Vítkov-Vítkovská katedrála

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, nazývaný „Vítkovská katedrála“ se nalézá v Městečku Vítkov s 5391 (2005) obyvateli v Nízkém Jeseníku, jeho části Vítkovské vrchovině. Dominanta města, novogotický chrám, je největší a nejkrásnější stavba v okolí. Návrh na výstavbu „vítkovské katedrály“ vznikl v r. 1905 přičiněním tehdejšího starosty města Antonína Onderschky, který se stal předsedou spolku pro ochranu a stavbu kostela. Členy spolku byl hornovésky starosta František Domes a farář P. Hans Hermet. Pro stavbu byl zakoupen pozemek Julia Hanala na vyvýšeném místě, severně od hřbitova, kde stojí od r. 1625 barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, na východní straně města.

Stavba, která byla zadána nejlepšímu projektu ze šedesáti návrhů, staviteli Wenzelu Mattuschovi z Vejprt, byla zahájena 27. září 1909. K zabezpečení stavby byly pořádány další peněžité sbírky, dřevo potřebné ke stavbě zdarma dodal hrabě Camillo Razumovsky a sedláci zdarma naváželi a odváželi potřebný materiál. Koncem roku 1912 byl kostel zastřešen a v r. 1913 zcela dokončen, až na některé části vnitřního vybavení, se kterým byly po vypuknutí I. světové války problémy. Chrám pro 2 000 osob byl vysvěcen 15. října 1918. Na stavbu byl použit podle místního podání kámen, vytěžený při budování základů. Při budování byl objeven pramen vody, která se používala při stavbě a po vybudování kostela je ze šachty pod sakristií odváděna do kanalizace. Zvláštností kostela je unikátní klenba, konstruovaná jako kašírovaná rubová skořepina s vyložením kápí jutovým materiálem máčeným v sádře, zavěšenou na v krovu upevněné železné nosníky a roznášecí nosné pruty z pružných silných větví stromů. Mezi klenbou a krovem jsou dřevěné lavice, po kterých je možné přejít tak, aby se na klenbu nevstoupilo. Kostel je vystavěn ve tvaru kříže s vysokou žebrovanou klenbou v hlavní lodi a nižšími bočními s vlastními oltáři. Hlavní oltář byl zhotoven firmou Ferdinanda Stufflesera z Grodner Thalou, údajně z vítkovského lípového dřeva. Malby oken v presbytáři zajišťovala firma Richarda Schleina z Grottau. V předsálí chrámu je Památník padlým z I. a II. světové války zhotovený slezským sochařem Josefem Obethem. Po II. světové válce byl upraven odstraněním německých textů a výměnou nápisové desky. U příležitosti 700 výročí založení města v r. 2001 byly v předsálí umístěny společným nákladem vyhnaných německých a současných obyvatel Vítkova dvě pamětní desky, v českém a německém jazyce se společným prohlášením. Chrám byl několikrát poškozen a musel být opravován a opětovně vysvěcen. Po poškození za II. světové války, byl opětovně znesvěcen ruskými vojáky, kteří zde měli ustájeny koně a později byli vandaly zničena malovaná okna.

Vzácnou památkou jsou také kostelní zvony. Za II. světové války byly původní zvony zničeny a musely být nahrazeny. Největší zvon sv. Josef o průměru 110 m ulitý v r. 1630 zvonařem Hansem Knauffem, byl složitě dovezen z Fulneku, menší sv. Markéta o průměru 88 m, je z r. 1666 z dílny opavského zvonaře Christiana Hofmana, který visel ve farním kostele v Čermné. Nejmenší zvon je původní zvon z r. 1926, který nebyl rekvírován a spolu se zvonkem ze sanktusové věže byl transportován na věž kostela. Zvony jsou poháněny lidskou silou, sv. Josef o svátky několikrát do roka a sv. Markéta každou neděli. Dva nejmenší jsou nefunkční.

Vlevo u vchodu do chrámu stojí na vysokém soklu pseudogotický kříž z přelomu 19. a 20. stol. a vpravo je na podstavci socha sv. Marka z r. 1861, která původně stála na paměť cholery a tyfu na náměstí. V Trávníku před chrámem stojí kámen s pamětní deskou na provedenou rekonstrukci přístupových komunikací, provedenou v letech 2005-2006 podle programu Phare 2003. Novogotický chrám Nanebevzetí Panny Marie, socha sv. Marka a přilehlý městský park byly 28. 4. 1994 prohlášeny kulturní památkou.