Ze Zašívárny na Severku

Že k našim oblíbeným trasám v zimním období patří i upravená stopa z Písařova k Severomoravské chatě poblíž poutní Svaté Trojice jsem už nějakou poznámku utrousil, takže příliš novinek by se zdánlivě nemuselo najít. Přesto se jedna varianta s pozměněnou částí našla.

Před relativně nedávnou dobou jsem v Písařovském sedle objevil velmi sympaticky se tvářící hospůdku „Zašívárna“. Občerstvovací stanice v této poloze je položena v nadmořské výšce cca 670 m což už je relativně zajímavá nadmořská výška aby se alespoň ne nějakou dobu i zde udržel nějaký sníh a poskytl tak možnost vyrazit na běžky i z tohoto místa. Důležitou skutečností je ovšem fakt, že z dopravního hlediska je výhodnější použít na nástupní místo automobil. Naštěstí u zmíněné hospůdky nějaké provizorní parkoviště funguje a tak sem mohou kromě místních vrazit i výletníci ze vzdálenějších končin, byť to asi budou hlavně obyvatelé bližších oblastí Ústeckoorlicka nebo Šumperska.

Rolbaři upravují lyžařskou stopu z louky hned naproti Zašívárny, za silničkou mezi Písařovem a Moravským Karlovem. Stopa v podstatě sleduje červeně značenou cyklotrasu 4071 a v prvních úsecích nehýří žádnými prudkými výstupu nebo sjezdy. Po západním svahu spíše mírně stoupá k bezejmennému vrcholku s vysílačem mobilního operátora, který je vlastně jen bočním vrcholem o něco vyššího návrší s názvem Hřebínek (725 m). Protože tato část je v podstatě bez větších porostů na loukách využívaných pro pastvu, otvírají se skromné výhledy na přilehlou část Písařovské vrchoviny, samozřejmě největší pozornost mohutný Jeřáb, vlastně největší kopec v širším okolí, díky svým 1003 m je nejvyšším bodem jak zmíněného podcelku Hanušovické vrchoviny, lae má ještě menší samostatnou horskou jednotku Jeřábskou…

Ve směru výstupu se rozkládá Čečel (839 m) a navazující hřeben Kamence (914 m) a Boudy (956).

V opačných směrech nižší partie s Křížovou horou (735 m + rozhledna), pak samozřejmě Buková hora (958 m) a Suchý vrch (995 m), které řadíme do hor Orlických hor, a nějaké kopce patřící do Zábřežské vysočiny.

Tím jsou odbyté hlavní vyhlídkové atrakce trasy, z hřebínku se mírně sjede a pak následuje kratší výstup k hájovně U Tří tabulí. Ta už je na okraji lesního celku a tam už zas tolik vyhlídkových příležitostí není. Za hájovnou následuje poněkud prudší úsek stoupání ke křižovatce Čečel silnice, a další stoupání k dalšímu rozcestí Hrubý les (jak se nakonec celé oblasti někdy říká). K trase se připojí červená pěší TZ a to už jsme v trase projeté i prošlé nespočetněkrát. Lesní cesta velikce nenápadně stoupá po západních úbočích již jmenovaného Kamence a Boudy. V rozcestí se jménem blízké hory (tedy Bouda) se připojí další značka – žlutá od Štědrákovy Lhoty. Pokud bychom tu byli v jiném ročním období, objevíme asfaltovou silničku, která nás víceméně vrstevnicově dovede kolem Grabnerova pramene ke kostelíku Svaté Trojice postavené koncem 19. století na místě starší dřevěné stavby. Podle sněhových podmínek nám pak zbývá asi kilometr k Severomoravské chatě, přímo k ní jsme zvolili jen prošláplou stopu po červené značce, a protože z časových i jiných důvodů bylo výhodnější využít upravenější stopu od chaty po silničce zpět ke Svaté Trojici zůstal další průběh stejný jen v opačném pořadí. A protože se povětšinou sjíždí, byl návrat do Písařova cca o půl hodiny svižnější, než směr vzhůru.
Určitou zajímavosti, že původně byla od Písařova vedená tzv. Jesenická lyžařská magistrála. V poslední době jaou ale sněhové podmínky čím dál nevyváženější, takže v současné jsou úseky magistrály vedené z Dolní Moravy (i kvůli tamnímu turistickému velkostředisku). Jinak variant návratů či jiných směrů se od Severomoravské chyty nabízí vícero, např. zde.