Veľká Rača

Veľká Rača, (polsky Wielka Racza) - nejvyšší slovenský vrchol Kysuckých Beskyd (1236 m n. m.). Z polského pohledu se hora nachází v Živeckých Beskydech (Beskid Źiwiecki) a je zde nevyšším vrcholem v podcelku - skupině Rači (pasmo Wielkiej Raczy). Nachází na hlavním hřebeni pohoří, přes který vede hranice na slovensko-polská hranice a hlavní evropské rozvodí. Na Velké Rači tento hřeben výrazně mění směr. Na jihu je sousedním vrcholem Malá Rača (1153 m). Na severovýchodě za spočinkem Úplaz (1042,7 m) je to Veľký Príslop (1044 m). Na západ (na slovenskou stranu) z vrcholu také vybíhá vedlejší hřeben se spočinkem Hladká (972 m) a vrcholem Upratiská (948,6 m). Ten odděluje doliny Oščadnice a Klubinského potoka na polské stravě pak úbočí hory klesají do údolí Potoka Rycerki. Hora je souvisle zalesněná, jen okolí vrcholu je bezlesé a travnaté. Bezlesý vrchol Velké Rače nebyl zde vytvořen uměle lidmi, ale překvapivě se zde jedná o přirozenou holi. Přirozenou horní hranici lesa zde totiž tvoří zakrslé bučiny. Na jiných místech v této části Beskyd se přirozená horní hranice lesa (tvořená smrkem) totiž nachází asi 150 m výše! Z v Polsku vzácných rostlinných druhů pak tady roste například zvonek kopinatý, oměj tuhý moravský, hornice karpatská. Slovenskou část vrcholu chrání národní přírodní rezervace (313 ha) vyhlášená v roce 1976. Účel NPR je zachování zbytků původních lesů pralesního charakteru, vyskytují se zde také pseudokrasové jevy (Malá a Veľká skalná diera), na území Kysuc ojedinělé. I zde se vyskytují vzácné rostliny, mimo jiné běloprstka bělavá, hořec tolitovitý, dřípatka karpatská, lilie zlatohlavá. Ze zvířat zde žije i tetřev a rys.

Rozhled z vrcholu přes okolní bukové porosty usnadňuje dřevěná vyhlídková terasa postavená v roce 1997 společně Poláky i Slováky. Při dobrém počasí poskytuje výhledy na široké panorama s výraznou skupinou Malé Fatry, Pilsko, Babiu horu, Chočské vrchy, či na Roháče, ale i na opačnou stranu na Moravskoslezské Beskydy -viz: pohled z vrcholu: http://www.panoramy.wyprawy.org/racza.php. U vrcholu je rozcestí turistických tras a dřevěný kříž. Na polské straně kousek pod vrcholem dnes stojí turistická chata (Schronisko PTTK na Wielkiej Raczy viz http://www.wielka-racza.pttk.pl/oferta.html). Na slovenské straně, pak asi 1,5 km od vrcholu, na bočním hřebeni a jeho severních úbočích v nadmořské výšce 639-1048 m, se hned za hranicemi přírodní rezervace rozkládá lyžařské i letní středisko (Snowparadise Veľká Rača Oščadnica viz: http://www.snowparadise.sk – v létě je v provozu sedačková lanovka – na hřebeni možné ubytování - chaty na Rači.

Název Velká Rača se již objevuje už v listině z 1417 roku. V polovině šestnáctého století zde pásli svá stáda Valaši. Krátce poté zde došlo až ke krvavým potyčkám o vlastnictví pastvin mezi pastevci budatínského a strečenského panství. V sedmnáctém a devatenáctého století v lesích Velké Rači a okolí ukývali zbojníci. Za II. světové války byla na u vrcholu (polská strana) postavena stanice německých pohraničníků. Po válce, až do konce 50. let byla tato budoucí turistická chata prakticky nedostupná pro turisty. Polské komunistické úřady neumožňovaly projít podél státní hranice a překročení hranice z Československa zde nebylo dovoleno. Až od 1. července 1999. V souladu s podepsanou slovensko-polskou dohodou se zde otevřel turistický hraniční přechod.

Na vrchol lze vystoupit ze Slovenska:

• po žluté trase z Oščadnice – Dedovky, od sedla Príslop pak po zelené přes chaty na Rači (2:45 hod., opačným směrem – 2:05 hod. (od lanovky u chat na Rači – 1:05 hod., opačně 0:45 hod.)
• po zelené trase ze Staré Bystrice, přes sedlo Pod Orlom a Malú Raču (3:25 hod., opačně 2:55 hod.)

Výstupy z Poska:

• po červené hřebenovce (Główny Szlak Beskidzki) ze Zwardonia (4:45 hod., opačně 4:15 hod.)
• po žluté trase z Rycerki Kolonii (2:00 hod., opačně 1:15 hod.)
• po červené (Główny Szlak Beskidzki) ze sedla Przełecz Przegibek (3:00 hod., opačně 2:45 hod.)