Saas Fee, Allalinhorn, Dom, Mittelallalin, Brigerbad - Walliské Alpy - ŠVÝCARSKO

Návštěva perly Alp, vysokohorského střediska Saas Fee, posazeného v údolí Saastal (1 800 m.n.m.) v oblasti Vispu, byla (po neviditelném Matterhornu ) náplastkou na bebino. Z našeho útočiště v Grächenu nás bus CK serpentinami svezl na hlavní silnici, kde jsme pokračovali směrem doprava dolů, podél řeky Vispy, do městečka Stalden. Odtud ostře  doprava a prudce nahoru (celkem cca 32 km - viz mapa )

Z obyčejné vesničky, obklopené několika čtyřtisícovkami, se stalo během 20. stol. komplexní středisko sportu. Kdysi zde probíhala například i těžba ledu. Led se svážel do údolí a chladily se jím potraviny.

Nyní je Saas Fee známým lyžařským střediskem, má 100 km sjezdových tratí a poskytuje celoroční lyžování na ledovci. V létě je využíváno turisticky. Městečko má svou kulturu i kroje. Byla a stále je zde vyhlášená výrobna horolezecké výbavy (maček a cepínů). Doprava je v Saas Fee zajišťována elektromobily – taxíky, případně koňskými povozy.

Přestože tu stojí mnoho hotelů a restaurací, Saas Fee mi připadalo mnohem malebnější, než komerční Zermatt. 

Za městečkem jsme nastoupili do kabinkové lanovky, která nás dovezla do mezistanice FELSKIN (3 000 m.n.m.). Pokračovali jsme pak vzhůru 1 400 m dlouhou skalní štolou -  NEJVÝŠE položeným alpským  metrem (vytesaným v roce 1984). Metro nás po cca 7 minutách dovezlo do výšky 3 500 m.n.m. „na konečnou“ - do stanice Mittelallalin  (pod vyhlídku a otáčivou restauraci). Na vyhlídce jsme se přesvědčili o tom, že počasí na horách je proměnlivé. Nerozhodují hodiny, ale pouhé minuty. Prošli jsme se po ledovci. Někteří účastníci vytáhli své pláštěnky (boby) a zařádili si ve sněhu jako malí caparti. Vrchol Allalinhorn (4 027 m.n.m.) a pohoří Mischabelgruppe s největším vrcholem Dom (4 545 m.n.m.) se během krátké chvíle zcela zahalily do hustého bílého závoje.

Když už jsme neviděli na krok, byl správný čas na návštěvu NEJVÝŠE položené   ledovcové jeskyně, nacházející se v útrobách vyhlídky s otáčivou restaurací. Tato atrakce, zapsaná do Guinessovy knihy rekordů, nijak zvlášť nenadchla, na rozdíl od horstva, které jsme měli štěstí spatřit, než se nám schovalo. Zatímco po ledovci se dalo běhat i v triku s krátkým rukávem, v jeskyni byla nepříjemná  zimice.

Skutáleli jsme se zpět do Saas Fee a (busem přes Stalden a  VISP) zakončili pěkný den v termálních lázních v BRiGU.  Mnohé vodní atrakce byly pod  širým nebem s výhledy na alpské velikány.

 

Jeskyně  - 5 CHF, někdy bývá v ceně jízdenky na lanovku a metro

Lanovka na  Mittelallalin  -  56 CHF

Brigerbad – termálky - 9 CHF – cca 3 hod

 

více  ze Švýcar

 

Poslední den cesty začalo pršet a ve výšinách sněžit. Naštěstí jsme ale velkou část trasy  projeli autobusem. Kochali jsme se po celou dobu jízdy překrásnou přírodou i walliskou architekturou.

Téměř jsme kopírovali  trasu  Glacier  EXPRESU, s tím rozdílem, že jízdenka za náš  „polární dostavník“ byla v ceně zájezdu. Zatímco originální Glacier Expres spolknou  útroby hory a pasažéři o to nejhezčí v této oblasti přicházejí, my si při jízdě průsmykem Furkapass (2 430 m.n.m.) k Rhonskému ledovci na vysokohorské silnici užili spoustu adrenalinu.
Zastavili jsme cestou u kamenné budovy historického hotelu Belvedere, v jejímž těsném sousedství se Rhônegletscher nachází.

Dále jsme pak projeli sedlem Oberalppass (2 044 m.n.m.), zastavili u  jezera Oberalpsee a výlet pak zakončili krátkou návštěvou kláštera Disentis. 

Škoda, přeškoda, že nebylo vlídnější počasí...

 Veliký dík pánům řidičům za skvělou a bezpečnou jízdu v nelehkém terénu.

CK VOMA