Semily - Lomnice nad Popelkou po modré

Dvě nepříliš velká, ale velice hezká města mají pro turistu několik příhodných vlastností. Za prvé sama o sobě stojí za prošmajdání. Za druhé, mají vcelku kvalitní dopravní spojení. Za třetí, jejich společným okolím je Český ráj, tedy krajina k pohledání. Za další, jsou propojena několika turisticky značenými trasami. Jedno k druhému a hned je jasné, proč tento kraj zkrátka "nutně musíme" prochodit.

Jako první jsme zvolili cestu nejkratší, kterou představuje na mapě i v terénu modrá značka. Nutil nás k tomu hlavně čas, ale i fakt nepříliš dobrého počasí, které slibovali rosničkáři. To jim ale naštěstí (jako obvykle) nevyšlo. Pravda, bylo chladno, vítr ledový, i pár vloček se nám na hlavy sneslo, ale když se člověk dobře oblékne, špatné počasí neexistuje. Takže hlavně ten čas. Měli jsme k dispozici tři hodiny, což je na 12 km této trasy jentaktak. Přece jen je občas záhodno se zastavit, pokochat, pofotit..., svačinu jsme nestihli. Až ve vlaku.

Vyjdeme tedy v Semilech od nádraží směrem do centra města. Vede tam žlutá značka, od přejezdu pak i zelená. Na modrou značku do Lomnice narazíme před mostem přes Jizeru, ale když už v těch Semilech jsme, bylo by škoda do toho úplného centra nezavítat. Jen je potom nutné se k mostu zase vrátit. Zprvu nás doprovází i značka zelená, tu si ale necháme zase na někdy jindy. Vyjdeme nad město a hned zase sejdeme dolů k říčce Olešce. Za ní do kopce a znovu dolů, do Slané. Pokud máte rádi stoupání, tak na trase si ho docela užijete. Lomnice je prostě o nějakých 170 metrů výše než Semily. To nejdelší stoupání začíná právě ve Slané a provází nás přes Nedvězí až na Pohoří. Odměnou za výstup je nádherný výhled. Od Kozákova přes Jizerky až po Krkonoše vše jak na dlani.

Krátce sestoupíme do toho Pohoří a Stružince a hádejte, co? Jasně, zase do kopečka. Nad Stružincem je památná lípa s křížkem a lavičkou a opět výhledy. Na svačinu jak dělané. Tady jsme litovali toho nedostatku času. Systém chůze dolů - nahoru si ještě jednou zopakujeme u Nových Dvorů (bývalé Xaverovice), nad nimiž nás čeká poslední dávka výhledů. Kromě Krkonoš a Jizerských hor vidíme i známé kopce Kozákov a Tábor, méně známý Babylon a také už město Lomnice nad Popelkou. Seběhneme dolů, kolem rybníka Matouše a za chvilku jsme na náměstí. Je-li libo na vlak, počítejte zhruba s 10 minutami.