Svítkov (Pardubice)

Profesor Antonín Profous vysvětluje původ názvu této obce ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" takto:

"Svítkov (ve Svítkově, do Svítkova), ves 3 km záp. od Pardubic: 1465 plat s dvoru Svietkova (ke klášt. opatovick.), AČ. 15/250; 1490/91 Liška držie v Svietkově dvuor, Pardubský (držie) Svietkov, AČ. 16/368 n.; 1560 na Swietkowie, Sedl. z A. dvor.; 1560 zámek Pardubicze .. ves Switkow, DZ. 54 F 7.

Jm. Svietkov > Svítkov = Svítkův, t. dvůr. Os. jm. Svietek > Svítek [1280 Swietek, RB. II. 523] byl lichotný tvar k os. jm. Svato-pluk nebo Svato-mír nebo Svatoslav. Srov. polské m. jm. Świątkowo (r. 1380 Swantkowo) a os. jm. Šwiętek (r. 1256 Swentek), v. Kozier. Gnieźn. II, 315; mlýn Świętek z r. 1683 i os. jm. Świętek, t. Pozn. II, 286."

Podle ojedinělých nálezů kamenných industrií víme, že zdejší místa byla osídlena již v neolitu, ale skutečný rozvoj nastal až v době hradištní, i když zde bylo roku 1889 objeveno žároviště se zbytky popelnic, když byl mýcen obecní bor kvůli výstavbě petrolejové rafinerie David Fanto a spol. Původně šlo o královský majetek, který se dostal darem do rukou opatovických benediktinů, jejichž klášter byl vypálen v roce 1421. Roku 1523 král Ludvík zastavil Liškovi z Vysoké plat na dvoře Svítkově. Později bývala tato ves samostatným zbožím, kde stávala tvrz Svítkovských ze Škudel, o nichž se hovoří ještě v roce 1575 v chrudimských městských knihách. Soudí se, že tvrz stávala nejspíše na vyvýšeném místě při jižní straně silnice nad mlýnem, o němž je řeč již v pernštejnském urbáři. Nejvýraznější postavou předem zmíněného šlechtického rodu byl Burian Svítkovský ze Škudel, který býval úředníkem Vojtěcha z Pernštejna a hejtmanem Jana z Pernštejna na Pardubicích roku 1537, jenž byl po roce 1560 učiněn českou komorou nejvyšším regentem pardubického panství. Podle urbáře z roku 1494 platili ve Svítkově 6 1/2 kopy, 27 grošů a 3 halíře svatojiřského a stejný obnos svatohavelského úroku a se zahradníky odevzdávali 7 slepic úročních. Seděli zde: Suda s 1 1/2 lánem, 1 prutem a štěpnicí; Prokop (Vaněk Lačnej) s 1/2 lánem; Václav Čurydlo (Vávra Moravec) se zahradou, 1/2 čtvrti štěpnice; Jan Kraboška (Jíra Čurydlo) se 3 čtvrtěmi; Vacek (Klíma) s 1/2 lánem, 1 čtvrtí městiště a 1/2 čtvrti; Kubíček (Martin Strach) s lánem; Kubíček (mlynář, pan Burian) s 1 lánem a dědinou; Pavel Korytan se zahradou, pan Burian s každým úrokem ve výši 5 grošů ze 2 jiter luk od Macha, zámečníka z Pardubic a 3 groše každého úroku z 1 jitra louky od téhož zámečníka. Podle urbáře z roku 1588 náležel k rosické rychtě, měl 15 lidí osedlých, kteří platili 15 kop, 33 grošů a 1 denár svatojiřského a stejnou sumu svatohavelského úroku, měli 7 dní ženných robot a odváděli 17 slepic. Obec tehdy měla výsadní krčmu a z 8 jiter olšiny v chobotě Habřinského rybníka odváděla 16 grošů každého úroku. Pod krčmou se nacházela dvojice výtažních rybníků - Spodní pro 60 kop a Vrchní pro 10 kop.

V roce 1849 se Svítkov stal samostatnou politickou obcí. 25. září 1878 vyhořelo stavení čp. 16. 8. prosince 1883 byl pardubickým děkanem Msgre. Janem Chmelíkem posvěcen nový hřbitov a ještě téhož roku byla zahájena výstavba plotu kolem něj, jež se dokončila v následujícím roce. 7. srpna 1886 došlo k požáru mlýna čp. 7. 16. září 1886 vyhořela stavení Marie Husákové čp. 63, Františka Šády čp. 2 a Čeňka Šády čp. 22. Roku 1886 byl založen SDH (viz http://www.hasicisp.cz/historie-a-soucasnost/). V roce 1889 se začalo s výstavbou Fantovy rafinerie petroleje. Roku 1893 proběhl v obci župní hasičský sjezd. V roce 1910 vznikl SK Svítkov. Roku 1911 zasáhla obec epidemie slintavky a kulhavky. 15. srpna 1911 byla otevřena filiální prodejna Dělnické potravní jednoty v Pardubicích. V roce 1913 byl k hostinci U města Pardubic přistavěn velký sál, kde byl otevřen také biograf. Z front 1. světové války se nevrátilo 51 místních mužů.

Roku 1919 došlo k založení TJ Sokol. V roce 1920 vzniklo Obecně prospěšné, stavební a bytové družstvo ve Svítkově u Pardubic, spol. s r. o. Roku 1921 zanikl SK Svítkov a místo něj byl 27. listopadu 1921 založen AFK Svítkov. V téže době vznikla místní organizace KSČ. V roce 1923 byla založena místní náboženská obec Církve československé. O rok později došlo k otevření obecné smíšené Habrmanovy školy, o jejíž založení se vlekla jednání s přestávkami skoro 25 let v pardubické místní školní radě se zástupci obce. Téhož roku byl opraven Žižkův pomník. 16. května 1924 uhodil blesk do Adámkova domku nedaleko železniční zastávky. V roce 1928 se zde začal hrát hokej. 4. července 1929 zasáhla obec velká vichřice s krupobitím, která způsobila řadu škod, smrt výměnkářky Anny Rálišové a pád cukráře Karla Zikána při vystupování pod vlak, který ho usmrtil. Roku 1929 byla rozšířena zdejší vojenská školní střelnice. 1. července 1931 byl otevřen poštovní úřad. Rozhodnutím ministerstva vnitra z 21. září 1943 byl Svítkov zařazen do tzv. Velkých Pardubic, v jejichž rámci vydržel až do 17. května 1954, kdy došlo k jeho opětovnému osamostatnění. Během náletů na Pardubice 22. července, 24. srpna a 28. prosince 1944 došlo ke škodám též ve Svítkově. Zároveň došlo ke ztrátám na životech. 7. května 1945 se obnovila místní organizace KSČ. 31. května 1945 byl ustaven Národní tělovýchovný výbor. 5. května 1946 došlo k odhalení pomníku rudoarmějcům. 3. května 1950 byla zahájena doprava na autobusové lince č. 2 Svítkov-staré nádraží-Slovany. 5. května 1950 vzniklo JZD, jež o 2 roky později zahájilo budování společné stáje. 29. března 1958 byla otevřena nová tělocvična Jiskry Rámo Pardubice. 17. dubna 1961 bylo otevřeno nové dětské zdravotnické středisko. 30. ledna 1963 došlo k otevření nové samoobsluhy. Téhož roku byla uvedena do provozu přístavba ZDŠ. V roce 1964 byla zřízena železniční zastávka Svítkov (od 2001 Pardubice-Svítkov). Tehdy byl rovněž přestavěn fotbalový stadion, aby se zde odehrávaly závody Zlaté přilby ČSR. 30. listopadu 1965 byla vyloupena zdejší samoobsluha. Roku 1967 byla zahájena individuální svépomocná výstavba garáží pro osobní vozidla. V letech 1971-1972 došlo k regulaci Bylanky. V roce 1971 byla zahájena výstavba přístavby MŠ. Roku 1972 došlo k výstavbě tělocvičny. V roce 1974 byla na místním stadionu nově vybudována v akci Z za podpory ONV a MěstNV v Pardubicích nová tribuna u startu a cíle pro 4 000 diváků. V červenci 1977 se utopil v požární nádrži 6letý chlapec, když se sklouzl a spadl do ní. V dubnu 1984 byla uvedena do provozu nová samoobsluha. V roce 1992 vznikl městský obvod VI. O 2 roky později byla zahájena výstavba kanalizace a pošta se přestěhovala do nových prostor. 17. června 1994 došlo k otevření nové ekologické čerpací stanice pohonných hmot JET. Roku 1996 prošla opravou zdejší kaple. 11. dubna 1997 přešla přes Svítkov velká vichřice. 6. října 2000 byl otevřen nadjezd nad železničním koridorem. Roku 2009 bylo vybudováno dětské hřiště.

Mezi nejvýznamnější místní pamětihodnosti patří: kostel Narození Panny Marie, jenž byl vybudován jako kaple a slavnostně posvěcen 8. září 1885 pardubickým děkanem Msgre. Janem Chmelíkem; pomník Jana Žižky z Trocnova, který byl v roce 1889 postaven nákladem svítkovského rolníka Václava Šády, jenž nechal zřídit rovněž kříž, na současném místě se nachází od 20. října 1969; zvonička Církce československé, jež byla svému účelu odevzdána 31. května 1936 a pomník císaři Josefu II., který byl odstraněn po vzniku ČSR a jeho základní kameny byly v roce 1920 použity na pomník padlým v 1. světové válce. Mezi nejznámější svítkovské rodáky náleží: protifašistický bojovník Josef Dubec (23. prosince 1903 Svítkov - 23. srpna 1944 Drážďany), který byl v letech 1942-1943 pověřen řízením královéhradecké okresní organizace KSČ; stíhací pilot plk. Bohumil Dubec (25. listopadu 1916 Svítkov - 8. října 2003 Pardubice, viz https://www.vuapraha.cz/wp-content/uploads/2022/04/dubec_bohumil_25.11.1916.pdf); grafik a malíř Dobroslav Foll (15. července 1922 Svítkov - 28. července 1981 Praha); kreslíř a karikaturista Jan Lušovský (* 28. prosince 1950 Svítkov). Známou místní osobností býval statkář Václav Šáda, jenž zemřel 24. srpna 1888 poté, co se 22. srpna 1888 vypravil na lov do lesů u Barchova, kde si při přestávce opřel o strom zbraň a ta při pádu vystřelila a těžce ho zranila. Jako univerzální dědičku stanovil svou manželku Marii, které uložil, aby po jeho smrti zřídila čtveřici pomníků - první na jeho hrobku v podobě pyramidy z bílého kararského mramoru s nápisem na lité železné desce: "Zde odpočívá Václav Šáda, rolník a soudní cenitel ze Svítkova okres Pardubic, pokoj popeli jeho."; druhý o vzhledu železného krucifixu na kamenném podstavci s textem: "Ježíši, nejsladší, smiluj se nade mnou. Pomník tento jest postaven od Václava Šády, rolníka a soudního cenitele ve Svítkově č. 1." vedle cesty od Svítkova k Srnojedům a Lánům; třetí v podobě císaře Josefa II. na poli č. kat. 372 v Polabinách s nápisem: "Jeho Milosti císaři Josefu II. co otci rolnictva a osvoboditeli mých praotců od roboty a poddanství; věnuje Václ. Šáda, rolník a soudní cenitel ve Svítkově čp. 1." a čtvrtý v podobě Jana Žižky z Trocnova na poli č. kat. 164 vedle cesty k Popkovicím s textem: "Janu Žižkovi z Kalicha co vůdci potlačené svobody věnuje Václav Šáda, rolník a soudní cenitel ve Svítkově čp. 1." Na každý pomník pak mělo být dáno 800 zlatých a na udržovací fundaci 100 zlatých, která by byla pojištěna na čp. 1 v obnosu 400 zlatých na 5 % úrok. 3. dubna 1902 zemřelý obecní starosta František Kramář byl zase v letech 1886-1890 a 1897-1902 navíc členem pardubického okresního zastupitelstva, ale ve starostenské funkci se zasloužil o vznik hřbitova a vybudování kostela Narození Panny Marie. Zakladatel SDH Dominik Těšík vynalezl vlastní rozvinovač hadic. Další informace o Svítkově i jiných místech Pardubic lze najít na Parpedii: http://www.parpedie.cz/, ale ještě lépe je začíst se do knihy "Svítkov v proměnách času" od Jiřího Chvály.