Chrast, Podlažice a Codex gigas

Codex gigas neboli Ďáblova bible  •  Fotografie (30)  • Foto: neratovak

Kam a jak jedeme?

Zámek Chrast  •  Foto: neratovak

Codex gigas, počeštěně zvaná také Ďáblova bible, to byl impuls, proč jsme se vypravili  na výlet do výchočeského města Chrast.
Auto, kterým jsme se do Chrasti dopravili jsme nechali zaparkované na náměstí. Zde  stojí i místní zámek, v jehož prostorách má expozici zdejší městské muzeu v němž je možno maketu největší ručně psané knihy světa spatřit. Po prohlídce muzea jsme se od zámku vydali po NS Chrástecko prohlédnout si zajímavá místa města Chrasti. První info tabule NS se nachází přímo před zámkem. Při putování po naučné stezce jsme se dostali do místní části Chrašice, kde stojí kostel sv. Martina a stará vodárenská věž. Dále nás NS zavedla i do zámeckého parku a po projití alejí Velká Lipka i do Podlažic, kde byla Ďáblova bible ve 13. století v místním klášteře za tajemných okolností sepsána.
Z Podlažic jsme se pak po modré turistické značce od Horeckého rybníka vrátili zpět na náměstí v Chrasti.

Za čím jedeme?

Město Chrast je poprvé zmiňováno na počátku 14. století, kdy ho založili mniši z podlažického kláštera. Po zničení kláštera v období husitských válek vlastní město různé šlechtické rody, od nichž ho v polovině 17. století kupuje královohradecké biskupství. Zdejší zámek slouží pak skoro 300 let jako letní sídlo biskupů. Dominantou historického jádra města je na náměstí stojící barokní kostel Nejsvětější Trojice.

Zámek Chrast byl vybudován na počátku 17. století na místě původní tvrze. V průběhu 18. století byl královohradeckým biskupstvím barokně přestavěn. V dnešní době v něm sídlí městské muzeum a městský úřad.

Kostel sv. Martina v Chrašicích je nejstarší místní dochovanou stavbou z poloviny 14. století, později barokně přestavěnou. Na hřbitově, který se kolem kostela rozkládá je pochována celá řada zdejších významných osobností, včetně několika královohradeckých biskupů. 

Stará vodárenská věž v Chrašicích byla vystavěna v polovině 17. století. Z nedaleko tekoucího potoka Žejbro z ní byla přiváděna užitková voda do biskupského zámku.

Zámecká zahrada byla založena v polovině 19. století, jako barokní zahrada francouzského typu. Na počátku 20. století byla upravena do podoby parku, v jaké jí můžeme vidět i dnes po rozsáhlé obnově z roku 2000.

Alej Velká Lipka přímo navazuje na zámecký park. Rostou v ní především lípy a kaštany. Některé ze stromů poničila před několika lety vichřice. Alej však byla dosázena.

Kaple sv. Jana Nepomuckého zakončuje alej Velká Lipka. Původní kaplička z roku 1728 byla v roce 1907 pobořena vyvrácenou lípou při velké větrné smršti. Obnovena v roce 1921 biskupem Karlem Kašparem.

Podlažický klášter byl založen benediktíny ve 12. století. V roce 1421 vyrabován husity a nikdy již nebyl obnoven. V místech původního klášterního kostela byl na přelomu 17. a 18. století vystavěn barokní kostel sv. Markéty. A právě v těchto místech spatřila světlo světa nějvětší ručně psaná kniha světa.

Codex gigas alias Ďáblova bible byla ve zdech podlažického kláštera sepsána na počátku 13. století za jednu noc mnichem, který se tím vykoupil z trestu smrti. Aby mnich celou latinsky psanou knihu s udivujícími rozměry a vahou 75 kilogramů za jednu noc sepsal přizval si na pomoc ďábla. Na oplátku byl pak ďábel samotný v bibli vyobrazen. Originál Codexu gigas byl uloupen v polovině 17. století švédskými vojsky za třicetileté války a je uložen v Královské knihovně ve Stokholmu. Na zámku v Chrasti si lze prohlédnout pouze maketu této unikátní knihy s tajemnou historií jejího vzniku.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po cestě jsme si vystačili s vlastními zásobami. Na konci putování malé občerstvení v zámecké restauraci.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Codex gigas nezklamal. Asi takto jsme si tuto knihu představovali. Velice nás i zaujala krásně upravená zámecká zahrada.

Ostatní informace

Městské muzeum v Chrasti v prostorách zámku je až do konce března 2018 pro rekonstrukci stálé expozice uzavřeno. Od dubna otevřeno denně mimo pondělí 9-12 a 13-17 hodin, základní vstupné 30,- Kč.
Ostatní popisovaná místa v článku jsou celoročně volně přístupná.