Petrovice u Karviné

Kam a jak jedeme?

V druhé říjnové neděli jsem vyrazila na výlet do obce Petrovice u Karviné. Petrovice leží na hranicích s Polskem a mají čtyři části - Petrovice, Dolní Marklovice, Prstná a Závada. Z Orlové jsem jela autobusem na nádraží do Dětmarovic a pak motorovým vlakem do Petrovic v 10.20. První zastávka je v Závadě, ale já jela až na konečnou druhou zastávku do Petrovic. Cesta z Dětmarovic vlakem trvala asi deset minut. Nádraží v Petrovicích je celkem velká budova, ale připadá mi že velká část chátrá a je nevyužitá. Nádražní budova zde byla postavena r. 1855 jako součást Severní dráhy císaře Ferdinanda. Dnešní budova mi připadá ale mnohem pozdější doby. K definitivnímu sloučení obcí, které byly v různých obdobích i samostatné, došlo v r. 1952. První zmínka o obci je z r. 1305 a patřily do různých státních celků - Českého království, Polského království, Rakouského císařství, Rakousko-Uherska a trvalou součástí ČSR se staly v r. 1920. V r. 1938 byly zabrány Polskem a následně Německem. Petrovice jsou známé konáním mezinárodního mistrovství ČR v motokrosu pod názvem Petrovická kotlina.

Za čím jedeme?

Dnes se jedu podívat k dřevěnému kostelíku Nanebevzetí Páně z r. 1739 v Dolních Marklovicích, který je kulturní památkou a k zámečku z 18. stol. v Prstné. To ještě netuším kolik sakrálních objektů uvidím a hlavně, v jak krásné přírodě v přírodní památce v Dolních Marklovicích mezi rybníky se budu pohybovat. Ptám se na cestu ke kostelíku a od nádraží se dávám cestou dvoujviaduktem pod železnicí. Musím jít podél hlavní cesty, procházím kolem kříže a sochy sv. Václava a již se dostávám ke dřevěnému kostelíku. Mše byla v deset hodin, ale já jsem kostelík již nestihla otevřený. Ke kostelíku je přístup schody a kolem je hřbitov, ve kterém se nachází památný strom. Pod schody u kostelíku stojí ještě kaplička. Od kostelíku procházím kolem řeky, kde vidím tabulku s nápisem přírodní památka. Čtu si informace na tabulce.

Obcí protéká říčka Petrůvka s četnými meandry a břehovými porosty. Do Petrůvky se vlévá Radecký potok. V přírodní památce se nachází i 10 rybníků s mnoha chráněnými druhy jako např. čolek, ropucha, rosnička, několik druhů skokanů, kuňky, ještěrky či užovka. Zvlášť ohrožená je kuňka ohnivá, nazvaná podle svého ohnivého zbarvení břicha. Moc se mi líbí její latinský název Bombina bombina. V rybnících je intenzivně provozováno hospodářství v chovu ryb. Mezi jednotlivými rybníky se nachází na stromech malé kapličky se svatými obrázky. Obdivuji okolní přírodu rybníků s jejími odlesky ve vodní hladině. Na jednom rybníku plave pár labutí se třemi potomky. Pozoruji je jak si spokojeně plavou a dělám spoustu fotek, jak noří hlavy pod vodu nebo jedna z mladých labutí dělá stojku. To se blíží jedna hodina a já se zastavuji u empírového zámečku v Prstné na "oběd". Schválně dávám slovo oběd do uvozovek - viz jak a kde jsme se najedli. Zámeček se nachází v anglickém parku a tak se jdu po obědě projít po parku.

Od zámečku pokračuji dále a jdu ke kostelu v Petrovicích. Cesta mě vede kolem dalších rybníků. Nad jedním vidím kroužit obrovské hejno racků. Cvakám foťákem a dělám jednu fotku za druhou. Je to úžasné pozorovat jejich nálety na vodní hladinu a za okamžik se vznášejí opět do vzduchu a krouží nad rybníkem. Nálety jsou provázeny jejich pronikavým křikem. Obcházím rybník kolem dokola a tu již vidím věžičku kostela sv. Martina. Kostel z r. 1789 stojí na kopečku a nejdříve procházím hřbitovem s pomníkem a křížem. Tento kostel má dveře se skleněnou výplní, tak si mohu alespoň přes sklo prohlédnout interiér. Poblíž kostela se pak nachází kamenný kříž Kalvárie z r. 1858. Naproti kostela přes cestu je hotel firmy Dakol. Na nádraží k vlaku jdu zpět k rybníku, přecházím můstek přes říčku, pokračuji kolem malého parčíku a po projití dvojviaduktu stojím před nádražní budovou. Z Petrovic odjíždím v 16.40, v Dětmarovicích musím téměř půl hodiny čekat na autobus. Tento čas využívám ke čtení Karvinska.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na oběd jsem zašla do zámečku v Prstné. Dříve zde bylo učiliště Dakolu pro obor kuchař, číšník. Před pár lety zde byly ceny celkem přijatelné. Nyní zámeček patří firmě Trestles. Je zde restaurace i pokoje pro ubytování. Jídlo v cenách vyšších relací nejsou pro důchodcovkou kapsu, ale přesto jsem si něco malého dala. Hlavní jídla se pohybují od 200 Kč výš (asi do 500 Kč), např. svíčková stojí 190,- Kč. Já jsem si dala na ochutnání jeden z předkrmů, a to domácí paštiku z drůbežích jater na portském víně s pomerančovo-rozmarýnovým chutney. Předtím jsem ještě dostala malý předkrm. Paštika stála 86 Kč a plzeňské 38 Kč. Bylo to moc dobré a opravdu jsem si pochutnala.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

S výletem jsem byla moc spokojená, protože jsem viděla sakrální památky. Příjemně překvapená jsem byla krásnou přirodou kolem rybníků a moc se mi líbilo pozorování ptactva.

Ostatní informace

Vstupné jsem nikde neplatila, protože jsem se pohybovala venku. A ostatní informace? Jen jedna jediná, určitě se do Petrovic zajeďte podívat, stojí za to.