TURISTIKU PODPORUJÍ
61 472 turistů a cestovatelů
110 459 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 366 474,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 2 turisté
Počet příspěvků: 724
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 72 347

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 724

Zástava (Rokytno/Újezd u Sezemic)
Zástava (Rokytno/Újezd u Sezemic)
Místní část
Pokud se vydáme po silnici z Újezda u Sezemic do Dřítče, nemůžeme minout osadu Zástava, jež de facto není jednou, ale rovnou dvojicí osad, neboť její první část náleží ke katastru již zmíněného Újezda a druhá k Ro…
více »
Nouzov (Litíč)
Nouzov (Litíč)
Místní část
Původně se jednalo o čistě německou obec, která vznikla raabizací zdejšího panského dvora, což dokládá i kniha prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny III. díl. M-Ř":"2. Nouzov, Neujahrsdorf, ves u lesů (m. o. Litíč) 5 1/2 km záp. od Jaroměře: 1790 Hft Schurz u. Dubenecz: Neujahrs dorf von 29 N., Schaller XV, 67; 1836 Neujahrsdorf, …
více »
Slatinné lázně ve Velichovkách
Slatinné lázně ve Velichovkách
Lázně
O zřízení lázní ve Velichovkách se zasloužily sestry baronka Marie Adalberta, provdaná Bees-Chrostin a baronka Marie Gabriela (Jella), provdaná Spens Boden, které zdědily velichovský statek po smrti svého otce Voj…
více »
Vestec (Zaloňov)
Vestec (Zaloňov)
Místní část
Jak vzniklo pojmenování této vsi, tak to je značně nejasné a autoři se značně rozcházejí, někteří v něm vidí dokonce německé slovo "der Westen", takže si myslí, že označovalo jeho západní položení vůči čemusi. Problémem však je, že původně se obec jmenovala jako Vesce, takže spíše je odvozeninou od českého slova "ves". Když se podíváme do knihy prof. Antonína Profouse "Místní j…
více »
Voltrův kříž ve Velichovkách
Voltrův kříž ve Velichovkách
Kříž
V těchto místech se vždy nalézala křižovatka cest k Hustířanům, Jaroměři a Nouzovu. Podle nepřímých důkazů tu měl stávat dřevěný kříž s plechovou figurou Ježíše Krista již koncem 18. století, což by mělo dokazovat pojmenování "pole u Voltrova kříže na klínách jmenovaný", které se vyskytuje v jedné kupní smlouvě na zdejší pozemek z roku 1800. V roce 1810 se opět při prodeji dalš…
více »
Rtyně (Zaloňov)
Rtyně (Zaloňov)
Místní část
Již počátkem 19. století se tu nacházely zbytky pravěkého osídlení, které tu zapustilo kořeny již v době kamenné, což prokazují kamenné nástroje, jak ze Rtyně, tak nedalekého Vestce, zejména z návrší u dvora „Nová…
více »
Hřbitov v Zaloňově
Hřbitov v Zaloňově
Hřbitov
Toto pohřebiště vzniklo současně s původním chrámem Páně, tudíž můžeme jeho počátky hledat ve 14. století, pokud ne ještě dříve. Od svých počátků sloužilo všem obcím, jež byly přifařeny k zaloňovskému kostelu sv. Petra a Pavla, apoštolů. Během husitských válek bylo spolu s kostelem vypleněno a zničeno a teprve koncem 15. století se na něm opět začalo pohřbívat. Sám kodstel však…
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Zaloňově
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Zaloňově
Kostel
Původní chrám byl postaven v gotickém slohu, i když někteří doboví němečtí autoři tvrdí, že vznikl již za románského slohu a teprve později byl přestavěn do gotické podoby. První zmínka o něm pochází z popisu praž…
více »
Zaloňov
Zaloňov
Vesnice
Z čeho vznikl jeho název nevíme, podle všeho může jít o počeštělou podobu německého pojmenování, ale můžeme na něm vidět i jeho blízkou příbuznost s mnoha pojmenováními polských měst a vesnic, některými autory vys…
více »
Pomník zemřelých ruských zajatců na pevnostním hřbitově u Rasošek
Pomník zemřelých ruských zajatců na pevnostním hřbitově u Rasošek
Pomník
Josefov vznikl jako pevnost, kterou sem poradil umístit Bedřich Veliký, ale po svém stoletém trvání byla citadela zrušena, protože se neosvědčila. Zní to pomalu jak historická anekdota, že si Rakousko dávalo radit od Pruska, jak by se mělo proti němu zabezpečit. Anekdotou přestala být historie Josefova za 1. světové války, kdy zde vznikl velký zajatecký tábor, kde skončily tisí…
více »
Pevnostní hřbitov u Rasošek
Pevnostní hřbitov u Rasošek
Hřbitov
V roce 1780 se začalo se stavbou josefovské pevnosti. V téže době bylo faráři zapovězeno, aby nechával pohřbívat zemřelé na hřbitově u kostela sv. Jiljí. Jeho náhradou se stala místa při kapli sv. Huberta, kterou …
více »
Vysoká nad Labem
Vysoká nad Labem
Vesnice
Toto místo patří k lokalitám, jež byly osídleny již v době kamenné. Podle lidové tradice tu stávala tvrz, ale její existence se jeví jako problematická. Dlouhou dobu se tvrdilo, že první zmínka o obci je z roku 10…
více »
Jak vznikla a odkud vzala své jméno Vysoká nad Labem
Jak vznikla a odkud vzala své jméno Vysoká nad Labem
Zajímavost
Soudí se, že název této obce je odvozen od její polohy. Jedna z pověstí hovoří o tom, že na kopci zvaném jako "Podzámčí" založil svoji tvrz jakýsi šlechtic, jenž daroval několika svým věrným poddaným les jižně od …
více »
Potok Biřička s Petrofovými jezery počátkem jara
Potok Biřička s Petrofovými jezery počátkem jara
Fotogalerie
Tato místa na potoku Biřičce, původně známém jako Černý potok, sloužila vždy jako soustava malých jezírek, z nichž první část se nachází na královéhradeckém a druhá na vysockém katastru. Jejich původ není příliš z…
více »
Jarní Jesípek
Jarní Jesípek
Fotogalerie
Pár fotografií původního labského meandru, tentokrát té části, jíž se dříve říkalo Jesep, i když dnes je nazývána spolu s jižním ramenem jako Jesípek.
více »
Jarní Staré Labe u Třebše
Jarní Staré Labe u Třebše
Fotogalerie
Několik snímků původního koryta Labe, jež se po regulaci této řeky stalo pouhým odstaveným ramenem.
více »
Dům čp. 71 v Zelenobranské ulici v Pardubicích
Dům čp. 71 v Zelenobranské ulici v Pardubicích
Měšťanský dům
Také na tomto místě stával původně gotický dům, který zanikl při požáru města roku 1507. Na jeho místě pak byl postaven na původním, valeně sklenutém sklepení nový dvoupatrový objekt, v němž po roce 1507 žil pivovarník Petr a po něm do roku 1531 nožíř Špalek, po němž obdržel dům své prvotní pojmenování - "dům Špalkovský". Roku 1534 zámečník Jan (objekt získal v roce 1531 od vdo…
více »
Pomník Hany Kvapilové v zahradě Kinských v Praze
Pomník Hany Kvapilové v zahradě Kinských v Praze
Pomník
Hana Kvapilová náležela mezi největší české herečky a ve své době bývala označována za ženský protějšek Eduarda Vojana. Od roku 1888 působila v Národním divadle v Praze, kde excelovala zejména v klasických shakespeareových dramatech a vůbec ve všech novodobých hrách, ať již českého nebo světového repertoáru. Není tedy divu, že v nekrologu od F. X. Šaldy nalezneme tato slova: "P…
více »
Přírodní památka „Hrozná“ u Opatovic nad Labem
Přírodní památka „Hrozná“ u Opatovic nad Labem
Fotogalerie
Jedná se o staré říční rameno řeky Labe, které se mělo stát slepým po regulačních pracích v roce 1910 a v následujících obdobích se postupně zmenšovalo zanášením sedimenty. Ve skutečnosti proběhlo narovnání toku ř…
více »
Kaple Nejsvětější Trojice na Nesypce v Praze
Kaple Nejsvětější Trojice na Nesypce v Praze
Kaple
Původně byla tato místa na Smíchově obdělávána jako pole a pastviny, což se změnilo nejspíše za krále Karla IV. nebo ještě mnohem dříve, kdy došlo k zřízení zdejších vinic. U nich pak vznikla hospodářská usedlost Nesypka (správně však Nesybka) čp. 108, kterou můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a její rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.c…
více »
Pomník Benedikta Roezla na Karlově náměstí v Praze
Pomník Benedikta Roezla na Karlově náměstí v Praze
Pomník
Dnes již většině lidí jméno tohoto cestovatele, zahradníka a botanika mnoho neřekne, ale svého času býval velmi známou osobností, i když opět spíše v odborných kruzích a mezi mnohými nadšenci botaniky a zahradnict…
více »
Společný rolnický cukrovar v Opatovicích nad Labem
Společný rolnický cukrovar v Opatovicích nad Labem
Zajímavost
2. polovina 19. století byla ve znamení industrializace, a to nejen měst, ale rovněž i venkova. Ve velkém se začal v kraji rozvíjet rovněž cukrovarnický průmysl. V roce 1869 byl ustaven prozatímní zřizující komité…
více »
Park v Karlíně v Opatovicích nad Labem
Park v Karlíně v Opatovicích nad Labem
Fotogalerie
Původně se v těchto místech nacházela pole a pastviny, která nahradila v pozdním středověku vymýcené lesy. Těmi protékal v roce 1513 zřízený Opatovický kanál a několik pozůstatků labských ramen a potoků, pramenících u Pohřebačky a Libišan. Pozůstatky toho můžeme vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/…
více »
Pomník "Baterie mrtvých" na Chlumu
Pomník "Baterie mrtvých" na Chlumu
Pomník
Komitét pro udržování pomníků na bojišti kralohradeckém, založený roku 1889 z popudu setníka ve výslužbě Jana Steinského, se usnesl v roce 1891 na tom, že označí místo, kde hrdinsky dokonal svůj život setník van der Groeben, nadporučík Heinrich Wolf a 52 mužů proslulé rakouské jízdní baterie č. 7./VIII., pomníkem, který by byl nejen důstojným holdem těmto rekům, ale též věčnou …
více »
Fürstenberský kříž na Chlumu
Fürstenberský kříž na Chlumu
Kříž
Pojem ossarium je známý každému, reálií znalému návštěvníkovi bojiště pruskorakouské války roku 1866, ale o nedalekém Fürstenberském kříži to již tak kategoricky říci nemůžeme, přestože byl první památkou, jež byla vybudována na tomto místě, protože již zmíněné ossarium pochází z roku 1889, resp. až z roku 1935, kdy byla hořickou sochařskou a kamenickou školou vybudována jeho p…
více »
Kaplička Panny Marie nad Běstvinou
Kaplička Panny Marie nad Běstvinou
Kaple
Nad Běstvinou se od nepaměti vyjímá vrchol, který je známý jako Vinice (něm. Winitz Berg). Podle tohoto pojmenování můžeme usuzovat, že se zde dříve pěstovala vinná réva. Později byla část osázena lesem a na zbytku se nacházela pole a pastviny. Podle některých lidových podání se zde nacházel původně vodní pramen, jenž následně nejspíše zanikl, ať již lidskou činností, nebo změn…
více »
Kostel Navštívení Panny Marie v Sopotech
Kostel Navštívení Panny Marie v Sopotech
Kostel
Podle pověsti měl být sopotský chrám Páně vybudován zdejšími horníky již koncem 12. nebo začátkem 13. století (viz http://historie.obecsobinov.cz/clanek.php?n=10_kostel-v-sopotech&s=) a jako farní byl zmíněn již v roce 1350, kdy se vyskytuje v soupisu pražského biskupství. Tehdy náležel pod brodský dekanát a kouřimský archidiakonát. O 2 roky později byly odsud odváděny 3 groše …
více »
Skály Koukalky u Chotěboře
Skály Koukalky u Chotěboře
Fotogalerie
Skupiny rulových skal při staré cestě od Chotěboře kolem kaple sv. Anny k Hornímu Sokolovci, které dosahují 499,8 m n. m. (Dolní koukalka/Kobyla); 510,7 m n. m. (Velká koukalka/Medvěd) a 514,4 m n. m. (Horní kouka…
více »
Geologický vodopád
Geologický vodopád
Fotogalerie
Na východ od Chotěboře pramení dvojice bezejmenných potoků, které se nad tzv. Horním mlýnem spojují a pod výše jmenovaným objektem se stávají levostranným přítokem řeky Doubravy. Na východněji situovaném a mnohem delším potoce se nachází dvojice rybníků - Dolní a Horní Borovčák. Geologický vodopád nalezneme na druhém kratším potoce v propadlině pod několika zákrutami obdařenou …
více »
Horní (Pivovarský) rybník u Nasavrk
Horní (Pivovarský) rybník u Nasavrk
Fotogalerie
Podle lidových podání se tu měla tato vodní plocha nacházet již ve středověku, ale toto tvrzení nelze jednoznačně podpořit, protože např. v berní rule z roku 1654 nebo v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeh…
více »
stránka 5 z 25

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek