Zlín - vila Jana Antonína Bati
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Až do tragické smrti zakladatele "obuvnického impéria" žil Jan Antonín ve stínu (a nelibosti) svého staršího nevlastního bratra. Rozpory mezi nimi se projevily dokonce i u vzhledu obydlí, který si ten mladší pro sebe nechal stavět r.1926 v místě nazývaném Nadkostelí. Tomáš Baťa stavbu velmi kritizoval, což si mladší Jan tentokráte nenechal líbit a spolu s několika spolupracovníky firmu načas opustil. Podívejme se tedy zblízka na objekt, který se stal příčinou takové nevole: vila vznikla podle projektu F.L.Gahury, stavebních prací se ochotně ujala místní firma Zlámal a Plaček a po roce byla hotova. Úprava zahrady a pozdější přestavba severního křídla se konala podle plánů V.Karfíka. Budova je vystavěna ze spárovaného cihlového zdiva a na první pohled připomíná typický baťovský jednodomek, ale jeho plocha je ve skutečnosti 3 x větší a jižní fasáda je členěna půlkruhovou výdutí, do níž bylo v přízemí i v patře vedle sebe zasazeno čtvero oken s bílými rámy. Velmi dlouho byla vila dominantou širého okolí, neboť vyčnívala z terénního zlomu a díky tomu, že se nacházela na tehdejší městské periférii, rozsáhlá zahrada a okolí jí dodávalo téměř venkovský ráz. V roce 1939 Jan Antonín Baťa odešel do brazilského exilu, z něhož se už nikdy nevrátil a vilu po II.světové válce zabavil stát. V roce 1951 došlo na pozemku zahrady k výstavbě Kolektivního domu, který svou výší a mohutností drobný objekt vily zcela zastínil. Další část zahrady byla zastavěna přilehlou školkou a dětskými jeslemi. Budova vily pak připadla Českému rozhlasu (patří mu dodnes) a interiéry prošly úpravou dle plánu architekta V. Pavelky. Bývalé obydlí jednoho z "velikých" Baťů sice není veřejnosti zpřístupněno, ale pohledem na jeho exteriér je možno se potěšit od severu z ulice Hradská anebo od východu z ulice Osvoboditelů. Vila se nachází nad jednou z hlavních křižovatek Štefánikovy ulice v centru města a stojí naproti nové budově Kooperativy...