Olomouc-Dolní náměstí a okolí

Olomoucké Dolní náměstí je spolu s Horním náměstím nejstarším olomouckým náměstím. Z počátku bylo s Horním náměstím spojeno v horní zúžené části ulicí, která dostala později název Kramářská. Při přestavbě obou náměstí v 16. a 17. stol. bohatým měšťany, kupci a šlechtici se prostor mezi oběma náměstími rozšířil. Vznikla zde v místě východní části Horního náměstí a horní části Dolního náměstí část města nazývaná „Pod bohatými krámy" s privilegovanými domy spojených ještě v 19.stol. podloubím. Kolem celého Dolního náměstí ve tvaru prodlouženého trojúhelníku jsou domy a paláce bohatých měšťanů a šlechticů, z velké části přestavěné, takže slavnou minulost jednotlivých domů připomíná již jen domovní portál, domovní znamení a erby na průčelích. Řada domů má dosud zachovalý interiér a nebo sklepení.

K nejzachovalejším domům na náměstí patří Hauenschildův palác ze 16. stol. s bohatou kamenickou výzdobou průčelí a nárožním arkýřem s reliéfy antických příběhů, který byl známý jako hostinec U Černého orla, v jehož sále se hrávalo do r. 1770 divadlo. V letech 1770-1830 se hrávalo divadlo v sousedních Masných krámech. V okolí Dolního náměstí je několik uliček, které si zachovaly svůj středověký ráz a nesou jména podle toho, čím se většina obyvatel živila. Najdete zde ulici Hrnčířskou, Kapucínskou, Mlýnskou i Uhelnou. V pomyslném středu Dolního náměstí je Morový Mariánský sloup. Jako vděk olomouckých měšťanů za odvrácení morové nákazy, která zasáhla Moravu v letech 1714-1716. Byl vybudován kameníkem Václavem Renderem a sochaři Tobiášem Schützem a Janem Sturmerem v letech 1716-1724. V horní části Dolního náměstí je nejstarší z olomouckých kašen, Neptunova kašna postavená kameníkem Václavem Schüllerem a sochařem Michaelem Mandíkem v r. 1683. Druhá kašna na Dolním náměstí v jeho dolní části, v Olomouci v pořadí třetí, měla složitější vývoj. Původně kašnu zdobila v r. 1706 socha sv. Floriána zhotovená kameníkem Václavem Renderem, ale protože se motivem nehodil do ideového antického programu ostatních olomouckých kašen, měšťanům se časem sv. Florián znelíbil a v r. 1735 jej vyměnili sochou nejvyššího římského vládce Jupitera, ze stejné kamenické dílny. Socha sv. Floriána byla přestěhována do bývalého olomouckého statku ve Skrbeni na nádvoří zdejší tvrze. K nejstarším památkám na Dolním náměstí patří kostel Zvěstování Panně Marii u kapucínů, vystavěný spolu s klášterem v letech 1653-1661, nejvýraznější stavba na jižní straně náměstí. Na vstupním portálu je letopočet 1658 a nad portálem je freskový obraz Zvěstování P.Marie, nově namalovaný u příležitost 700. výročí smrti Františka z Assisi olomouckým malířem Jano Köhlerem, při obnově kostela v r. 1926. Dřevěný kříž na terase před kostelem byl vztyčen r. 1933 na paměť 1900. výročí ukřižování Ježiše Krista. Po zrušení konvetu kapucínů v r. 1950 byla v budovách kláštera a kostela armáda a později výpočetní středisko Československých státních drah. Po dlouhých soudních sporech od r. 1989 se kapucíni v r. 1995 do klášterních objektů opět vrátili. Rohový dům na jihu náměstí a Kateřinské ulice, byl v minulosti majetkem řady šlechtických rodů, mezi jinými i rodu Žerotínů, v 18.stol. zde měl tiskárnu A.J.Skarnitzl a od r. 1873 tu byl společenský dům olomouckých Čechů Občanská beseda. Postupně zde našlo místo pět nižších tříd Slovanského gymnázia a také tělovýchovná jednota Sokol. V r. 1872 zde měla sídlo Matice školská a Jednota divadelních ochotníků besedních. V místnosti, které se říkalo „tunel" nebo také „nohavica" se hrálo amaterské divadlo až 36 krát do roka. Od r. 1873 zde byla i velká restaurace s kavárnou. Majitelka domu byla zakladatelka významného peněžního ústavu „Občanská záložna". Občanská záložna byla také investorskou poslední přestavby budovy v r. 1913, kdy byl do objektu zahrnut sousední dům, nyní s výraznou věžičkou. Z domovních znamení je nejznámější a nejvýraznější dům U Zlatého jelena. Nárožní dům patřil k privilegovaným domům v části „Pod bohatými krámy", náležel rodině Hirschů(čes. Jelen), podle kterých dostal český název. Vedle Hauenschildova paláce, přes Lafayettovu ulici je dům U Zlaté koule, jehož domovním znamením je dělostřelecká koule z pruského obléhání Olomouce v r. 1758. Dělové koule po pruském obléhání najdete i na Lafayettově a Šemberově ulici. Rohový dům Horní nám. č. 17 a Dolní nám. č. 52 patřil k privilegovaným pravovárečným a vinným domům, ale především již v 15.stol. zde byla lékárna, jejíž název se několikrát změnil. Původně „Stará" v r. 1465 již uváděna jako "Černá" lékárna, v 18.stol. lékárna „U zlaté koruny" a později jen „U koruny". Uprostřed ulice Dolní Cárty, nyní Hrnčířské, domě č.12 měla v r. 1848 sídlo redakce prvních olomouckých novin Prostonárodní holomoucké noviny.