Ulicemi Montmartru

Turistické cíle • Výletní místa a parky • Turistické destinace

Montmartre – Pařížská městská čtvrť na jednu stranu proslavená díky Sacré-Coeur – bazilice zasvědcené srdci Ježíšovu, na druhou stranu díky prostopášnému kabaretu Moulin Rouge.

Čtrvrť sálající spoustu historických emocí, část Paříže, které nelze upřít charisma.

K Monmartru jsem si budovala vztah tak nějak od dětsví, kdy jsem zbožňovala všechny filmy a příběhy o kurtizánách a divokém životě v nestydatých čtvrtích. Později jsem k němu prolnula skrz oblíbené malíře, bohémské a prostopášné (vždyť takový Henri de Toulouse-Lautrec strávil v montmartrských bordelech většinu svého života). A konec konců – i potrhlá Amelie z Montmartru zavinila, že jsem se první návštěvy severního konce Paříže nemohla dočkat.

Zvonice a kopule baziliky Sacré-Coeur, nepřehlédnutelné již z dáli, nezklamou ani zblízka. Už jen samotné schody vedoucí k římskokatolickému kostelu zaručují zážitek. K uším nám doléhal libý zvuk houslí (pouliční houslista) a celé naše seznámení s Montmartrem působilo ohromně dramaticky (možná jen v mých očích – nebo spíš smyslech, ale to ničemu na kouzle neubírá). Klenutý oltář, nesčetné mozaiky i rozetová okna vnitru baziliky… to všechno umocňuje podivný intenzivní pocit v žaludku, který musí prožívat snad každý návštěvník.

Od Sacré-Coeur jsme se vydali po Rue Du Mont Cenis do nenápadné uličky Rue St-Vincent, na jejímž rohu se rozprostírá rozkošný domeček. Neznat jeho historii z mnoha knih a průvodců, asi by mne ani nenapadlo, že dům se zelenými okenicemi, je jeden z nejproslulejších nočních klubů, v němž se vedla nejedna literární debata a vypil nejeden absinth. Kabaret „Au Lapin Agile“ (U Hbitého zajíce) při procházce Montmartrem doporučuji nevynechat, pokud totiž máte jen špetku fantasie, okenice se před vámi rozevřou a kabaret obživne… jako by bylo slyšet všechno to klábosení a cinkání sklenic!

Radím nechat si na Montmartre více času, nejlépe celý den. Při procházce klikatých uliček se dá objevit tolik zajímavostí, že je až škoda zprostředkovaně je popisovat.

Place du Tertre – náměstí přeplněné portrétisty a kejklíři, rozkošné Zahrádky, náměstí Wilette rozložené na kaskádovitých terasách a záhonech, vrata a brány vedoucí do tajúplných světů, montmartreská vinice – vůbec poslední vinice v oblasti Paříže, nevšední sochy nevšedních umělců, Cimetiére de Montmartre – hřbitov, na němž objevíte spoustu náhrobků se známými jmény, stánek se zeleninou, u nějž pravidelně nakupovala Amélie…

Když jsem zjistila, že jedna z ulic nese název mého jména, pokládala jsem to samozřejmě za nevyvratitelné znamení, že já a Montmartre k sobě patříme. Pokud budete chtít, věřím, že své znamení si najdete také. A to se ani nemusíte jmenovat „Rue Gabrielle“.