Boží Dar, Ježíškova cesta

Kam a jak jedeme?

Naše putování směřuje do Krušných hor a to do jejich nejvýše položeného střediska nacházejícího se 1028 m.n.m. Asi nejlepším dopravním prostředkem je automobil. V Božím Daru je velké centrální parkoviště, a kdo se sem vydá mimo sezonu, bude na něm parkovat za pár korun skoro sám. Přesně tak do bylo při naší návštěvě.

Za čím jedeme?

Naším hlavním cílem je Ježíškova cesta. Je to velice zajímavý projekt, který zaujme nejen děti, ale i jejich rodiče. Ježíškova cesta má dva okruhy. Málý je dlouhý 5,5 km a ten velký, po kterém jsme vyrazili my měří skoro 13 km. Start je v božídarském infocentru, které má otevřeno každý den a to celoročně. Na startu děti dostanou Ježíškův zápisníček, do kterého si zapisují plnění úkolů, které jsou vyvěšeny v moc pěkných domečcích okolo cesty. Navíc kolem cesty jsou i pěkná řezbářská díla pohádkových postav, zvířátek a nadpřirozených bytostí bydlících v Krušných horách. Domečků je celkem třináct a každý je věnován jednomu z pomocníků Ježíška, o kterých děti do této chvíle neměli ani tušení. Seznámí se tak například z královnou Větrulí, netopýrkem Pírkem, Poštístkem a dalšími Ježíškovými pomocníky. Cesta vede krásnou přírodou Krušných hor, po zpevněných cestách a děti jsou tak zaujaty plněním jednotlivých úkolů, že jim ani nepříjde, že v cíli, který je opět v infocentru na Božím Daru mají v nohách 13 kilometrů. Ke konci cesty se prochází i kolem božídarského rašeniliště s Blatenským příkopem, kterým se kdysi hnala voda ke krušnohorským hamrům, a ti co ještě nemají dost v nohách si mohou toto zajímavé místo také projít. V cíli děti dostanou odměnu za absolvování Ježíškovy cesty, ale hlavně jsou plny zážitků ze zajímavého výletu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po cestě z vlastních zásob, po dojití do cíle jsme se cestou domů stavili na jídle v Měděnci, v restauraci Mědník, kde jsme se moc dobře a za přijatelnou cenu najedli. Na Božím Daru mě návštěva žádné restaurace ani nenapadla. Jídelní lístky jsou převážně v němčině a dát za oběd 7,50 euro se mi zdá celkem dost.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíc se mi líbil nápad autorů Ježíškovy cesty. Děti jsou tak zabrány do plnění úkolů, že jim ani nepříjde kolik toho našlapou. Super je také infocentrum, se skvělou otevírací dobou a moc ochotným a příjemným personálem. Zklamáním pro mě byl Boží Dar jako město. Leží sice na samé hranici, ale podle nápisů a poutačů místních poskytovatelů služeb v cestovním ruchu se mi zdálo, že jsem v Německu.

Ostatní informace

Ježíškova cesta i božídarské rašeniliště jsou volně přístupné.