procházky kolem Hojsovy Stráže pro lehce raněné

Tipy na výlet, Šumava




Kam a jak jedeme?

kaplička pod Hojsovou Stráží
kaplička pod Hojsovou Stráží
lupa

Ráno jsem vyzkoušel patu, kterou jsem si otlačil už předevčírem, a už při procházce na balkon na cigaretu bylo jasné, že to na žádný dlouhý výlet není. Pavlínu jsem poslal na autobus, který ji měl přiblížit oběma jezerům (Černému a Čertovu), vysvětlil jsem jí, že zpáteční autobus jede kole půl čtvrté, že nemusí šlapat celou cestu zpět. Po pěti minutách jsem si všiml, že nechala na pokoji telefon, takže jsem ji stejně musel pronásledovat až na zastávku.





vývrat
vývrat
lupa

Povalovat v penzionu jsem se ale celý den nechtěl. Ustrojil jsem se a volným krokem vyrazil směrem do údolí Zelenského potoka. Silnička mě zavedla k jakési (asi bývalé) vojenské zotavovně, nad kterou byla kaplička.

na cestě
na cestě
lupa

Od kapličky odbočovala cesta doleva. I vydal jsem se po ní. Napřed vedla loukou, potom hájkem, zase byl palouk s chaloupkou, ale ta byla tak ohrazená a obrostlá stromy, že na ní kloudný pohled nebyl. Vnořil jsem se do lesa a po chvíli na mně zamával první hříbek. Byly vlastně dva, dvojče bylo ale schované pod listem. Trochu jsem se porozhlédl kolem a potom pokračoval dál. Přes cestu tekl potok, který ji na chvíli proměnil v bažinu. Naštěstí to šlo obejít. Kolem malebného vývratu.

vedle cesty
vedle cesty
lupa

Z mírného kopečka jsem došel na kraj lesa, pasece. Bylo tam pěkné překvapení (viz.galerie). A nebyli tam chlapci sami. Porozhlédl jsem se kolem a měl jsem svou pohotovostní plátěnou tašku skoro plnou.

skály před Vyhlídkou
skály před Vyhlídkou
lupa

Popošel jsem ještě kousek dál a otevřel se mi výhled na Nýrskou nádrž, který mě upozornil, že je načase změnit směr. Potom jsem udělal velkou chybu. Na travnaté cestě tam rostli dva hříbci poněkud jiného druhu. Ocelově šedá hlavička, rudá noha, pokud bylo vidět, i výtrusnice rudé. Ale zranění z předvčerejška se znovu trochu ozvalo, líný jsem byl se ohýbat a odhrnovat trávu, zkrátka nevyfotil jsem je. Až potom mě odborníci ubezpečovali, že jsem měl nejspíš vlčí mhu, protože hřib satan (o kterého pravděpodobně šlo) se přeci na Šumavě vůbec nevyskytuje. Kdybych nebyl líný, mohl jsem být slavný.

z Vyhlídky za vzdáleného hřmění
z Vyhlídky za vzdáleného hřmění
lupa

Kousek od tohoto „osudného“ místa odbočovala cesta nahoru. I u ní jsem nějakého hříbka, borováka a pár babek. Postupně jsem vystoupal až na plošinu pod Hojsovou Stráží a až tam jsem potkal nějaké houbaře. Ti ale měli prázdno.

Kolem dobytčí ohrady jsem došel do domovského penzionu. Vzpomněl jsem si, že sem včera donesl křemenáče a majitel si postěžoval, že by pořádných hub potřeboval asi tak deset. Pozítří tu bude vystupovat Čechomor a občerstvovat se mají tady. A na něco pořádného houbového nejsou suroviny. Úlovek věnoval do kuchyně, měl jsem hub i nad požadované množství. Začal se hned krájet a jen jeden hřib byl trochu červivý.

Na pokoji jsem dojel rohlíky a salám a vyrazil na odpolední procházku. Nad městečkem byl kopeček a na něm vyhlídka. Pavlína se tam byla podívat hned po příjezdu, já se sem, trochu z nouze, vypravil až dneska. Les byl pěkný, ale začalo se zatahovat. Pod vrcholem jsem ale skalky ještě stihnul.

Trochu sprchlo, nic moc, ale přesně tak, abych se na vrcholu, kde se cesta dělila na spoustu malých pěšinek, pěkně urousal. Usadil jsem se na skalce, chvíli relaxoval a dokonce i obrázek udělal.

Za chvilku zahřmělo a já se radši klidil na bezpečnější místa pod kopec.

Hřmění přestalo za chvíli, já zašel i do lesa, jestli tam nebudou nějaké houby. Další hřibovou nadílku jsem ale neobjevil. Zato jsem uprostřed smrkového lesa narazil na jedlovou houštinku. Stromky byly ještě mladé, ale snad se jim bude dařit.

K silnici jsem sešel chvíli před tím, než měl přijet autobus, ve kterém jsem čekal Pavlínu. Však jsem jí ještě ráno říkal. „ Obejdi si jezera, pokochej se a vrať se tam, kde tě autobus vyložil. Zpáteční ti jede kolem půl čtvrté.“. Nepřijela. Když jsem jí volal, tvrdila, že se pomalu blíží k nádraží, u kterého včera zabloudila. Objevila se zhruba za dvě hodiny a tvrdila, že ví, že jsem jí něco o autobusu říkal, ale nepovažovala to za důležité, tudíž mě nevnímala. Inu komu není rady……

Za čím jedeme?

Procházky jsou vysloveně odpočinkové, přesto tu lze, při troše štěstí, leccos vidět

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

O ubytování v Hojsově Stráži už jsem napsal v předchozích dílech vyprávění dost, prostě jen pochválit penzion U Roselů.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nelíbila se mi jen otlačená noha, kvůli které jsem se nepodíval k Černému a Čertovu jezeru.

Ostatní informace

V lese se u nás naštěstí ještě vstupné neplatí, a ještě tam odtud lze pár věcí přinést.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
do přírody
Byl zde::
1 turista
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Hamry-Hojsova Stráž
(vzdálenost od místa: 1.8 km)
Datum: Čas:
loading...

Diskuse k výletu procházky kolem Hojsovy Stráže pro lehce raněné

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace