Jizerské hory

Jizerské hory - nejsevernější české pohoří - leží v libereckém kraji. Na severu tvoří hranici s Polskem, na západě sousedí s Lužickými horami a na východě s Krkonošemi. K Jizerským horám přiléhá na jihozápadě Ještědský hřeben, který s nimi tvoří poměrně jednotný celek. Geologická stavba je velmi složitá. V prvohorách došlo k vyvrásnění a teprve ve třetihorách došlo k rozlámání a vyzdvižení podél zlomů proti vnitrozemí. Geologicky jsou Jizerské hory tvořeny převážně hrubozrnnými žulami, masiv Smrku pak krystalickými břidlicemi. Řídký je výskyt dalších hornin (bazaltické, krystalické vápence). Na žulovém podloží vznikly za působení drsného klimatu chudé kyselé půdy, v extrémních polohách se skalními výchozy, suťovými poli a zejména rozsáhlými rašeliništi. Jizerské hory jsou výraznou horskou oblastí Čech. Jednotlivé vrcholy často končí žulovými, ojediněle čedičovými skalami. Nejvyšší vrcholy Smrk (1124 m) a Jizera (1122 m) se na severu prudce svažují do Frýdlantské pahorkatiny. Z čediče jsou kromě centrálního hřebene vrcholy Bukovec (1005 m), Špičák (722 m) a Lysý vrch (641 m). Na svazích Jizerských hor pramení řeky Desná, Kamenice, Lomnice, Jizera a Nisa, která teče směrem do Polska. Napříč Jizerskými horami prochází hlavní evropské rozvodí. Vody odtékají jednak do Severního moře a jednak do Baltského moře. Výrazný reliéf krajiny vytvořil na horských potocích četné peřeje, vodopády a jezírka s rašeliništi. Jizerské hory jsou nejsevernějším pohořím v České republice. Toto pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na úpatí nejvyšší hory na české straně - Smrk (1124 m). Hory mají poměrně drsné podnebí vzhledem k proudění mezi severním a baltským mořem a vyznačují se i značným množstvím vodních srážek. Teploty v zimních měsících se pohybují kolem -2 - -5 oC, v letním období dosahují 16 ? 18 oC. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 60 - 80, počet letních dnů 30 - 50. Historicky je tato oblast dosti zajímavá. Je zde prokázáno již pravěké osídlení, předhistorické hradiště se nachází například na Chlumu u Raspenavy. Souvislému a stálému osídlení však dlouho bránila horská příroda s hlubokými, nepřístupnými lesy a velmi drsné podnebí. Od 6. do 12. století oblast náležela k území Lužických Srbů, což se projevilo i v mnoha dnešních názvech krajinných prvků. Od 11. století oblast postupně střídavě připadala jako léno německých císařů českým a německým panovníkům. Ve 13. a 14. století došlo v oblasti ke značné kolonizaci hlavně německým obyvatelstvem. Období německé nadvlády znamenalo mimo jiné i přísun saských kolonistů. Významná etapa vývoje Jizerských hor souvisí s rozvojem sklářství. Vznik prvních sklářských dílen je datován do 14. století, první sklářská huť vznikla v Jablonci-Mšeně v roce 1548. Sklářské dílny znamenaly postupnou kolonizaci i zatím nedotčených oblastí lesů, protože se dílny kvůli dostatku paliva stále více posouvaly do neosídlené krajiny. Ve středověku prodělala oblast i několik "zlatých horeček", kdy sem výskyt drahých kamenů přilákal hledače z celé Evropy. Jedním z bývalých nalezišť byl například Safírový potok. Díky podmínkám nepříznivým pro zemědělství byly hlavním zdrojem obživy v kraji především těžba dřeva, sklářství a později i textilní výroba. Ve Vratislavicích nad Nisou byla založena první gobelínová dílna v Čechách. Vznikaly zde mnohem dříve než ve vnitrození manufaktury, dílny a později i továrny, hlavně sklářské a textilní. Sklářská výroba a zpracování drahých kamenů v nedalekém Turnově daly vzniknout novému odvětví - bižuterii. Definitivně a plně byla oblast osídlena až koncem 18. století a počátkem 19. století. Významným bodem v historii Jizerských hor byl konec druhé světové války, kdy došlo k značnému vylidnění oblasti v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva, které vždy tvořilo velké procento osídlení. Region musel být poté znovu osídlován lidmi z jiných částí tehdejšího Československa. Jednostranné zaměření na sklářský a textilní průmysl bylo po druhé světové válce vyrovnáno vybudováním automobilového průmyslu, textilního strojírenství a výrobou zboží z plastických hmot. Oblast patří k nejhustěji zalidněným u nás.