Zámek Horažďovice, směsice stavebních slohů.
K počátkům tohoto zajímavého objektu se musíme vrátit až do 13. století. Tehdy na nízkém návrší byla postavena poměrně malá gotická tvrz. Dá se říci, že se v tomto období stavělo i město. Z této tvrze se dochovalo torzo válcové věže, které je součásti zámecké kaple. Je obestavěné zdivem a tak tomu musíme jen věřit. Ve 2. polovině 15. století, byla v pozdně gotickém slohu tvrz přestavena. Tehdy byl majitelem Jan Racek z Kocova. Na rozsáhlejší změnu došlo ve 2. polovině 16. století a pokračovalo se až do začátku 17. století. Hlavní slovo měla již renesance a vše se dělo z podnětu Švihovských z Rýzmberka. Byly postaveny budovy na vnějších hradebních zdech, věž v severozápadním rohu areálu a vnitřní arkádový dvůr před věží. Stavěly se i některé hospodářské budovy. Od roku 1660 v době, kdy panství vlastnili Šternberkové se zámek opět rozšířil. Stavitelem byl italský architekt Salomini. Vzniklo křídlo s velkým sálem a portál do kaple nad malým nádvořím. V roce 1692 došlo na další křídlo naproti budově s velkým sálem. V této době vládlo již baroko. Poslední větší úpravy byly provedeny v 18. století.
K zámku jsou dva vstupy, na severní a jižní straně. Při vstupu z jihu od náměstí se dostaneme na velké pravoúhlé nádvoří, kolem kterého je shluk přízemních a patrových budov. Po levé straně je křídlo s dvouramenným schodištěm, kde je i vstup do zámku. Na nádvoří, v jeho dolní části, je kašna a mytologická socha. V budově na severní straně je knihovna. Odtud se dá projít bránou na prostranství východně od zámku, které je tak trochu zanedbané. Perličkou zámku je ale malé nádvoří, na které se vchází bránou pod kaplí. Je to v podstatě menší renesanční dvorek s arkádami, které nesou toskánské sloupky. Arkády jsou i v patře, ty jsou ale bohužel uzavřené. Co by měl návštěvník zámku určitě vidět je velký sál. Na jeho stropě je namalován výjev z bitvy u Vyšehradu. V křídle na jižní straně je informační centrum s galerií. Znaky bývalých majitelů se najdou na barokní bráně při vstupu z náměstí a nad vchodem do budovy knihovny. Hezkým místem je zahrada z konce 17. století. Ta vznikla na bývalém parkánu. Nepřehlédnutelný je šestiboký barokní gloriet. Ohradní zídka zahrady je zdobena koulemi a vázami. Ze zahrady je hezký výhled na mlýnský náhon a do Nábřežní ulice.