Norsko, popis a informace

Je to země Trolů.
Rozkládá se na severozápadě Evropy z velké části podél atlantského pobřeží Skandinávského poloostrova. Norsko je mimořádné svým protáhlým kapkovitým tvarem, rozšířeným hlavně na jihu.
Maximální vzdálenost od severu k jihu je 1752 km od mysu Lindesnes, až k mysu Nordkinn poblíž Severního mysu. Na jihu dosahuje šířka norského území 400 km, ale u Narviku za polárním kruhem se zužuje na pouhých 6,5 km.
Norsko má své ?siamské dvojče? Švédsko, s nímž ho spojuje 1619 km dlouhá hranice. Severní norská provincie Finnmark hraničí s Finskem a Ruskem. Ještě severněji ve vzdálenosti 1100 km od severního pólu leží souostroví Špicberky, které jsou součástí norského autonomního území Svalbard. Rozloha: 324220 km2
Podél norského pobřeží je na 150 000 ostrovů.
Celým Norskem prostupuje Skandinávské pohoří, jehož úbočí modelovaly čtvrtohorní ledovce. Na nejvyšších horách se ledovce ještě drží. Nejdelší z nich Jostedalsbreen o ploše 486 km2, je to největší ledovec v Evropě.Mohutná ledovcová erozivní činnost vyhloubila na západním pobřeží fjordy, hluboká údolí zaplavena mořem, která patří k nejhlubším na světě.Nejdelší Sognefjord (204 km) dosahuje hloubky až 1303 km. Ledovce vyhloubily také ve vnitrozemí hluboká údolí, v nichž často leží jezera. Nejhlubší jezero Evropy Hornindalsvatn (514), patří mezi ně. Souostroví Lofoty (dračí ocas), které se táhne Norským mořem v délce 190 km, rovněž vytvarovaly ledovce.
Mezi jednotlivými ostrovy protéká silný a zrádný přílivový proud Moskenstraumen. Ze všech hor stékají řeky, které jsou bouřlivé hlavně v létě a na jaře.Norové jejich energii využili k výstavbě vodních elektráren.
Téměř třetina země leží za polárním kruhem. Norsko je malebná a prosperující země, každoročně přiláká přes 4 miliony turistů,skoro tolik kolik je obyvatel Norka. Počet obyvatel: 4546123.
Hlavní a největší město a významný přístav je Oslo. Nachází se na jihovýchodním pobřeží Norska.
Hlavním městem se stalo roku 1299. Je řazeno mezi nejrozsáhlejší města na světě. Je to město s bohatou královskou a církevní kulturou. Nad městem se týčí olympijský skokanský můstek Holmenkollen, kde se každým rokem již od roku 1892 konají závody ve skocích na lyžích. Kolem městského jádra jsou divadla, muzea a galerie. Osou města je ulice Karl Johansgate, pojmenovaná podle Karla XIV. Johana. Jeho palác v centru města dodnes slouží jako oficiální královské sídlo.
Ulice Karl Johansgate spojuje palác s dalšími důležitými místy:s katedrálou, s hlavním tržištěm, s původními budovami univerzity a parlamentem Storting. Další zajímavostí je místní radnice se zvonkohrou s téměř čtyřiceti zvony. V těsné blízkosti radnice, kotví čluny na kterých můžeme podniknout plavbu k ?ostrovu muzeí? Bygdoy. Na poloostrově jsou vystavená slavná námořní plavidla. Restaurované lodě Vikingů z 9. stol. Loď Fram, s kterou se norský badatel Fridtjof Nansen pokusil dosáhnout plavbou Severním ledovým oceánem severního pólu. Loď Gjoa, s níž jako první proplul Severozápadním průjezdem norský polární badatel Roald Amundsen .
V Oslu se vyrábějí elektrický zařízení, kovové výrobky, obráběcí stroje, chemické výrobky, textil, lodě, mléčné výrobky, stavební dřevo.
Dalším známými městy jsou Bergen, Kristiandsand, Trondheim
Norská města jsou plná kvalitních obchodů s bohatým sortimentem zboží. Na venkově plní obchody jakousi sociální funkci, setkávají se v nich přátelé a známí z velkých vzdáleností. Životní úroveň je v Norsku vysoká. V Norsku se chudí lidé prakticky nevyskytují. Stát zajišťuje služby i v odlehlých osadách. V zemi je dostatek místa a skoro všichni žijí ve vlastních domech. Norové se podobně jako Švýcaři věnují horolezectví a lyžování, které má svou kolébku právě v Norsku.
Norsko má své známe osobnosti:
Norskou literaturu proslavil dramatik Henrich Ibsen (1828-1906). Světově proslulý hudební skladatel Edvard Griek (1843-1907). Malíř a expresionista Edard Munch (1863-1944). Polární badatelé Fridtjof Nansen (1861-1930) a Roald Amundsen (1872-1928), který roku 1911dobyl jižní pól. Antropolog Thor Heyerdahl na svém voru v roce 1947 překonal Tichý oceán při plavbě z Peru na ostrovy Tuamotu.

Pobyt v Norsku je celkem bezpečný. Jako všude je dobré si dávat větší pozor na své osobní věci, zavazadla. Nenechávat auto nezamčené a nehlídané, hlavně na evidentně zanedbaných čtvrtích měst. Nezdržovat se v nočních hodinách na těch to místech a ve středu měst. V posledních letech stoupá počet drobných krádeží, peněz. Jde, ale o ojedinělé případy.
Nebezpečím v přírodě jsou ledovce, sesuvy kamenů a laviny. Na některých silnicích hrozí srážka s losem.
Ochrané brýle a krém Největším nepřítelem bývá vítr. Proto je třeba vzít teplé oblečení a nepromokavý oblek, obuv by měla být rovněž teplá a nepromokavá. Rozhodně se Vám může hodit i čepice, rukavice a šála. Velmi důležité je mít sebou krém na ruce a také opalovací krém a ochranné brýle. Pokud vysvitne sluníčko, na moři to vždycky opaluje hodně.

Dovolená - zájezdy

Nejstarší známí obyvatele Norska byli lovci a sběrači. V 8.-9. století vznikají první drobná království, která byla koncem 9. století sjednocena Haraldem I. Krásnovlasým. Na začátku 11. století zavedeno křesťanství. Výbojní norští Vikingové ovládly rozsáhlá území v západním Skotsku, Irsku a na menších ostrovech Man. V 13. století dosáhlo Norsko vrcholu své politické a hospodářské moci. Rok 1261-62 připojení Grónska. Ve 14. století na morovou epidemii vymřela polovina národa a vymřela i královská dynastie. Roku 1379 bylo Norsko spojeno s Dánskem a Švédskem Kalkatskou unii.Norsko bylo ovládáno Dánskem až napoleonských válek, kdy národní osvobozenecké hnutí vyvrcholilo vyhlášením nezávislosti roku 1814. Na mladý norský stát zaútočilo Švédsko a s podporou evropských velmocí byla vytvořena švédsko-norská personální unie, která trvala od roku 1814 do roku 1905, kdy švédský král uznal nezávislost Norska. Monarchie zůstala zachována a na norský trůn usedl dánský princ Karel jako král Haakon VII. Za první světové války bylo Norsko neutrální. Za druhé světové války zachovalo Norsko neutralitu, ale přesto bylo pro svou strategickou polohu okupováno německými vojsky, ale obchodní loďstvo sloužilo Spojencům. V roce 1949 vstupem do NATO ukončilo neutralitu.
V roce 1972 odmítli Norové v referendu vstup do EHS s v listopadu 1994 odmítli vstup do EU.
V období 1993-94 sice směřoval norský vývoz do zemí EU, ale jednání mezi EU a Norskem ztroskotalo na neshodách o norském rybářském průmyslu a norských pobřežních vodách.
Zemědělci se obávají zrušení dotací.
Země je členem Evropské asociace volného obchodu a společně s Dánskem, Švédskem, Finskem a Islandem i Severní rady.Norsko je zakládající členem NATO, ale odmítá přítomnost cizích vojsk na svém území.

I když se Norsko nalézá u polárního kruhu, jeho klíma příznivě ovlivňuje Golfský proud. Je mírně přímořské. Norsko netrpí nedostatkem srážek.
Na pobřeží je chladné a vlhké léto a zima mírná. V horách je podnebí drsné.
Léto je chladné, průmětná teplota v červenci 17°C. Ale teplota může dosáhnout i 30°C. Od května do července panuje období ?věčného dne?, kdy slunce nezapadá. Slunce svítí, ale nehřeje. Tyto dlouhé letní dny jsou vystřídány několika týdenní hlubokou noci v zimním období, vrcholící o Vánocích.
V zimě teploty klesají až na -10°C, v severní části země ještě níže. Ve vnitrozemí Finmarku se jen ojediněle vyskytují i mrazy kolem - 50° C.
Toto období je vhodné pro milovníku zimních sportů, ale není vhodné pro turistiku pro své chladné a tmavé počasí.
Pozdní jaro je velmi krásné, celá příroda kvete, dny jsou dlouhé, hotely a památky otevřené bez davů turistů.

Bohatství této země pochází hlavně z ropy a zemního plynu, jejichž ložiska byla objevena v Severním moři roku 1971. Ropa a zemní plyn zajišťují zemi přes polovinu příjmů z exportu. Těží se i pyrity, barevné kovy.Na Špicberkách se těží uhlí, největší ocelárny jsou ve městě Rana.
Velkým přírodním bohatstvím jsou zásoby vodní energie, která se používá k výrobě elektřiny. Levná elektřina podpořila rozvoj průmyslu. Po strojírenském je to potravinářský průmysl, papírenský, elektrometalurgie (výroba hliníku), dokonalé vybavený průmysl na zpracování ryb.
Zemědělství stejně jako rybolov je dotováno státem. Pro zemědělství jsou tu nepříznivé podmínky, pouze 3 % veškeré půdy zabírají orné plochy. Pěstuje se ječmen, oves, brambory, pícniny. Na jihu a podél západního pobřeží se pěstují jablka a třešně.
Mnoho farmářů vlastní i lesy, které zajišťují další příjmy. Téměř na třech čtvrtinách farem
se chovají krávy na mléko. V minulosti se skot choval ve celé zemi, dokonce i na severu. Rozšířený je i chov ovcí, prasat a drůbeže.V kopcovitých jižních oblastech se chovají kozy a v tundře na severu se pasou stáda sobů. Hlavni zdroj potravy je rybolov a to jak na jezerech, řekách tak hlavně na moři. Loví se tresky, lososi, makrely, sledi, a také vorvani a velryby.

Norsko je zalesněno pouze ze čtvrtiny. Za polárním kruhem se objevuje i smrk.Ve výše položených a severnějších oblastech se vyskytují zakrslé vrby a břízy. Ve vnitrozemí vévodí břízy, smrky, borovice na jihu buk a dub. Všude najdete lišejníky a mechy. Zpestřením této drsné země jsou borůvky, brusinky, jeřabiny.
V oblasti národního parku Rondane zahlédneme různé druhy ptáků ? strnad sněžní, linduška, bělořit. Jiné ptáky, jako je orel skalní,káně rousná, poštolka, sýc rousný, raroh lovecký, bělokur rousný, můžeme zahlédnout třeba v národním parku Dovrefjell.Při pobřeží Norska se udržují kolonie mořského ptactva a ve vnitrozemí hnízdí stěhovaví ptáci.
Vyskytují se tu i savci jako jsou stáda pižmoně východního. Tento druh sudokopytníka zde žil od poslední doby ledové, po ní se sem už nevrátil. Několik kusů jich bylo dovezeno z Grónska roku 1930. Během 2. světové války byli vyhubeni, v letech 1947-1953 znova nasazeni z Grónska. Tito pižmoni se už udrželi a rozmnožili na dvojnásobek. Jejich počet vzrostl asi na 50 kusů. Je to zvíře plaché málo kdo ho spatří. Z dalších savců se zde zdržují sobi, rosomák, liška obecná i polární, kuna lesní, lasice, hranostaj. V létě se volně pasou koně ze státního hřebčína. Je to starobylé plemeno příbuzné koni Převalského.
V jižních oblastech Norska můžeme potkat jeleny a spárkatou zvěř, losy, zajíce, koroptve, tetřevi, rysy, zajíce, vlky, medvědy.V severních oblastech, divokého soby lesní medvědy, sněžné zajíce, koroptve. Při okrajích ledových horských pustin žije rosomák, v lesotundře ohromné množství lumíku, kteří se rychle množí a každých 4 až 5 let se jejich společenství dostává do stresu z přemnožení a masově hynou.
K pobřežním mělčinám s dobře prokysličenou vodou a bohatstvím planktonu, směřují tahy ryb z otevřeného oceánu.

V Norsku bylo vyhlášeno 21 národních parků například: Jostedalsbreen: Ledovec o rozloze 486 km2 na severní straně Sogfjordu, asi 150 km severovýchodně od Bergenu.
Jotunheimen: Horská oblast na jihu středního Norska, se skupinou skalnatých štítů.Její jméno znamená ? domov obrů?.Dva nejvyšší vrcholy se nazývají Glittertind (2470m) a Galdhopihggen (2469)
Rondane: Oblast v jihovýchodním Norsku. V roce 1962 vyhlášen jako první norský národní park (575 km2). V oblasti se nacházejí pozůstatky dávných loveckých jam a lokalit, kde se v době železné tavila tzv. bahenní železná ruda.
Hardangerfjord: Jeden z nejdelších norských fjordů (145 km), jihovýchodně od Bergenu.Nejznámější turistická oblast v Norsku. Bylo zde vybudováno několik hydroelektráren, v mirném klimatu ve vnitrozemí se pěstuje ovoce.Směrem na východ je rozsáhlá náhorní plošina Hardangervidda.
Dovrefjell je to nejsnáze dostupný park v Norsku. Jeho střed leží 35 km od Dombasu.
Národní parky na ostrovech Svalbard atd.

Velvyslanectví ČR v Norsku: Embassy of the Czech Republic, Fritzners gate 14, 0244 Oslo 2, The Kingdom of Norway, tel: 0047/22430002, 22430034, konzulární oddělení 22549813, fax: 0047/22553395, konzulární oddělení 22548332, e-mail: oslo@embassy.mzv.cz. Provozní hodiny úřadu jsou ve všední dny od 8 do 16 hodin. Úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost jsou ve všední dny od 10 do 12 hodin.
Honorární konzulát ČR v Bergenu: Honorary Consulate of the Czech Republic, Fortunen 1, 5013 Bergen, Norway, tel: 0047/55232200, fax: 0047/55232199. Provozní hodiny úřadu jsou ve všední dny od 8.30 do 16 hodin. Úřad má konzulární působnost pro kraje Hordaland, Rogaland, Sogn og Fjordane.



Důležitá telefonní čísla
Policie 112 nebo 22669050
První pomoc 113 nebo 22117080
Požárníci 110 nebo 22114455

Při vstupu do Norska je nutný cestovní pas platný ještě 3 měsíce po vstupu do země. Je zaveden bezvízový styk do 90 dni pobytu. Na základě tzv. skandinávské klauzule se dny strávené ve Finsku, Norsku, Švédsku, Dánsku a na Islandu v rámci 6 měsíců sčítají a ani jejich celkový součet nesmí překročit 90 dní. Pasová kontrola je velmi důkladná. Čeká vás řada otázek o účelu pobytu, ubytování, finančním zabezpečení a zpáteční cestě. Úřady mohou rozhodnout o nevpuštění do země i bez udání důvodu.Pro jistotu mějte u sebe hotovost 500 NOK na osobu a den.
Obzvláštní důraz klademe na důkladné zdravotní pojištění, lékařské služby jsou v Norsku velmi drahé.
K řízení vlastního automobilu na území Norska potřebujete řidičský průkaz, nejlépe mezinárodní, malý technický průkaz, zelenou kartu a označení na vozidle CZ. . Pokud jedete půjčeným vozidlem, musíte mít ověřenou plnou moc nejlépe v angličtině.
Jezdí se vpravo, platí přednost zprava. Nejvyšší povolená rychlost je v obci 50 km/h, mimo obec 80 km/h (s přívěsem 60 km/h), na dálnicích pak 90 km/h. Tolerovaný obsah alkoholu v krvi je 0,2 promile.
Povinnost je mít stále zapnuté potkávací světla.
Doprava po vlastní ose je asi nejlepší způsob jak poznávat zemi.Doprava po silnici je většinou kombinovaná s trajekty, které zkracují cestu přes fjordy.Podél cest je mnoho ubytovacích zařízení a možnost kempování.
Silnice jsou většinou v dobrém stavu. Některé silnice jsou v zimě uzavřeny a jsou sjízdné jen v měsících červnu až září. Nejznámější je silnice E6, která protíná Norsko z Oslo až k ruské hranici do Kirkenes.
Mýtné se platí za tunely a průjezd soukromými cestami. S parkování ve velkých městech je to složité. Za špatné parkování nečekejte botičku, rovnou auto odtáhnou.
Pokud si chcete auto půjčit, pak můžete využít služeb celé řady místních i mezinárodních společnost.
Železniční síť není příliš hustá, ale je dokonalá a skoro celá elektrifikovaná.Cesta vlakem není jen přepravou z místa na místo, ale možnost jak poznat přírodu. Železnice spojuje všechny velká města. Je možné využít i důmyslný systém slev.
Autobusové linky doplňují železniční dopravu. S pomocí autobusů se lze dopravit téměř do každého kouta země. Spoje většinou navazují na zastávky železnice.
Letecká doprava je hodně využívaná, asi 50 norských měst má vlastní letiště. Hlavní leteckou křižovatkou je Oslo.
Často jediným způsobem, jak se dopravit do určitých části země a ušetřit cestu okolo fjordů, je trajektová doprava. V zemi funguje mnoho pravidelný spojů. Využívaná je i expresní kyvadlová doprava.

V Norsku je hodně draho. V  Norsku lze velmi snadno používat mezinárodních platebních karet, síť bankovních automatů MINIBANK je hustá, téměř všechny obchody a služby karty přijímají. Hlavně v restauracích je draho, ale dá se najít i finančně dostupnější podniky. Přepočítávat jejich ceny na naše nemá cenu, jelikož bychom si tam nemohli koupit asi nic.

Klasické obchody a suvenýry: pondělí - pátek od 9:00 do 17:00 (někdy do 18:00), sobota 9:00 - 15:00 (někdy 16:00). Supermarkety venkov (větší města) po-so : 9:00 - 18:00 (20:00), neděle 10:00 - 15:00 (16:00). Kiosky s občerstvením bývají otevřeny do 22 - 23 hodin. Nejdražší jsou obchody u benzínových stanic.

Zde je pár příkladů za co kolik koupíte:

chléb 5-20 NOK
jablka 20/kg
rajčata 30/kg
zmrzlina 10-20 NOK
pohled od 5 NOK
známka 9 NOK (je možné použít i známky za 7,50 NOK)
litr benzínu 2,5 DEM