Boubín

Tipy na výlet, Šumava




Kam a jak jedeme?

Kubova Huť – Boubínské jezírko – NS Boubínský prales – Boubín – Kubova Huť

Délka trasy: 19,5 km

Za čím jedeme?

lupa

Okolo jedné hodiny jsme dorazily na parkoviště v Kubově Huti. Hned pro začátek jsme místo oběda spořádaly mysli tyčinku a vydaly se na cestu. Od rozcestí u železničního nádraží, které je nejvýše položenou žel. stanicí v Čechách, vyrážíme po modré značce. Cesta je lemována smrkovým stromořadím. Po levé straně se nachází válečný bunkr. Asi po kilometru přicházíme na rozcestí Basumské louky. Odtud pokračujeme vpravo po zelené značce a po Lesnické naučné stezce. Na rozcestí Lukenská cesta se k nám připojí modrá turistická značka.





lupa

Lukenská cesta byla postavena v letech 1857 – 1859 jako spojnice Zátoně a Včelné. Představuje „hlavní silnici“ boubínského komplexu, probíhá od severu k jihu po trase původní pašerácké stezky.

lupa

U Boubínského jezírka je přece jen živěji. Doplníme tekutiny, přečteme cedule a ještě chvilku posedíme a pokocháme se. Boubínské jezírko leží v nadmořské výšce 920 m.n.m. a bylo vybudováno v roce 1836 jako umělá nádrž pro umožnění plavby dřeva. Rozloha jezírka je 0,37 ha. Do jezírka byl vysazen pstruh obecný.

lupa

Od jezírka začíná NS Boubínský prales. Podél ohrady po kamenné pěšině stoupáme vzhůru. Všechno kolem má neuvěřitelně zářivě zelenou barvu, stromy jsou ponechány v poloze, do které spadly. Ohrada je jim přizpůsobena a na jednom, ležícím přes cestu, je i turistická značka. Je zde také mnoho stromů s podivně tvarovanými kořeny. Jeden z nich dokonce stojí na místě původního Krále smrků.

lupa

Roku 1858 byla nejcennější část Boubína o rozloze 138 ha vyhlášena za rezervaci. Po vichřici roku 1870 zůstalo zachováno území o rozloze 46,67 ha. V roce 1958 při příležitosti 100. výročí byla rezervace rozšířena na 666,40 ha. Jako nejznámější přírodní rezervace Šumavy a třetí nejstarší chráněné území republiky byl Boubínský prales cílem tisíců návštěvníků ročně. Nadměrná návštěvnost působila značné škody na původní prohlídkové trase pralesem, jež z tohoto důvodu byla roku 1974 uzavřena. Nyní je možné se projít po okružní naučné stezce Boubínského pralesa.

lupa

Z naučné stezky se odpojíme až při setkání s modrou značkou. Cestou míjíme pomníček připomínající strom „Křížová smrč“, k němuž se váže následující pověst.

lupa

V polovině 19. století se v těchto místech scházela lupičská tlupa ze Strážného, vedená mladým Jungbauerem. Ten si zde „vybíral“ společnost k cestě do Vimperka pro prach a olovo. Přitom si připravoval svoji pušku, kterou chtěl vyzkoušet.

lupa

„Přitáhl si pušku na kolena, nasypal prach na pánvičku a zamířil do vrcholu stromů, kde sedělo hejno vran. V tom některý z rozjařených lapků do něho vrazil, rukou mu trh a vyšla rána. V tutéž chvíli jeden z lapků zaúpěl. Dříve nežli se pašeráci vzpamatovali z leknutí, mladý Kraml zahlcen krví, rozhodil naposledy pažemi skroucenými smrtelnou křečí.“

Po měsíci zastavila se zde tlupa a vůdce do kmene stromu vytesal na památku kříž. Toliko pověst.

lupa

Odtud dostal strom svoje pojmenování. Toto se přihodilo roku 1823 a tehdy již byla Křížová smrč přes tři sta let stará. Stála ještě déle jako připomínka lidské tragédie a odolávala přírodním živlům, ani „brouček“ ji nepokořil. Přežila i říjnovou noc roku 1870, kdy se na šumavské hory přihnala vichřice takové síly a divokosti, kterou nikdo nepamatoval.

lupa

Co se nepodařilo vichřici ani záludnému lýkožroutovi, provedl čas a smrč stařena, vyvrátivší se z kořenů, klesla na svah pod lukenskou cestu. Byla tehdy 395 let stará a 57 m vysoká. Její tělo, jak udává zápis, vydalo téměř 38 metrů krychlových dřeva.

lupa

Trojhranný kamenný sloup, stojící na jejím místě, nese její jméno a je zároveň pomníkem statečné obryně. Krom toho připomíná geografický bod, kde se stýkají bývalé hranice polesí Včelná, Zátoň a Mlynářovice.

lupa

Z rozcestí Na Křížkách by to mělo být na vrchol Boubína už jen 1,5 km. Ale je to tedy pěkně dlouhý kilometr a půl. Maliny podél cesty přišly vhod. =) Na vrcholu Boubína stojí od r. 2004 dřevěná rozhledna. Neváháme a hned vystoupáme po 108 schodech na její vrchol. A už je jasné, že ten výšlap za to stál. Celé okolí máme jako na dlani. Dokonce jsou vidět i Alpy.

lupa

Boubín, vysoký 1362 m.n.m., tvoří spolu s Bobíkem charakteristickou siluetu. Na jeho vrcholu najdeme chráněný trigonometrický bod I. řádu a malý obelisk s nápisem „Kardinál Fürst von Schwarzenberg, 3.8.1867“ na paměť návštěvy pražského arcibiskupa. Boubínská rozhledna je vysoká 21 metrů, u paty má rozměry 7x7 m a u vrcholu 4x4 m.

lupa

Už je čtvrt na sedm a my už máme pořádný hlad. Zpět do Kubovy Hutě už to ale naštěstí není daleko. Seběhneme po všech turistických značkách na rozcestí Pod Boubínem a odtud už jen 4 km po modré. V Kubově Huti usedáme na večeři do restaurace Pod Boubínem. Po dlabanci okolo osmé sedáme do auta a vydáváme se již potmě pomalu zpět domů.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tipy na ubytování v okolí

Po cestě se žádné občarstvení nenachází, proto to chce mít vlastní svačinu. Možnost teplého jídla je pak v Kubově Huti.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Byl to poměrně náročný výlet, hlavně výšlap podél obory, ale ty podivně rostlé stromy a výhled z rozhledny na Boubíně za to určitě stály. =)

Ostatní informace

Vstup na rozhlednu na Boubíně je samozřejmě zdarma.

http://svetybezhranic.webnode.cz/



Další informace

Hodnocení:
4898. místo
Náročnost:
pro zdatnější
Délka:
celodenní výlet (15-20 km)
Druh:
do přírody
Bylo zde:
6 turistů
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Kubova Huť
(vzdálenost od místa: 0.2 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Boubín

05.05.2013 20:51
Nádherný výhled do kraje za tu námahu to stojí

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo