Uherské Hradiště – kostel sv. Františka Xaverského

Kostel sv. Františka Xaverského tvoří nepřehlédnutelnou dominantu Masarykova náměstí.

Byl postaven Janem Jeronýmem Canevalem v letech 1670 – 1686 podle projektu pražského architekta italského jména Jana Dominika Orsi de Orsiniho. Jednalo se o jednu z posledních staveb rozsáhlého jezuitského kláštera. Kostel byl vysvěcen posledního června v roce 1682, čtyři roky před svým úplným dokončením.

Kostel byl postaven způsobem užívaným v italských Benátkách. Základy tvoří sokl z kamenů spojovaných vápnem a položených na dřevěném roštu z dubových a olšových kůlu. Rošt je navíc usazen na podloží z dubových klád, které jsou propojeny dřevěnými klíny. Na první pohled tento složitý systém měl své jednoduché vysvětlení. Bylo potřeba co nejvíce zamezit propadání stavby.

Projekt kostela vycházel ze slavného římského chrámu Il Gesú, který byl vzorem pro barokní kostely jezuitů po celé Evropě a jehož autorem byl Jacopo Barozzi da Vignola. Kostel v Uherském Hradišti byl však redukován vypuštěním příčné lodi s kopulí.

Kostel je otevřen a tak vstupujeme a prohlížíme si jednolodní orientovanou stavbu s pravoúhlým závěrem kněžiště, bočními kaplemi, sakristií v ose kněžiště a dvěma věžemi v západním průčelí. Presbytář i kněžiště jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, zdobenou bohatým štukovým dekorem. Stěny v interiéru jsou členěny podloženými pilastry s římskou hlavicí. Na obou stranách hlavní lodi jsou vždy tři kaple, otevřené do lodi půlkruhovými arkádami a nad nimi jsou otevřené loggie s kuželkovou balustrádou. Uvnitř kaplí jsou cenné barokní obrazy Ignáce Raaba či plastiky Ondřeje Schweigla.

Přichází k nám příjemná průvodkyně a tak se dozvídáme mnoho zajímavých věcí a prohlížíme si například obraz sv. Františka Xaverského nad hlavním oltářem, který je dílem pražského malíře Jana Jiřího Heintsche (též Heinsche). Jeho námětem je křest indického prince. Zajímavé jsou také některé truhlářské práce, zejména barokní lavice, zpovědnice a původní tabernákl (schránka ve tvaru skříňky) vytvořil Adam Freytag.

V letech 1700 až 1729 byl budován trakt přiléhající k severní straně kostela – dnešní Reduta, v němž byla umístěna jezuitská škola. Tak byla ukončena výstavba komplexu vytvořeného čtyřmi jednopatrovými křídly, obklopujícími pravoúhlý dvůr, rozdělený budovou kostela na dvě části.

Symetrická hlavní fasáda obrácená do Masarykova náměstí prošla přestavbou v letech 1754 až 1755. Je členěna velkým pilastrovým řádem, nesoucím profilovanou římsu s trojúhelníkovým frontonem (průčelní štít nad portálem). Průčelí je ukončeno vysokým volutovým štítem s nikou, v níž je umístěna socha sv. Františka Xaverského. Fasády jižního a východního křídla jsou hladké.

Věže kostela jsou zastřešeny čtyřbokou stlačenou cibulovou konstrukcí s otevřenou lucernou a makovicí. Loď je zakryta sedlovou střechou, nad bočními kaplemi je střecha pultová. V roce 1681 došlo při požáru města k poškození střechy nad hlavní chrámovou lodí, která tam byla teprve dva roky. Neprodleně po požáru byla postavena střecha nová a od té doby nebyl do konstrukce střechy proveden žádný zásah. Krov kostela je vaznicové soustavy s klasickou barokní ležatou stolicí. Jelikož bylo na počátku tohoto tisíciletí zjištěno, že krov je poškozen dřevokaznými houbami a hmyzem, bylo na podzim roku 2006 započato s obnovou krovu, práce byly dokončeny v květnu 2007. Snaha byla vyměnit pouze napadené části a propojit je tesařsky s původními prvky tak, aby bylo zachováno co největšího množství původních 300 let starých dřevěných částí krovu. Zároveň s opravou krovové konstrukce byla vyměněna i střešní krytina.

Vzhledem k umístění kostela v blízkosti řeky Moravy se také on potýkal v roce 1997 s řadou problémů především statického rázu, který mu přinesla velká voda. Mělo to však také svou světlou stránku. Při opravách se objevila utajená historie. Při odstraňování následků povodní byly po sejmutí vlhkých omítek v kapli svaté Viktorie objeveny fresky z roku 1681 vytvořené Domenicem Gaginou. V první polovině 18. století bylo toto dílo překryto novou omítkou v souvislosti s přebudováním kaple na kapli Loretánskou. Objevené fresky byly odkryty a restaurovány. Barokní relikviář sv. Viktorie (patronka města Uherské Hradiště), pocházející z této kaple, prošel náročnou, nákladnou a dlouhodobou restaurátorskou obnovou. Na povrchu byl upraven vrstvou 24 karátového zlata a v srpnu roku 2006 byl instalován zpět do kaple.

Komplex je kulturní památkou. Návštěvní dobu si lze zjistit nejlépe v informačním středisku na Masarykově náměstí č. 21 nebo na internetových stránkách města http://www.uherske-hradiste.cz/.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/