestěhována i část vybavení z původního dřevěného kostelíka. Současná budova je po opravách z konce 20. století – kostel 17. dubna 1967 vyhořel, byla zničena věž, střecha i klenby, zřítil se lustr a roztavil zvon. Budova kostela vč. fasády byla dokončena r. 1999, ale v dalších letech byly prováděny sbírky, kterých bylo využito na opravu interiéru, opravu elektroinstalace apod.

V obci se rozvíjel především sklářský průmysl, brusírny, tkalcovství, později i textilní průmysl. R. 1849 zde bylo velké tržiště, ale až r. 1868 byla povýšena na městys a r. 1905 na město, kdy získala i městský znak. Ještě za první republiky zde ¾ obyvatel tvořili Němci, dokonce na počátku 30. let byl starostou člen strany DNSAP, která však byla r. 1933 zakázána. Po 2. světové válce byla většina obyvatelstva odsunuta.

V letech 1893 až 1894 byla postavena trať z Liberce do Tanvaldu. Její součástí byl i 123,5 metrů dlouhý žulový viadukt, který i dnes patří k jedněm z nejkrásnějších u nás. Má celkem 10 vysokých opěr, které jsou ukončeny kamennými klenbami. V nejvyšším bodě je 23,5 metru vysoký. Podjíždí se pod ním, když se do města jede z Jiřetína pod Bukovou, příp. nejkratší cestou z Tanvaldu. My jsme se chtěli tudy vracet při cestě z Jizerek domů, jenže objížďka nás hnala jinudy a my na to nakonec zapomněli.

Na viadukt je hezký pohled ze skalní vyhlídky Finkstein (678 m) nebo také Finkova kamene, která je jen kilometr po modré z náměstí T. G. Masaryka. Jméno získala podle zdejšího průmyslníka Finkeho. Odtud jsou vidět i jižní svahy Jizerských hor a západní Krkonoše. V těsné blízkosti je i prý nikdy nevysychající Čertova studánka, která patří k největším skalním mísám v Jizerských horách - má průměr 130 cm a je 50 cm hluboká.

Po modré z náměstí na opačnou stranu a později po červené turistické trase se po cca 5 km dostanete k restauraci s rozhlednou Černá studnice. Z Dolní Černé Studnice se k ní nechá dojet i autem.

Stejnojmenná hora je dominantou krajiny kolem Jablonce nad Nisou, je na ní hranice rozvodí Baltského a Severního moře. Již r. 1885 byla skála na vrcholu upravena na vyhlídku se zábradlím (ta je přístupná i nyní) a v její blízkosti založena dnes již neexistující Jizerskohorská botanická zahrada. R. 1903 byl založen Horský spolek pro Jablonec a okolí, který vyhlásil veřejnou soutěž na stavbu s rozhlednou na Černé studnici. Kamenná rozhledna s restaurací a turistickou chatou byla slavnostně otevřena 14. srpna 1905. Restaurace však nestačila rostoucímu zájmu, byla několikrát rozšířena, po poslední přestavbě r. 1930 má kapacitu 600 míst. Turistická chata byla pro nevyhovující stav na počátku 21. století uzavřena.

Čtyřhranná rozhledna je 26 m vysoká, má 160 cm silné zdi ze žulových až 3 tuny těžkých kvádrů. Vyhlídková plošina, na kterou vede 91 schodů, je zajímavě řešená. V zimě a dešti je možno se dívat z vnitřního uzavřeného a zastřešeného prostoru, kde je možno si otevřít okna. Na každé straně je však možno vyjít na malý otevřený ochoz, kde jsou panoramatické obrázky výhledů. Shora je skutečně nádherný a daleký výhled - jsou vidět rozhledny Bramberk, Slovanka, Tanvaldský Špičák, Kozákov, je vidět Jablonec n. N., Liberec a jeho rozhledny, severovýchodní část Jizerských hor, Ralsko, Bezděz, Trosky, Železnobrodsko a za dobré viditelnosti i část Krkonoš. Je otevřena celoročně od středy do neděle od 10 do 22 hodin, během turistické sezóny denně ve stejnou dobu. Vstup je zpoplatněn.

Když je otevřena rozhledna, tak je možno se najíst v přilehlé restauraci. My jsme si za občerstvením zajeli do Kořenova do pivovaru Čáp u rozhledny Maják Járy Cimrmana.

Takovéhle rozhledny, to je přesně to, co se mi líbí, které mám nejraději. Dokonce i výhledy jsou víc než úžasné.

Na kopci je rozcestí turistických tras. Na východ se po červené trase přes Černostudniční hřeben dostanete po 8 km do Tanvaldu, na sever se může udělat procházka přes rozhledny Nisanka, Bramberk až ke Slovance (10 km).

Zelená trasa začíná v Jablonci nad Nisou – V Nivách (4 km) a z Černé Studnice pokračuje na jih do Obce Pulečný u Rychnova u Jablonce nad Nisou (8 km). Pak by se nechal udělat okruh zpátky do Jablonce, ale jedině s podrobnou mapou. Přímá značená cesta tam nevede. Okruh by mohl vyjít cca na 25 km.

Přes kopec vede i cyklotrasa, nechá se jet prakticky na všechny strany, protože pod kopcem se trasy rozvětvují.