Vrchol Skalka nad Ostravicí.
Turistické cíle • Skalní útvar
Chtěl jsem zjistit, jestli tento kopec odpovídá svému názvu? Nemám na mysli „ondřejnickou“ Skalku, ale vrchol Skalka nacházející se přibližně 613 m.n.m. nad obcí Ostravice. Je otázkou, který směr výstupu je nejvhodnější. Oficiální cesta na něj nevede. V bližším či vzdálenějším odstupu ji ovšem obchází Liščí a o něco dále z opačné strany i červená turistická stezka. Já jsem odbočku Liščí stezky nějak ztratil, v jednom místě by se měla odpojovat od stezky Krkavčí. Liščí stezka by naopak měla procházet kolem lyžařské sjezdovky, která je krásně vidět od naší chaty nad Ostravicí a pokud funguje v zimě i v noci, tak je k naštvání pro všechny fotografy či pozorovatele noční oblohy, natož těch nejméně výrazných objektů (zároveň ovšem i nejkrásnějších objektů jako jsou například galaxie a mlhoviny). Ostrá světla „halogenů“ skutečně nejsou dobrá a možná by stačilo je jen trochu vice sklonit aby svítili jen na sjezdovku a ne na oblohu. Přitom jen o kousek dále je „Beskydská oblast tmavé oblohy“ na „Švarné Hance“. Je otázka jak moc je tam toto světlo odstíněno okolními lesy a kopci?
Cesta, kterou jsem zvolil na výstup ke Skalce asi není nejvhodnější a určitě budou existovat cesty rozumnější. Chvíli jsem postupoval kolem bezejmenného potůčku o kterém jsem už z dřívější doby věděl, že se na něm nachází nevelké, ale o to krásnější kaskádky. Pokud bych nechtěl odbočit, tak mohu klidně pokračovat po asfaltce a v jednom už ne příliš vzdáleném místě ostře odbočit doprava a jít proti původnímu směru. Ať tak či onak, Krkavčí stezku musím někde opustit, protože vrcholu Skalka se po ní již budu jen vzdalovat. V jednom místě se od potůčku odpojím a začnu středně strmým svahem postupovat nahoru. Zde se přes stromy otevírá omezený, ale i přes to zajímavý výhled na Ostravici a okolí. Svah je již poměrně kamenitý a nyní stačí se jen vydat směrem k nejvyššímu bodu a tím už je právě vrchol Skalka. Velikost kamenů postupně stoupá až nedaleko něj se již s klidným svědomím mohou nazvat balvany. Název Skalka je ale asi poněkud přehnaný. V místech, kde je pomyslná „stěna“ (i to je silné slovo) nejvyšší, tak dosahuje jen několika metrů. Ač by člověk čekal, že toto místo nebude nějak moc člověkem ovlivněno, tak to úplně pravda není. V některých místech jsem se musel snažit záběr upravit tak aby nebyla vidět třeba stará židle, kus dvířek jakési skříňky a o někomu „jen tak“ odpadlé PETky či plechovky nemluvě. Jinak vcelku zajímavé místo, suťová pole se od vrcholu svažují především východním směrem několik set metrů, ale kdo hledá „veleskály“, tak je zde patrně nenajde. Kdo dokáže pochopit krásu i těch menších, tak může být cesta vhodnou předehrou k „nástupu“ na druhý nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd, kterým je Smrk. To už je ovšem zcela jiná kategorie obtížnosti. Smrk rozhodně patří k jedněm z nejtěžších kopců v Beskydech – naštěstí!