Jméno této obce mělo vzniknout od zakladatele Těchly (spíše jde o to, že původní zdejší kmeny měly blíže spíše těm polským než českým, a tak název obce je jak český přepis vsi Ciechłowice v Dolnoslezském vojvodství). Toho se drží i prof. Antonín Profous ve své knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. Díl. S-Ž“: „2. Těchlovice (lid. v Těchlovicích, do Těchlovic, těchlovickej), ves 6 km jv. od Nechanic: 1318 Perchta de Tyechlowicz, Tab. vet. n. 194; 1396 de t(it). Gradic.: Tyechlowicz, LOrd. 13 32; 1411 de cons. ..Martini de Czechlowicz alias de Malessow, LC. VII, 40; 1411 Martin řečený Kladný z Těchlovic, AČ. 6/21; 1433 v Těchlovicích, RT. II, 236; 1548 prodává vesnice Těchlovice, Stěžerky, AČ. 20/518.“
Jak bylo řečeno výše, tak první zmínku o Těchlovicích máme z roku 1318, resp. z predikátu Perchty z Těchlovic. Roku 1411 byl zmíněn Martin Kladný z Těchlovic, o 4 roky později Petr z Těchlovic, v roce 1448 Bušek z Těchlovic a roku 1450 Vaněk z Těchlovic. V roce 1547 patřily Těchlovice městu Hradci Králové a od roku 1548 Boharyni. V 17. století byly samostatným statkem, který roku 1633 koupil Jindřich Kapřík z Lesonic a v roce 1662 Kateřina Lidmila Brahová, rozená Kapříková, prodala Těchlovice Ferdinandu Bonaventurovi z Harrachů, pod jehož panství náležely až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Roku 1762 získala obec vlastní školu (dřevěné stavení bylo dostavěno 24. července 1762), do té doby chodily zdejší děti do Libčan. Prvním těchlovickým učitelem byl stěžerský rodák Jan Hamáček.
Roku 1849 se Těchlovice staly samostatnou politickou obcí. 1. července 1849 vyhořelo 11 stavení. Po požáru se po 2 roky v obci nevyučovalo, teprve poté byla postavena nová škola. Za prusko-rakouské války se dostala obec do bitevní vřavy. Tehdy od Stěžírek vyrazila 1. divize lehké jízdy (30 švadron s 24 děly), aby vpadla pruským vojskům v pravý bok. 2. ledna 1877 vyhořelo stavení chalupníka Drnka. V roce 1882 byla škola nákladem 1 822 zl. 94 kr. téměř úplně přestavěna. Roku 1890 si postavil vlastní sušárnu čekanky František Pilnáček. V roce 1891 bylo přistoupeno k přístavbě školy, jež byla posvěcena 20. září 1891. Již tehdy se pravidelně hrálo dětské divadlo. V červenci 1891 vyhořel domek Josefa Pečinky. Roku 1892 bylo u školy zřízeno letní cvičiště. O 2 roky později byly schváleny stanovy Hospodářsko-čtenářské besedy. 22. března 1896 byl založen SDH, kterému byly v roce 1907 schváleny nové stanovy. 4. května 1898 vyhořely usedlosti V. Hamáčka a Josefa Klazara. 11. března 1911 bylo založeno Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnosti v Těchlovicích, díky němuž byla do obce zavedena elektřina dříve než do Stěžer. 19. listopadu 1911 bylo ustaveno Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin pro Těchlovice a okolí, jež koupilo od Václava Drnka z čp. 21 sušárnu na čekanku, kterou opravilo a nově zařídilo. 21. května 1914 se uskutečnila ustavující valná hromada Spořitelního a záložního spolku pro Těchlovice a okolí, jenž přestal existovat 31. prosince 1955. Z 1. světové války se nevrátilo 18 zdejších mužů.
Roku 1919 byla založena obecní knihovna, Ochotnický spolek Kolár (do spolkového katastru byl zapsán 28. června 1919) a vysazena Lípa svobody. 28. září 1919 byla ustavena TJ Sokol jako odbočka libčanské jednoty, která uspořádala 3 okrsková cvičení – v letech 1919, 1929 a 1947. K jejímu osamostatnění došlo roku 1921. V roce 1926 byl do obce zaveden telefon, který byl do roku 1948 připojen na Stěžery a poté na Libčany. Téhož roku byla založena sociálně demokratická organizace. V roce 1929 byla zřízena soukromým autodopravcem Recinou autobusová linka Hradec Králové-Nechanice, která jako první začala v obci zastavovat. 22. listopadu 1929 shořela družstevní sušárna, kterou postavil Václav Drnek kolem roku 1882. Nová sušárna byla postavena o rok později. V říjnu 1930 město Hradec Králové zřídilo autobusovou linku č. 12 do Nechanic, Roku 1931 byla vystavěna silnice k Libčanům až po křižovatku k Hřibsku a došlo k ustavení Odborové jednoty zemědělských a lesních zaměstnanců. 23. dubna 1931 byla ustavena organizace sociálně demokratické mládeže. O rok později byla válcována silnice ze Stěžer k Radíkovicím. V roce 1933 byl při SDH zřízen sportovní oddíl házené. 1. září 1935 byla založena Vzájemná požární pojišťovna pro Nechanicko a okolí, jež přestala existovat 31. prosince 1946. Téhož roku byla opravena cesta na Přím, upraven obecní rybníček a družstevní sušárna. Za německé okupace nesla obec pojmenování Tichlowitz. V roce 1943 vznikl AC Těchlovice, jenž hrál házenou. Po osvobození odešlo z obce 103 osob osidlovat vylidněné Sudety. Roku 1945 vznikl Československý svaz mládeže a odbočka SČSP. 31. března 1946 bylo ustaveno ovocnářské družstvo se sídlem v Těchlovicích, které na místě chalupy čp. 47 postavilo moštárnu. V roce 1950 byl zřízen místní rozhlas. O 2 roky později byla znárodněna sušárna čekanky a zařazena do závodu Kávoviny, n. p. v Pardubicích. Roku 1957 byl největší sedlák Josef Košťál z čp. 23 odsouzen za neplnění dodávek a po svém návratu z vězení „dal“ své pozemky MNV. Následně bylo založeno JZD. V roce 1958 byla založena odbočka Svazu zahrádkářů. O rok později byla v obci zřízena sběrna ovoce. V roce 1962 bylo založeno Myslivecké sdružení Mezilesí v Těchlovicích. V březnu 1963 byl zřízen zemědělský útulek. V dubnu 1964 byla založena sokolská hudba „Čerešnička“. V roce 1967 dokončil podnik Zelenina stavbu nového skladiště v bívalém pískovém lomu při vjezdu od Stěžer. 17. srpna 1970 byl ustaven SSM. Roku 1970 žilo v obci 361 obyvatel ve 104 domech. O rok později obec dokončila stavbu požární zbrojnice a provedla kanalizaci od ní na sever až po zahrádkářskou kolonii. 9. února 1972 byla ustavena ZO Českého svazu žen. V roce 1973 byla provedena další část kanalizace (její výstavba pokračovala i v následujících letech) a nové veřejné osvětlení. Roku 1974 byla myslivci opravena zvonička. 31. srpna 1974 byla zrušena zdejší škola. 30. srpna 1975 byla slavnostně otevřena jednotřídní MŠ. V roce 1975 byl ustaven Rybářský spolek v Těchlovicích. O rok později se přestala v sušárně sušit čekanka a objekt sloužil jen na její skladování. V letech 1980-1981 byl vybudován tenisový areál. V letech 1985-1987 byla postavena nová samoobsluha, jež byla slavnostně otevřena 19. prosince 1987. Roku 1998 vyšlo 1. číslo Těchlovického zpravodaje. 15. dubna 2010 získaly Těchlovice obecní symboly (viz
https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/2959). 26. února 2019 vznikl spolek Těchlovandy. V letech 2019-2021 byla vybudována nová splašková kanalizace a ČOV. V roce 2022 došlo k vybudování chodníků. V letech 2022-2023 byl prodloužen vodovod.
Ze zdejších pamětihodností musíme zmínit: pseudogotickou kapli Panny Marie z roku 1905, jež vznikla na místě původní dřevěné zvoničky a kapličky z roku 1736; sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1822; pískovcový kříž z roku 1900; památník osvobození v podobě pískovcového sousoší lva stojícího vítězoslavně na prsou rakouské orlice z roku 1919 a pamětní desku k 700letému výročí vzniku obce, která byla slavnostně odhalena 15. září 2018. Z Těchlovic pocházel zdejší učitel Jan Pěník (* 1794 Těchlovice) a učitel a otec legendárního královéhradeckého starosty František Ulrich (28. dubna 1809 Libčany - 6. července 1898 Hradec Králové), u něhož dobové prameny hovoří, že se narodil v Těchlovicích čp. 58 a do Libčan čp. 16 se s rodiči přestěhoval až krátce po svém narození. K Těchlovicím náleží také několik pověstí a legend o tzv. hraběcí studánce a kulatém kameni, které zmínil František Ladislav Sál ve své knize „Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.“ Na závěr je ještě třeba dodat, že z obce pochází odrůda třešně Kordia, na jejímž počátku byl nahodilý semenáček, který byl objeven v třešňovce vysázené po 2. světové válce (viz
http://www.zemcheba.cz/cz/kordia).