Olomouc-Černovír-drobné památky

Černovír, něm Czernowier, městská část Olomouce s 804(2005) obyvateli je asi 2,5 km severně od centra Olomouce na levém břehu řeky Moravy.

První zmínka o Černovíru se v pramenech uvádí v r.1249, kdy byla v držení několika vladyků. Jak a kdy se dostal Černovír do držení kláštera Hradisko nejsou zprávy, ale již v 15. stol. byl hradišťským majetkem, protože v r. 1429 dostal Černovír od kláštera odúmrt. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a rybolovem. Již od 13.stol. obyvatelé Černovíra pečovali o přítok do Mlýnské strouhy, který poháněl mlýnská kola u Rohelské brány na předhradí. Po zrušení kláštera Hradisko v roce 1784 přešel Černovír pod správu Náboženského fondu, od kterého koupil Černovír v r. 1824 hrabě Filip Ludvík ze Saint Genois a v r.1850 se pak stal samostatnou politickou obcí s osadou Klášterní Hradisko a Lazcemi. V r. 1837 kdy bylo v Černovíře 57 domů a 555 obyvatel, Černovír vyhořel. V pol. 19.stol. byly pro zabezpečení ochrany železniční tratě k Zábřehu postaveny dvě pevnůstky. V r. 1864 byl postaven fort č.I na levém břehu Moravy, severně od obce a v r. 1867 na pravém břehu Moravy dosud zachovalý fort č.XXII, vedle kterého byla vystavěna vojenská střelnice. Vedle hřbitova v Černovíře byl v r. 1869 postaven nový vojenský hřbitov. V r. 1884 se od Černovíru osamostatnily Lazce. Černovír v té době byl oblíbeným výletním místem Olomoučanů. V r. 1911 byla ve vsi sladovna. V r.1913 se na Černovír rozšířilo pásmo městské vodárny a v letech 1918-19 byla vystavěna nová vodárna. Od r. 1919 se stal Černovír i s Klášterním Hradiskem součástí Olomouce. Na konci II.světové války bylo 2.května 1945 dovezeno na černovírskou střelnici 21 přerovských občanů, kteří povstali v Přerově proti německým okupantům a 2 olomoučtí občané, byli mučení a nakonec zastřeleni. Obětem byl vystavěn u černovírské střelnice pomník.

Drobné památky najdete v Černovíře po celém jeho katastru. U silnice ve směru na Chomoutov je to fort č.XXII a u silnice směrem k Černovíru je to kamenný kříž z r.1865. Dále pod silnicí před mostem přes řeku Moravu je Černovírské slatiniště, na které upozorňuje informační tabule. Za mostem na začátku obce je značně zdevastovaný Dělnický dům. Na Heydukově ulici na domě těsně před Frajtovým náměstím, je pamětní deska letců, bratrů Čtvrtlíkových a 5 členů Dělnické tělovýchovné jednoty. Na Frajtově náměstí je kostel Československé církve husitské Prokopa Holého z r. 1940, vedle kterého je památník obětem světových válek. Na budově Sokolovny za ulicí U stavu je pamětní deska se jmény obětí světových válek z řad členů Sokola. V Petřkově ulici na budově ZŠ je pamětní deska na sokolského funkcionáře Edvarda Peřinu. Na Petřkově ulici, křižovatce s Petříkovou ulicí je kaple Navštívení Panny Marie z r. 1842, vedle které je kamenný kříž s reliéfem Panny Marie Bolestné z r.1863. Dále, na konci Černovírské ulice, na křižovatce u otočky městské dopravy jsou boží muka z 19.stol. Východně na nedaleké Polní ulici jsou renesanční boží muka z počátku 16.stol., nejstarší Černovírská památka a také jedna z nejstarších Olomouckých drobných památek. Další zděná boží muka z 19.stol. najdete východně od Frajtova náměstí, na ostrůvku uprostřed křižovatky ulic Petřkovy, Čelákovského a Na Hrázi. Na domě v Jablonského ulici za Frajtovým náměstím je barokní kamenný erb, památka na dobu, kdy dům i celý Černovír patřil klášteru Hradisku. Na Jablonského ulici blíže k městu je na křižovatce v malém parčíku vzácná památka, barokní Sloup Nejsvětější Trojice z pol. 18. stol.. Ve zlatém trojúhelníkovém boží oku, obklopeném slunečními paprsky na hlavici sloupu je nápis: Sláva Bohu Otci, Bohu Synu, Bohu Duchu svatému, jako poděkování za ochranu rodiny sedláka Zvěřiny před morovou nákazou. Východním směrem od sloupu se dostaneme ulicí Na Vlčinci k Farmakonu a ke hřbitovu, kde je několik pěkných soch a hrobek. Centrální kříž je z r. 1896 a u plotu oddělující obecní a vojenský hřbitov je hrobka ve tvaru kapličky se sochou na štítě. Na sousedním vojenském hřbitově , v současné době obnovovaném, jsou dvě kaple. Ve středu hřbitova je větší křesťanská, ke které vede ze čtyř stran alej a východně je muslimská kaple s půlměsícem, ojedinělá na našem území. Na hřbitově jsou více, čí méně udržované hroby vojáků různých církevních vyznání, hodností a vojenských odborností, kteří zemřeli ve vojenské nemocnici v Klášterním Hradisku.