Ostrava má 100 nej …

Kam a jak jedeme?

Hned na úvod je potřeba upozornit, že tento tip na výlet nemá nic společného ani s jedním starým vtipem na téma, kdy má žena sto bodů, ani se nejedná o žebříček nejkrásnějších a největších ostravských šachetních věží. Dokonce nejde ani o sportovní statistiky – i když jeden sportovní výraz by se zde použít dal: Lucky Losers, tedy šťastní poražení. V tomto případě jde totiž o stovku nejzajímavějších a nejlepších děl ze sbírek ostravské Galerie výtvarného umění, vystavovanou ve zdejším Domu umění pod názvem „100 děl z Galerie výtvarného umění v Ostravě“. Přesněji řečeno o díla, která jinak „není kde vystavit“, a proto se jen tak „zbytečně válí“ v muzejním depozitáři, kde se nachází přibližně dvacet tisíc podobně „postižených“. A hned na úvod si můžeme prozradit, že tato výstava vznikla k 90. narozeninám galerie, zahrnuje díla z období 15. až 20. století a že autor tohoto článku se do Ostravy dopravil – v doprovodu několika rodinných příslušnic - (zapůjčeným) autem.

Za čím jedeme?

Ostrava je - coby krajské město - pochopitelně dobře dosažitelná také hromadnými dopravními prostředky, tedy vlaky i autobusy, a Dům umění je umístěn v centru města, kam směřují mnohé linky MHD. A i když se jedná o umělecká díla z depozitářů, nejde o žádná „béčka“. Výstava je to opravdu hodnotná a když nahlédneme do unikátní publikace „Sto děl z Galerie výtvarného umění v Ostravě“, která vyšla při příležitosti výstavy jako katalog, zjistíme, že máme tu čest s opravdovými mistry. Naše umělce, např. Jana Zrzavého, Mikuláše Medka, Mikoláše Alše, Josefa Čapka, Františka Kupku, Josefa Váchala, Václava Tikala, Bohumila Kubištu, Emila Fillu nebo Toyen, doplňují některá díla zahraniční. Mezi nimi vyniká Klimtova Judita, Adonis italského barokního malíře Domenico Fettiho, Svatá rodina Benátčana Marco Bella nebo Job Hanse von Aaachena. Všechny příznivce gotiky jistě potěší, že nejstarším dílem je zde malba Mistra Královéhradeckého Panna Marie, sv. Barbora a sv. Kateřina z roku 1490. Pro fanoušky „lokálních“ umělců je lehce překvapivé, že z členů undergroundové umělecké skupiny Přirození je zastoupen – alespoň v publikaci k výstavě, která se ovšem od výstavy samotné mírně liší - pouze Zdeněk Janošec Benda a nikoliv Daniel Balabán. Ostravu zastupuje také např. Eduard Ovčáček. A jak je zřejmé, celkově převládá expresionismus, kubismus nebo surrealismus.

Zajímavá je i samotná cihelná budova Domu umění, která by se měla časem rozrůst o přístavbu arch. Josefa Pleskota zvanou Bílý stín. Současné výstavní prostory jsou totiž naprosto nedostačující, stejně jako veškeré další zázemí pro zaměstnance i návštěvníky. Říká se dokonce, že prostory pro stálou výstavu mimořádně bohatých sbírek ve stávající galerii prakticky nejsou. Je sice otázkou, kdy (pokud vůbec) bude dostavba Bílého stínu zahájena, ale nová galerie by se následně měla stát nejatraktivnějším muzeem umění v České republice. Už jen za tuto pozoruhodnou výstavu, která bude jistě patřit k tomu nejlepšímu, co bude možné u nás v roce 2016 vidět, by si to Dům umění Ostrava zasloužil.

K samotnému Domu umění jen několik slov. Jeho jednoposchoďová puristická budova byla slavnostně otevřena v květnu roku 1926 a podobu jí určili pražští architekti František Fiala a Vladimír Wallenfels, žáci věhlasného dua Kotěra – Gočár. Unikátem v dobové architektuře je díky lucernovému osvětlení velkých sálů, které umožňuje ideální přístup denního světla k jednotlivým exponátům. Pokud by zde jednou vznikla patřičná stálá expozice, mohli bychom se těšit např. na sbírky italského a nizozemského umění z let 1500 až 1800, středoevropské malířství 19. a 20. století, po pražské NG nejvýznamnější sbírku ruského malířství u nás a hlavně na jména jako Dürer, Cranach, Hollar, Rembrandt nebo Goya.

Výstava „100 děl z Galerie výtvarného umění v Ostravě“ představuje vysoce reprezentativní vzorek z kolekce českého i evropského – a zejména moderního – umění a jejím úkolem je mj. upozornit na pestrost a uměleckou kvalitu galerijních sbírek, a to v oblasti sochařství i malířství. Můžeme konstatovat, že tento plán byl určitě splněn … a jak bývá na Ostravsku zvykem, také vysoce překročen. Ale vážně … ta výstava je – přes obtížnost a jistě i názorovou nejednotu při výběru vystavovaných děl - prostě skvělá.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Stravování jsme tentokrát museli z časových důvodů dosti „odfláknout“. Metropole Moravskoslezského kraje je však městem dostatečně velkým na to, aby zde trávící trakty jeho návštěvníků nijak nestrádaly. Množství možností se naskytne i cestou a je jedno, jestli jedeme po dálnici, přes Skřítek nebo přes Šternberk.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Očekávali jsme velmi zajímavou výstavu a ta naše očekávání ještě mnohonásobně předčila. Bonusem k popisované akci jsou dvě další menší krátkodobé výstavy. Ta první se jmenuje Iain Patterson / Out West, představuje práce edinburgského umělce a pedagoga a potrvá od 22. ledna do 20. března. Ta druhá má stejné trvání jako hlavní výstava a jmenuje se Eduard Ovčáček / Grafika je dar II. Dalšími bonusy jsou příjemní zaměstnanci, uměnímilovní návštěvníci a možnost (samozřejmě bez blesku) všude a všechno fotografovat.

Ostatní informace

Ostravský Dům umění se nachází na adrese Jurečkova 1750/9. Doba trvání výstavy je od 20. ledna do 20. března 2016. Komentované prohlídky bez nutné rezervace zde probíhají každou středu v 16,30 hodin. Otevírací doba je každodenně, kromě pondělí, od10,00 do 18,00 hod. Vstupné přijde na 50,- Kč, přičemž děti, studenti, důchodci a - nevím proč i dnes – vojáci mají poloviční slevu. V neděli je vstup volný, takže zde bývá nejvíce lidí. Nutné výdaje tvořily náklady na Dopravu a vstupné, ty vedlejší několik pohlednic (po 5,- Kč) a publikace k výstavě, která přišla na 160,- Kč.