TURISTIKU PODPORUJÍ
61 467 turistů a cestovatelů
109 168 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 363 781,- odměny za články

Vidče - diskuse

Přidat příspěvek do diskuse

Email se nezobrazí.
  • turista
    Petr Liška, Vidče 107
    PĚKNÁ PŘÍRODA OBCE VIDČE
    26.1.2004 23:52
    Vidče Většina území leží v Rožnovské brázdě (nejnižší místo 350 m n m.-údolní dno na SZ okraji katastru), pouze malá jižní část území zasahuje do Vsetínských vrchů (Polomec 603 m n m.). Rozlohou 1179 ha a počtem 1621 obyvatel (leden 2004) patří ke středně velkým obcím okresu. Téměř celé osídlení je soustředěno podél Maretkového potoka, nepočetná rozptýlená zástavba se nachází jižně od hlavní silnice, která obec propojuje s blízkým Rožnovem pod Radhoštěm a sousední obcí Střítež n.B. v návaznosti na směr do Valašského Meziříčí. Centrum obce je v nadmořské výšce okolo 390 – 400 m n m. Lesy pokrývají 31,4% plochy. V jižní části katastru (např. Na Horách, Ve Snoze) jsou lesy tvořeny téměř výhradně nepůvodními smrkovými monokulturami s velmi chudou faunou a flórou. Zbytky přirozených a místy ochranářsky velmi hodnotných listnatých lesů se nacházejí v severní části katastru (lokality Vápenka 522,7 m n m., Úlehle 466 m n m. a zvláště Za Vodou). Otevřenou zemědělskou krajinu tvoří většinou intenzivně obhospodařované pastviny a louky, v menší míře také pole. Jediným významnějším tokem je Maretkový potok, do kterého ústí několik malých levostranných přítoků, tekoucích z více zalesněné jižní části katastru, která se nachází v nadmořské výšce 510 – 560 m n m. Maretkový potok zůstal ve své přírodní části zachován zejména ve své dolní části, kde protéká částečně přirozeným korytem. Relativně přirozenou skladbu si zachovaly i břehové porosty, s velkou převahou olší. Na území obce Vidče se nachází několik vodních tůní, např. ve Vápence (SV od centra obce) a v bývalém lomu (500 m na J od centra obce), které mají význam jako drobné lokální systémy mokřadní fauny. Flóra je v důsledku intenzivního zemědělského hospodaření poměrně chudá na ochranářsky hodnotné druhy. Botanicky zajímavé druhy nalezneme v okolí vrchu Vápenka a na lokalitě Za Vodou. Na Vápence můžeme ze vzácnějších rostlin najít např. pětiprstku žežulník, vstavač mužský, prstnatec májový a zeměžluč menší. Dříve byla Vápenka výjimečnou botanickou lokalitou. Např. ve 30.letech XX.století zde rostla i velmi vzácná orchidej sušších květnatých luk a pastvin – vstavač osmahlý. Vzácnější lesní druhy jsou zastoupeny hlavně v zachovalých lokalitách listnatých lesů, které přiléhají k řece Rožnovské Bečvě. Najdeme tam několik druhů lesních orchidejí, svým výskytem vzácných. Nad severním okraji katastru Za Vodou byla teprve v roce 2000 nalezena vzácná kapradina hadilka obecná. K nejmohutnějším stromům v širším okolí patří starý dub, který roste v lesích nad Bečvou, svým obvodem přes 500 cm se jedná o třetí největší dub v okrese Vsetín. Ze savců se vyskytují mj. např. srnec, prase divoké, zajíc, liška, kuna skalní apod. Jelen se objeví řídce. Na řece Bečvě se pravidelně vyskytuje vydra. Z netopýrů najdeme netopýra velkého, netopýra vodního a netopýra večerního. Z ptáků bylo zjištěno 92 druhů, z toho 76 hnízdících. Ze vzácnějších druhů se vyskytují čáp černý, žluva hajní, lejsek malý, lejsek bělokorý a strakapoud malý, křepelka polní, chřástal polní, bramborníček hnědý, pěnice vlašská, ťuhýk obecný, žluna zelená, cvrčilka zelená, cvrčilka říční, strnad rákosní, ledňáček říční, skorec vodní a další. Z plazů můžeme najít např. užovku obojkovou, slepýše křehkého, ještěrku obecnou aj. Obojživelníci jsou zastoupeni skokanem hnědým, vzácněji ropuchou obecnou, kuňkou žlutobřichou, rosničkou zelenou, čolkem obecným a též i čolkem velkým. Vzácnější bezobratlí – např. otakárek fenyklový a batolec dubový. Regionální i vyšší význam má z pohledu geologie lokalita dříve aktivně využívaného pískovcového lomu (viz další článek níže). Velmi zajímavé je paleontologické naleziště v bývalém vápencovém lomu (okolí vrchu Vápenka). Z hlediska paleontologie se v lokalitě Vidče – Hradisko(522 m n m.) (třetihory, paleogén) objevují ve flyšovém vývoji vápnité jílovce v kombinaci s pískovci oligocénního až eocénního stáří. V SZ části vrchu Hradisko byly objeveny v organodendtritických vápnitých pískovcích četné úlomky schránek bezobratlých numuliti. Na lokalitě se provádí další paleontologický výzkum. Okolí obce ještě není zdaleka hluboce prozkoumáno, dá se s jistotou očekávat nález dalších zajímavých a vzácných druhů. Obec skýtá velmi pestré možnosti výchozů turistických vycházek, na nichž se Vám odhalí zdejší krásná příroda, čistý vzduch a na hřebenových úsecích nezapomenutelné pohledy na okolní krajinu, třeba vrchol Radhošť, Mořkovské vrchy a mnohé jiné přírodní skvosty a výtvory. Použité zdroje: vlastní poznání Příroda Valašska (Svaz ochránců přírody) 2002 Mapa klubu českých turistů 1:50 000
  • turista
    Petr Liška, Vidče 107
    Unikátní lokalita - bývalý lom v obci Vidče
    26.1.2004 20:31
    1. Příslušnost k většímu geografickému celku Lokalita je součástí okr. Vsetín, který se rozprostírá mezi 49°8´5´´ až 49°32´20´´ sev.zem.šířky a mezi 17°46´40´´až 18°24´55´´ vých. zem. délky. Sousedí s 5 okresy - FM,NJ,PR,KM,ZL. Na V a JV probíhá okresní a zároveň státní hranice se Slovenskem.Rozlohou 1143 km2 je na 29.místě v ČR. Nejvyšším bodem je Čertův mlýn (1206 m n.m.) v Radhošťské hornatině a nejnižším místem je koryto ř. Bečvy u Němetic (262 m n.m.). Z hlediska přírody patří k nejzachovalejším územím u nás. V okr. Vsetín se nachází nejhlubší vrt v ČR, Jablůnka-1 , hluboký 6 506 m. 2. Geografická poloha výchozu Starý kamenolom se nachází v obci Vidče (5 km JZ od Rožnova p.Radhoštěm) a je "umístěn" jižně od centra obce, 49°26´00´´ sev.zem.šířky a 18°05´00´´ vých.zem.délky . K lokalitě vede z centra obce sjízdná zpevněná, asi 500 m dlouhá kamenitá cesta. Při chůzi uvidíme po levé straně travnaté pole,které ve stupňujícím se svahu přechází v lesní porost. Ten není příliš rozsáhlý a v jeho jádru se nachází samotný lom. Má 2 části, z nichž v úvahu vezmeme druhou, na konci celé cesty. Při pohledu od cesty doleva naproti sobě uvidíme hlavní stěnu a po levé a pravé straně 2 vedlejší stěny. Lom má 3 hlavní svahy - severní, východní a jižní.(Bráno z hlediska pozorovatele a jeho orientace při pohledu k dané svět.straně, nikoliv z hlediska expozice daného svahu vůči slunci). 3. Charakter odkryvu Starý kamenolom je umělého charakteru. V historii se zde v minulém 20.století těžil od začátku 60.let do pol. 70.let kámen pro hrubší zemní a stavbařské práce a také pro zpevňování komunikací. Od uzavření těžby je lom volně přístupný(na vlastní nebezpečí).Vhodným místem pro odběr vzorků a pozorování zajímavostí(viz poslední bod) je S svah, kde lesní porost nejméně prudce a méně strmě (než v případě V a J svahu) přechází v obnaženou skalní stěnu. I tady je nutno dbát zvýšené opatrnosti, vzhledem k místy silně zvětralé hornině.Nikde ze skály nevyvěrá pramen. 4. Rozměr odkryvu Přesné údaje rozměru lomu jsou hůře zjistitelné, jednak kvůli většímu počtu stěn v lomu (3), kvůli jejich různému sklonu a vlivem horší přístupnosti k úpatí svahů kvůli stavebnímu materiálu zde navezenému. I přesto ale lze s opatrností přijít k základně kteréhokoliv svahu. Dvě boční stěny , S a J , se postupně zvyšují a hlavní,zároveň nejvyšší východní stěna je obě spojuje a dohromady lom připomíná půlkruh. Výška východní stěny je odhadem asi mírně přes 10 m, a na šířku se jedná o pár desítek metrů. Při pohledu ve skutečnosti se jeví lom, hlavně jeho V část, velmi mohutná a vysoká , stejný pocit je při pozorování shora dolů. 5. Znečištění odkryvu Každá ze 3 stěn má jinou povahu znečištění. Severní stěna (levá část) je prorostlá především křovinatými a listnatými stromovitými porosty,většinou břízami, které jsou středně vysoké až mírně vzrostlé. Východní stěna (uprostřed) je vegetací pokrytá nejméně, pouze v její dolní části se vyskytuje bříza a směrem k J nastupuje travnatý porost(na navezené cizí půdní hmotě),na kterém se pomalu usazují malé smrky. Jižní stěna (vpravo) je zarostlá především malými smrky,které postupně se vzrůstající výškou jižní stěny střídají borovice. Na samotném povrchu stěny je vlivem téměř celoročního stínu patrný velký výskyt mechů a jemných travin. Do jádra celé lokality je občas navážen stavební odpadový materiál (hlíny,kusy asfaltu), nicméně černá skládka domovního odpadu se naštěstí zatím neobjevila. 6. Jakost horniny Jakost je odlišná na každém svahu zvlášť: Severní část - vyskytují se spíše větší bloky horniny,středně zvětralé, a v pravé části této stěny dochází k zajímavosti,která je popsána v posledním bodu. Východní stěna - patrná je ve srovnání se severní částí drobnější skladba hornin,i tak jsou to větší celky, silně zvětralé, viditelné jsou četné pukliny a praskliny s rýhami. Zřetelný je také šikmý sklon rozrušených vrstev.Při silnějším mechanickém poklepu dochází k uvolnění a roztříštění horniny, směrem nahoru je toto častější. Jižní svah - je charakteristický především opět spíše celistvostí větších bloků hornin, zvětrání je zde nejmenší.Hornina se zde vlivem vegetace ztrácí a je zde též asi nejméně kvalitní. 3) Mezi S a V svahem se vyvinulo koryto,kterým prochází snos zvětralých částí skály i půdy nad ní z vyšších pater dolů. Obecně nejvíce k narušení horniny přispívá sluneční záření,jemuž jsou nejvíce vystaveny S a V stěna, dále účinky větru (V svah je návětrný,odráží časté záp.proudění), a vody v podobě deště, sněhu i ledu. Po silných deštích 1997 se účinky vody projevily na vzhledu lokality podstatnou měrou. Nahoře po celém obvodu půlkruhovitého tvaru lomu se táhne pás nejsilněji zvětralých hornin s max.mocností do 15-20 cm, který obsahuje velké množství menších horninových částic.Tento pás je nejvyvinutější na V stěně. 7. Nadložní kryt Pokryv nadloží tvoří lesní půda, při okraji obnažených stěn lomu max. 20-30 cm mocná, v níž se daří borovicím a občas se vyskytuje bříza. Borovice střídají směrem do nitra lesa od okrajů lomu postupně po 35 - 45 m smrkové porosty. Z toho lze usoudit, že dále pod tímto vegetačním nadložím neexistují horniny v takovém vertikálním rozsahu, jak je lze vidět v obnažené lokalitě. Jemně sypká půda pod borovicemi se při okrajích lomu mění v již uvedený pás menších silně zvětralých,většinou menších kusů horniny, jež lze rukou volně vytrhávat. 8. Příslušnost k většímu geologickému celku Celý okres Vsetín patří z geologického pohledu do soustavy Vnějšího Západního karpatského flyše , typický je příkrovový (=alpinotypní) tektonický styl tohoto pohoří , charakteristická je také rytmická sedimentace (= mnohonásobné střídání 2 typů hornin,v tomto případě pískovců a jílovců). V okr.Vsetín se flyšové pásmo dělí na: a) Vnější flyšové pásmo - podslezská, slezská a předmagurská jednotka b) Magurské flyšové pásmo - račanská a bystrická jednotka Konkrétní zařazení lokality Západní Karpaty -> Magurské flyšové pásmo -> Račanská jednotka -> Soláňské souvrství -> Ráztocké vrstvy 4) Magurské flyšové pásmo zaujímá většinu plochy okresu Vsetín. Račanská jednotka je prostoupena několika úzkými pásy, tvořenými soláňským souvrstvím. Oblast soláňského souvrství je tvořena drobovými + arkózovými pískovci a slepenci s vložkami jílovců. Jsou středně až hrubě zrnité. Tvoří lavice 0,6 až 7,0 m silné, místy splývající v pásma mocná až několik desítek metrů. Ráztocké vrstvy jsou stáří svrchní křídy až spodního paleocénu. (Mezozoikum = druhohory -> trias + jura + křída - spodní,svrchní. Terciér = třetihory -> paleogén + neogén ; paleogén - paleocén,eocén,oligocén). Nástup geolog.doby svrchní křídy byl před 98,9 mil lety, a spodního paleocénu před 65,0 mil lety. 9. Geologický popis + zajímavost Lokalita bývalého lomu patří do ráztockých vrstev, je tvořena pískovci, tedy usazenými horninami, typické jsou ploché lomné hrany.. Zvrstvení je V svahu viditelně rovnoběžně souměrné.Šedá barva pískovce je většinou směrem nahoru od tmavší po světlejší. Na ploše V stěny je viditelné střídání tmavších/světlejších barev. Největší stupeň zvětrání je v nejvyšší oblasti stěn, kde je možné rukou horninu jednoduše rozdrobit. Zrnitost je nejčastěji střední až hrubší.(Viz také body 6 a 8). Lom je zařazen do seznamu "zvláště chráněných území a hodnotných lokalit" , území má regionální význam, tzn. z hlediska celé SV Moravy. Zajímavost: V lomu byla v ráztockých vrstvách ve Vidči zjištěna kulovitá tělesa, vyvětrávající z pískovcových lavic. Tento způsob vyvětrávání není dosud zcela objasněn a je v celém flyšovém pásmu ojedinělý. Pozoruhodné také je, že se tato obrovská kulovitá tělesa vytvářejí většinou na S svahu v jeho pravé části.Hmotné a velké kulovité objekty dosahují průměru nejčastěji až 3 m , často jsou elipsovitého tvaru.Vyskytují se ve skalní stěně,jakoby zapuštěné, a také na úpatí svahu jako volně ležící po uvolnění a následném pádu dolů.Jedna z velkých koulí vejčitého tvaru byla v minulosti pracně přemístěna místními občany ke kostelu. Na svahu leží také koule o průměru asi 1,6 m a je jakoby rovným řezem rozdělena na 3 části.(Bohužel není na fotografii).Na řezu je vidět složení objektu - je tvořena pískovcovým slepencem se zrny asi 1 cm,povrch této koule a většiny dalších je hladký a zaoblený.Vlivem klimatické eroze se postupně odlupují tenké zaoblené vrstvy, jako bychom loupali cibuli. Odlupující se "slupky" jsou snadno rozdrolitelné už menším tlakem prstů.Všechny koule jsou velmi tvrdé.Podle geologů jde o kulovitou odlučnost hornin a patrně vznikly sekundárně uvnitř primárního sedimentu, i když vysvětlení tohoto jevu není zatím zcela jasné. 5) Použitá literatura: František Řehoř - Cvičení z geologie /Ostrava ´99/ - Přehled historické geologie a regionální geologie České republiky /Ostrava ´98/ Jan Pavelka,Jiří Trezner a kol. - Příroda Valašska /OkÚ Vsetín 2001/ GKP Praha - Okres Vsetín (vlastivědná mapa + texty) /Praha ´90/
  • turista
    Petr Liška, Vidče 107
    Kostel Sv. Cyrila a Metoděje ve Vidči
    26.1.2004 20:21
    Obec Vidče a kulturní památky Obec Vidče patří mezi nejstarší sídla na Rožnovsku společně se Zubřím a Rožnovem pod Radhoštěm. První zmínky o obci jsou známy už z roku 1310. Název vznikl pravděpodobně z prostého důvodu - totiž že z okolních kopců bylo daleko viděti. Obec leží 4 km jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm a v současné době má přibližně 1600 obyvatel. V obci se nachází 2 kulturní památky, nejstarší je videčská zvonička, u které ale podle historických pramenů není přesně známo, kdy a kdo a také proč ji postavil. Jisté ale je, že první údaje o ní se objevují obecně z 18.století v rodinných kronikách. Její zvon pochází z roku 1775. Jde o roubenou stavbu, která prošla v roce 1975 opravou a poté ještě v roce 2000 byla kompletně odbornými pracovníky opravena došková střecha zvoničky. Prohlášena za kulturní památku byla MKČR v roce 1994. Dnes stojí na pozemku poblíž krásné dominanty v centru naší obce, katolického kostela. Zakladatel kostela Zakladatelem kostela byl pan nadučitel Ignác Kašlík, který ve Vidči působil v letech 1884 až 1911. Celou tu dobu sbíral a střádal poctivě peníze na stavbu videčského kostela. Prosil, kde se dalo, na Valašsku, na Hané, v Dolních Rakousích i jinde. Nakonec sehnal tolik peněz, aby Vidčanům po stavbě nezůstal žádný dluh. Příčiny postavení kostela ve Vidči Obec Vidče byla přifařena v roce 1782 do Zubří. Z Vidče je to přes kopec do sousedního sídla asi 45 minut chůze. Nic by na tom našim předkům v obci nevadilo, ale horší to bylo s pohřby. To musela být nesena rakev s mrtvým až do Zubří. Při povodních anebo sněhových vánicích nastávaly ohromné komplikace. Cesta se tak prodlužovala o další dlouhé minuty. Navíc v tehdejší místní škole probíhala tzv. křesťanská cvičení, na která museli žáci čekat po vyučování (někdy i delší dobu) z toho důvodu, než se dostaví zuberský farář. Posvěcení základního kamene a stavba Základní kámen kostela byl posvěcen 8.listopadu 1908 na videčské hody. O rok později byl nachystán materiál, aby se od roku 1910 začala stavět. Cihly, kámen, štěrk byly na místo dopraveny videčskými občany. Za místo stavby bylo zvoleno prostranství proti videčské škole. O stavbu se podle dobových materiálů ucházelo 7 stavitelů, z nichž v konkurenčním řízení zvítězil architekt Albert Hudec z Hranic a to proto, že byl nejlacinější. Povolení ke stavbě bylo vydáno 31.8.1910 a stavět se začalo ihned. Stavba ale neprobíhala tak, jak by si všichni představovali. Ovlivnila ji hlavně nepřízeň počasí a pak událost s věží. Ve zdech se začaly dělat trhliny a v roce 1911 byly už tak nebezpečné, že musela být dosavadní stavba věže rozebrána, a to do základů. Ty totiž byly jednou z příčin, proč věž praskala. Druhou byl nekvalitní materiál. Byly vykopány a zabetonovány pořádné základy a cihly ke stavbě dovezeny z cihelny z Hrachovce. Stavitel Hudec ale měl obavu, že i tato druhá věž by mohla mít časem trhliny a proto se rozhodl její stavbu ve výši 40 metrů ukončit. Snížil tak věž o 13 metrů. Dnešním občanům to nevadí, ale tehdy to bylo považováno za zkomolení stavby. Na věž pak byly na druhý pokus instalovány věžní hodiny. V září roku 1912 byl odevzdán plně dostavěný kostel architektem Hudcem panu nadučiteli Kašlíkovi. Stavělo se 3 roky, současně byly postupně vybavovány vnitřní prostory kostela. Svými penězi přispěli většinou videčští občané, učitelé a známí tehdejšího okresu. Kostel byl vybaven hlavními i bočními oltáři, zpovědnicemi, lavicemi a Křížovou cestou. Z památkového hlediska jsou velmi zajímavé varhany, které byly v kostele umístěny hned po dostavbě a fungují bez opravy až dodnes. Věnoval je zuberský farář P.Řezníček. Při stavbě se nestalo žádné neštěstí a celá stála 113 000 korun. Kolaudace proběhla 21.10.1913 . Posvěcení kostela Aby se kostel mohl užívat k účelům, pro které byl postaven, musel být posvěcen alespoň hlavní oltář. Došlo k tomu v říjnu 1915. Tenkrát to byla pro obec veliká sláva. Dne 26.9.1920 byl pak posvěcen celý kostel olomouckým biskupem Mons.Karlem Hyvnarem a od té doby slouží videčským občanům až do dnešní doby. Byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi. V den jejich svátku,tj. státního svátku, se také v kostele koná velká mše a v obci pouť. Celý kostel byl postaven v novogotickém slohu a tvoří důstojný a krásný střed obce. Za zmínku stojí také zvony. Jsou dva o váze 400 kg a 300 kg, byly odlity v Brodku u Přerova. Nahradily zvony původní, které za války zabavili Němci. K velkým zvonům patří ještě tzv. umíráček. Kostel v minulých 10 letech Videčský kostel byl v roce byl v roce 1994 prohlášen kulturní památkou. Jelikož od jeho postavení nedošlo ještě k žádné opravě a stavba začala chátrat, bylo rozhodnuto o opravě omítky, žlabů, celé věže a věžních hodin. Aby se oprava mohla uskutečnit, byly několikrát pořádány sbírky mezi občany, něčím přispěl Obecní úřad Vidče a Úřad památkové péče. Náročná oprava kostela jak po stránce technické, tak z hlediska finančního, probíhala od roku 1994 až do roku 1997, kdy byla zdárně dokončena. Fasáda kostela má krásný barevný nátěr , ten původní byl šedý, celá stavba nové měděné okapy a žlaby. Věž, jejíž konstrukce byla odkryta a ošetřena, dostala nový pěkný vzhled a zřetelný ciferník hodin. Nový je též kříž s kopulí. Jen střecha zůstala původní, její krytina je tak kvalitní, že opravu nepotřebuje, byla jen odborně očištěna. Celá oprava si celkově vyžádala nemálo přes 1 milión korun, nejvíce peněz se získalo veřejnými sbírkami. Celé okolí kolem kostela bylo zbaveno různých nevzhledných keřů a pomalu začalo docházet k menším úpravám pozemku kolem kostela. Postupně se ale začaly objevovat další problémy, zejména s vlhnutím a opadáváním obvodového zdiva uvnitř kostela při jeho základech. Po konzultacích s odborníky a pracovníky z památkové péče bylo rozhodnuto o rychlé nápravě, izolaci obvodového zdiva od prosakující vody zvenčí, odvodnění prostoru okolo kostela. Velkou měrou na tyto další nutné úpravy přispěli finančně opět hlavně místní farníci a obyvatelé obce. Opraveny a zrenovovány byly postupně chodníky okolo kostela. Na svou novou architektonicko-optickou podobu čeká zeleň a pozemek okolo kostela. Farní rada ve Vidči vypracovala plán a návrh ve spolupráci s architekty, který ještě musí schválit arcibiskupství olomoucké. Bohoslužby se v kostele konají ve čtvrtek a v neděli - a dále při významných církevních dnech a výročích. Farnost Vidče patří pod farnost v Zubří a obě spadají pod děkanát ve Valašském Meziříčí a Olomoucké arcibiskupství. Další zajímavosti Krásný gotický oltář v kostele věnoval kardinál dr. Bauer, gotickou kazatelnu a první barevná okna zaplatil první videčský farář, P. Alois Pozbyl. Původní jsou lavice s ornamentální řezbou na čelních deskách i dlažba. I stará střešní eternitová krytina, v letech 1994-1997 odborně očištěna, je podle znalců mnohem větší kvality, než jaká se dělá dnes. Původní je také hodinový stroj, který v roce 1921 vyrobila firma Alois Dvořák z Vyškova. Jistá firma na něj nedávno nabídla instalaci elektrického ovládání zvonů a věžních hodin. Ale místní obyvatelé se nechtěli vzdát vzácného strojku, která stále vypadá jako nový a bez větších poruch slouží dobře po celá desetiletí. Hodiny na věži videčského kostela tedy ukazují přesný čas, který nezajišťují stroje, ale lidé. Jde tedy o "ruční" čas. Hodiny mají dvě závaží v podobě dvou kovových nádob, naplněných kamením a pískem. Jejich váha ovlivňuje přesný chod hodin. Na podzim, nebo když je vlhko, je třeba zátěže odebrat, za sucha naopak přidat. Hodiny se natahují pravidelně každých čtyřiadvacet hodin. Jsou tak pod stálým dohledem. Závěrem Kostel sv. Cyrila a Metoděje ve Vidči má nejen krásný vzhled, ale i bohatě vyzdobený interiér, který na každého působí příjemně a poutavě, zároveň však s respektem. Stavba je zejména pro svou hezkou vnitřní výzdobu a prostor hodně obdivována a navštěvována nejen místními občany, ale též lidmi z okolí. O tom, zda je správné tvrzení, že je to jeden z nejhezčích kostelů v širším okolí se může svou návštěvou přesvědčit každý. Myslím, že uvedené tvrzení, mimochodem nejen místních obyvatel, má k pravdě blízko. Použité zdroje: 1. vlastní poznání 2. kronika obce Vidče 3. stará školní kronika školy ve Vidči z let 1911-38 (str. 206-213) 4. Pozoruhodnosti z Vidče a okolí (vydal r. 1997 čtenářský kroužek při ZŠ Vidče spolu s Obecním úřadem ve Vidči) 5.Videčský zpravodaj (září 2000,č.0; září 2001,č.11; listopad 2001,č.2; říjen 2002,č.12) - vydává OÚ ve Vidči 6.Naše Valašsko (dříve týdeník okresu Vsetín) 7. www.dekanat.katolik.cz/valmez 8.www.ado.cz 9.www.supp.cz/searchpamdet.asp?id=43295

Přidat příspěvek do diskuse

Email se nezobrazí.

Zpět na příspěvek Vidče