Rybník Trhoňka

Tato vodní plocha, která byla vybudována na jih od obce Bukovky na stejnojmenném potoce, byla zvána rovněž jako Trhanka či Trhonka, stejně jako nedaleká panská hájovna. První zmínka o její existenci pochází z urbáře pardubického panství z roku 1560, kdy měla 100 kop obsádky. Soudí se však, že byla vybudována jako mnoho dalších okolních rybníků již opatovickými benediktiny, jejichž klášter zanikl po nájezdu husitů v roce 1421. Svědčilo by o tom i jeho pojmenování, protože Jan Trhonka či Trhoňka býval kanovníkem při pražském kostele sv. Jiří v rámci bohnické prebendy a zemřel 10. prosince 1338. Pokud neměl nic společného se vznikem rybníka, mohlo mu být dáno jeho jméno na památku, i když teorií o původu pojmenování je řada. Poté byla několikrát upravena Pernštejny, a to zejména Vilémem z Pernštejna a na Helfenštejně.

Z urbáře pardubického a kunětickohorského panství, založeného roku 1588, můžeme zjistit, že Trhoňka náležela mezi výtažní rybníky a sázelo se do ní 60 kop dvouletého plodu. Podle všech dochovaných zápisů i mapových děl nedošlo nikdy k likvidaci tohoto rybníka, což se na přelomu 18. a 19. století dělo v celém širém okolí. Nalezneme ho tak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c112). Podle rukopisné knihy „Beschreibung der k. k. Kammeral-Herrschaft Pardubic“ měl v roce 1796 33 čtverečných měr. Dále je zaznamenána jak ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_8_VII) a v indikační skice stabilního katastru z roku 1839 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR057018390), tak v reambulaci stabilního katastru z roku 1877 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_649_4), přičemž až do pozemkové reformy ve 20. letech 20. století náležela pardubické vrchnosti, resp. místnímu velkostatku. Podobně jako u ostatních vodních ploch, tak i tento rybník poskytoval nejen hojnost ryb, nýbrž na jeho březích býval sklízen rákos, používaný na výrobu došků, rohoží a různých pletených věcí.

Během staletí se však objevila řada problémů, zejména s častým protrháváním její hráze. Ta se například protrhla v létě 1925 a voda z rybníka se hrnula do Rozhrny, kde málem došlo rovněž k protrhnutí hráze. K dalšímu protržení hráze došlo 16.-17. dubna 1928. O její rekonstrukci se píše v 1. čísle „Československého rybáře“ z ledna 1929 toto: „Protržená hráz rybníka „Trhoňky“ byla rekonstruována tím způsobem, že na vodní straně hráze v rostlém nepoškozeném terénu v celé délce průrvy byla zapuštěna mohutná 4-5 m hluboká dubová kolová stěna Ø 20 cm, která byla křídly zavázána do nepoškozené hráze, až k její koruně. Hluboký výmel ve hrázi byl vyčerpáním odvodněn, dno jeho bylo zbaveno naneseného rybničního bahna. V podélné ose hráze bylo pode dnem výmolu založeno silné pěchované jílové jádro, které bylo stupňovitě dostatečně zavázáno do nepoškozené hráze, načež kol jádra byla hráz navezena a pěchována až ke koruně; mimo to na straně návodní byla hráz obložena silným jílovým pláštěm, který v podpatí i ve svahu hráze se ještě zabezpečil kamenným záhozem a to 50 cm vysoko nad dovoleným napjetím. Také na straně vzdušné bylo podpatí hráze zabezpečeno pruhem dlažby. Hráz byla přisypáním sesílena a nad dlažbou a záhozem byla zpevněna drnovou zdí. Rekonstruovaná hráz byla osázena vrbovými řízky. Samozřejmě, že opravné práce se konaly při vyprázdněném rybníku, který se naplní až po dokonalém slehnutí a zarostlení hráze na jaře příštího roku.“ A takových oprav zde proběhlo nespočet.

Později se u Trhoňky chovaly kachny domácí, jejichž počet byl v roce 1968 odhadnut na 2000. Nebylo to nic divného, protože šly jak na export, tak na zpracování do drůbežářského kombinátu v Praze-Libuši. V té době dosahovala maximální hloubka rybníka 2 m, alespoň podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 od B. Půlpána a K. Grofa z roku 1968. V roce 2004 bylo postaveno nové stavidlo, výpusť a upravena hráz rybníka, jenž již od svého založení slouží zejména k chovu ryb a od dob první republiky náleží k významným zdejším ornitologickým oblastem, neboť o něm a jeho ptačích populacích nalezneme řadu článků a statí v různých odborných či popularizačních časopisech (Živa, Práce Krajského musea v Hradci Králové, Ochrana přírody, Naší přírodou, Zprávy Moravského ornitologického sdružení, Zoologické listy). Ohledně tohoto rybníka můžeme zmínit, že zde např. byla 8. ledna 1935 zastřelena potáplice žlutozobá (Gavia adamsii), do té doby jediný důkaz o existenci tohoto druhu v ČSR a její jediný východočeský nález. Následně se u nás začala objevovat častěji, naposledy byla pozorována v letech 2012-2013 na Novomlýnských nádržích. Mnozí se rovněž věnovali zdejší flóře, budiž zmínka o rybníku v knize „Květena Pardubicka. Cévnaté rostliny pardubického politického okresu“ apod. Co přesně tu žije nebo roste se návštěvníci mohou dozvědět z informačních tabulí Naučné stezky Pernštejnskými rybníky, jež vede kolem rybníka. Prostě, kdo má rád přírodu, tak neprohloupí, když k tomuto rybníku o ploše 4,5 ha v majetku Rybničního hospodářství s. r. o., Lázně Bohdaneč zavítá!