Trója

O Trojské válce jsme se všichni učili ve škole a myslím si, že zatímco jiné války jsme si příliš do hlavy nebrali, tak Trojská válka, desetileté obléhání města a lest Odyssea v podobě dřevěného koně podle Homérovy Iliady se každému zapsala do paměti a pokud ne ve škole, pak díky historickému filmu Trója, jemuž byla tato válka námětem.

Ruiny starověké Tróje leží v severním Egejsku. Bylo zde odhaleno celkem 9 měst postavených na sobě, z nichž první pochází z roku 3000 př. n. l. Nejslavnějším archeologem, který zde v 19. století působil, byl Henrich Schliemann, amatérský archeolog německého původu, který dostal povolení od Osmanské vlády provádět na vlastní náklady archeologický průzkum. Jeho prvořadým cílem bylo nalezení pokladu krále Priama. Zlatý poklad skutečně našel, ovšem nebyl z doby Homérovy Tróji, ale ve skutečnosti zlato patřilo královně či princezně, která žila v Tróji II (o jednotlivých vrstvách města více v historii níže). Schliemannův poklad zmizel za druhé světové války a teprve nedávno byl znovu nalezen v Rusku. Nyní je uložen v Puškinově muzeu v Moskvě.

Po cestě k ruinám uvidíte velkou repliku dřevěného trojského koně, do něhož si můžete vlézt. Pak můžete navštívit dům vykopávek, kde jsou modely a nákresy jednotlivých měst, aby bylo možné si představit, jak Trója vypadala v různých etapách historie. Samotná lokalita je velmi nepřehledná, musíte mít obrovskou představivost, ale pokud se vydáte po stezce, cedule Vás informují, před čím se nalézáte a z jakého období vykopávka pochází.

Historie (převzato z průvodce Lonely Planet)

První obyvatelé tu žili v rané době bronzové. Města s názvy Trója I až Trója V (3000-1700 př.n.l.) měla podobnou kulturu, ovšem charakter Tróji VI (1700 až 1250 př. n. l.) už byl jiný, s novými obyvateli indoevropského původu, příbuznými obyvatelům Mykén. Město bylo dvakrát tak velké a čile obchodovalo s Mykénami. Jako strážce Dardanel také mělo v ruce klíč k prosperujícímu obchodu s řeckými koloniemi u Černého moře. Archeologové se přou o to, zda král Priamos, které se účastnil trojské války, žil v Tróji VI nebo Trójí VII, a argumentují tím, že zemětřesení, které zničilo v roce 1250 př. n. l. hradby, uspíšilo vítězství Achajců.

Trója VII existovala od roku 1250 do roku 1050 př. n. l. Je možné, že Achajci město v roce 1240 př. n. l. vypálili kolem roku 1190 př. n. l. se sem přesunuli obyvatelé Balkánu a Trója na čtyři staletí upadla v zapomnění. Znovu povstala jako řecké město (Trója VIII, 700-85 př. n. l.) a později jako římské město (Novum Ilion, Trója IX, 85 př. n. l. – 500 n.l.). Než obrátil svůj zrak k Byzantiu, pohrával si Konstantin Veliký s myšlenkou na vybudování hlavního města východořímské říše právě zde. Jako byzantské město by Trója za moc nestála.

Pomýlená čtvrtá křížová výprava někdy argumentovala, že její chování v Turecku lze ospravedlnit jako mstu za Tróju, a když v roce 1462 dotyčné místo navštívil Mehmed Dobyvatel, na oplátku tvrdil, že všechny ty přízraky zahání. Tak se stalo, že město prostě zmizelo.