Stračí (Štětí)

Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, co lze doložit řadou nálezů odsud i z okolních vsí, ale stálé osídlení je zde doloženo až v 15. století, a to v roce 1407, o čemž hovoří i kniha "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od prof. Antonína Profouse:

"Stračí, Stratschen, ves 2 km vých. od Štětí: 1407 in Libiessiczich mediam mun. ..in Straczy, RT. II, 41; 1418 in Rzepczicz ..in Stracziem, DD. 21/151; 1502 (k Lipé) všem dílům společná ves Stračí, Sedl. z A. Nár. musea; 1575 s 4. dílem zámku Lippeho.. w Straczim s 4. dílem vsi, s Kozlj, s Robcziem, DD. 52/161; 1654 Stracžy, BR. 16/337; 1720 Stratschen, Müller; 1833 Stratschen 1 St. nw. von Liboch ..liegt auf der Höhe, Som. I, 388.

K adj. jménu Stračí bylo pův. doplňováno některé subst., na př. les (kde bylo mnoho strak) n. ves. Ale též je možno, že jm. Stračí vzniklo z příjm. Straka, takže znamenalo Strakův n. Strakova n. Strakovo."

Ves náležela ve 14. století k liběšickému panství a 1. října 1407 byla Herbortem z Ročova, řečeným Kolovratem, poručníkem sirotků po Benešovi z Kostomlat (dříve také Beneš Škopek z Dubé a z Liběšic), zapsána Albertovi z Dubé a z Liběšic. Jako součást liběšického panství byla zmíněna ještě roku 1437. V roce 1502 se podělili o ves bratři Jiří a Petr a jejich synovci Adam, Zdislav a Václav Berkové z Dubé. Za Berků z Dubé se tu měly vyskytovat velké vinice, jejichž záhubu přineslo období třicetileté války a po ní již nebyla vůle je obnovit. Roku 1547 měl 2/4 zdejších vinic Václav z Vartenberka a v roce 1575 je získal s dalšími věcmi jeho syn Jan. Třetí část patřila od dělení roku 1502 k zákupskému panství a v roce 1565 byla jako součást střížkovického zboží připojena k Mělníku. Poslední část pak náležela do třicetileté války Petru Berkovi, pánu ze Salhausenu. Roku 1583 náležela část Stračí k liběchovskému zboží. V důsledku dělení dědictví přešla část Stračí s kosteleckým panstvím na Johanna Christofa Belwitze na Citově a Kostelci a s 21 obyvateli a 2 vinicemi byla po roce 1620 převedena v léno, aby se opět stala součástí liběchovského panství. Roku 1630 pak byly všechny části sjednoceny koupí a ves nebyla již od Liběchova nikdy oddělena. V roce 1654 zde bylo pustých nebo se obnovujících 7 statků a 11 chalup, pouze 1 chalupa byla trvale obydlena. Skoro celá ves vyhořela 1. května 1791. Již v té době byla obec čistě německou, což potvrzuje ještě František Palacký k roku 1843. V té době vznikala jak srubová stavení s hrázděnými patry, dřevěnými štíty či pavlačemi, tak pozdně empírové kamenné budovy. Tehdy měla ves 48 domů a 293 obyvatel.

V roce 1849 se Stračí stalo samostatnou politickou obcí. Roku 1866 byl umístěn v obci prapor Ringelsheimovy brigády. V letech 1872-1873 byla katastrem obce stavěna železniční trať, na níž byl zahájen provoz k 1. lednu 1874. 25. června 1886 skončil pod vlakem kůň s vozem hospodáře Köchera, jemuž se naštěstí nic nestalo. Roku 1900 byly přijaty nové stanovy německého SDH. V roce 1904 zničila část zdejších lesů hřebenule borová. Roku 1903 náleželi mezi zdejší živnostníky: hostinští Franz Nerger jun. a Franz Swoboda; obchodník uhlím a stavebním materiálem Johann Domin; kramář Franz Nerger; obchodnice se střižním zbožím a galanterií Pauline Adamek; obchodník dobytkem Franz Swoboda; rolnice Julie Preibisch a pachtýř zdejšího statku Měšťanský pivovar ve Štětí (něm. Genossenschafts-Brauerei Wegstädtl) a jeho majitel a sládek Eduard Křisch a tesařský mistr Josef Habelt. V roce 1910 zde bylo 61 domů a 313 obyvatel, z nichž bylo 269 Němců. Z front 1. světové války se nevrátilo několik místních mužů (Franz Fleger, Václav Hübsch, Wenzel Puhl, Josef Rappat, Josef Tausch).

V roce 1918 byla zaprotokolována cementrárna a obchod stavebním materiálem Julie Rydlové. Roku 1921 bylo Stračí přiškoleno ke Štětí. Tehdy žilo ve vsi 261 Němců a 70 Čechů. 10. června 1928 zasáhla obec velká bouře s krupobitím. V letech 1938-1945 byla ves součástí Třetí říše a nesla pojmenování Stratschen. Z tohoto důvodu řada místních mužů padla nebo zemřela v řadách SS nebo wehrmachtu, např. Franz Porsch. V letech 1945-1946 došlo k odsunu místního německého obyvatelstva. V roce 1947 vzniklo strojní zemědělské družstvo, o rok později došlo k elektrifikaci obce a výstavbě transformátoru a roku 1950 proběhlo založení přípravného výboru JZD, jehož předsedou se stal Josef Dvořák z čp. 15. 31. října 1963 shořela družstevní stodola. V roce 1960 byla ves připojena ke Štětí. Roku 1967 došlo ke sloučení požárních sborů ze Štětí, Stračí a Počeplic. 1. května 1974 došlo k zásobování Štětí a Stračí pitnou vodou z nového zdroje - říčky Liběchovky. V témže roce prošla kaplička generální opravou a kvůli výstavbě obchodu a hostince byl zbourán dům čp. 1. 11. října 1975 byla slavnostně předána nová požární zbrojnice. Téhož roku byla také upravena zdejší vodní nádrž, dokončena výstavba vodovodu za 1,1 milionu Kčs a zahájena stavba nové prodejny smíšeného zboží a hostince, k jejichž slavnostnímu otevření došlo 12. září 1978. Roku 1984 došlo k opravě a vyčištění vodní nádrže. V roce 1988 byla vyčištěna vodní nádrž. Roku 1991 byla opravena střecha hasičské zbrojnice. V roce 1994 získala opěrná zeď u silnice betonový plášť. 1. září 1997 zahájila štětská radnice kyvadlovou dopravu ze Štětí do Hněvic, Počeplic a Stračí, ale již v říjnu došlo k jejímu zrušení, a to jak kvůli vysoké ztrátovosti, tak i proto, že se nenašel ani jediný zájemce, který by tuto službu provozoval. Roku 1999 došlo k rekonstrukci elektrického vedení. V roce 2000 byl bývalý hostinec čp. 1 přestavěn na byty. 22. dubna 2012 byla otevřena naučná stezka Naučné putování loupežníka Štětky, jež vede skrz obec (viz https://www.stredohori.cz/detail/naucne-putovani-loupeznika-stetky). Roku 2018 byla vysazena Lípa svobody.

Mezi nejvýraznější místní pamětihodnosti náleží: od 8. června 2022 památkově chráněná kaple sv. Jana a Pavla z roku 1818 (viz https://pamatkovykatalog.cz/kaple-sv-jana-a-pavla-25248271), kaple Panny Marie a tzv. Hraběcí kaple v lese nad obcí z konce 18. století (viz http://www.stetsko.cz/cs/region-stetsko/obce-v-okoli-steti/straci.html) a bývalá zděná obecní studna s ozdobným zamřížováním z roku 2007, ale valně jsou zastoupeny prvky tradiční lidové architektury z 19. století (dobové pohlednice této vsi lze nalézt zde: https://fotofort.estranky.cz/fotoalbum/f---soudni-okres-steti---historicke-foto/straci/). Velkým lákadlem jsou však lesy nad obcí se svými skalami, v nichž zanechal památky po sobě amatérský sochař Václav Levý. Jako příklad zajímavého zdejšího rodáka uveďme Rudolfa Skálu (* 15. listopadu 1904 Stračí), který byl od roku 1940 příslušníkem německé vojenské hudby a od 29. prosince 1944 byl veden jako nezvěstný. Za zmínku stojí rovněž Josef Habelt, který býval místopředsedou Okresní záložny hospodářské ve Štětí. Naopak Václav Podrábský z čp. 22 a Václav Kubánek z čp. 9 náleželi mezi zakladatele a první členy představenstva České záložny pro Štětí nad Labem a okolí, jež vznikla v roce 1925. V obci bydlel ve výslužbě také kpt. pěchoty Viktor Bilek (+ 1885 Znojmo) a světlo světa tu poprvé spatřil i ruský legionář Josef Hnilička (1897-1936), který byl zraněn v boji s bolševiky u Buzuluku a Tajšetu. Na závěr ještě zmiňme, že dříve byla vyhlášeným svátkem zdejší pouť, jež se konala na sv. Jana a Pavla (26. června), která začínala mší svatou ve štětském kostele a končila u Mariánské kaple v lese.

Stračí (Štětí) na mapě