Rabí

Hrad Rabí představuje největší hradní zříceninu v Čechách. Celková délka jeho zdiva je 9 kilometrů. Rozsáhlá zřícenina hradu Rabí s dochovaným mohutným opevněním na návrší blízko řeky Otavy se nachází v Plzeňském kraji asi 10 kilometrů severovýchodně od Sušice. Zříceninu hradu Rabí lze navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Nejstarší část Rabí je obytná a zároveň obranná věž, tzv. donjon, s přilehlou hradbou. V hradním sále je umístěna expozice středověkých kachlů s replikou pozdně gotických kachlových kamen a také archeologické nálezy z přelomu 15. a 16. století. V hradní konírně se často konají výstavy obrazů, fotografií či soch a také svatební obřady.

Kde přišel Žižka o oko?

Rabí ? nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách ? zdobí skalnatý vršek nad stejnojmennou vesničkou asi 120 km od Prahy. Dostat se sem můžete autem, busem, vlakem? a nebo taky na kole po značené cyklostezce, pěšky po turistické trase či na loďce po řece Otavě, která se vine zalesněným krajem a připomíná někdejší slávu místních zlatokopů. Historie hradu Rabí je dlouhá a spletitá a důležitou roli v ní sehrál vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. V jeho době patřila rozsáhlá pevnost pánům z Rýzmberka, kteří byli velkými odpůrci husitů. Kališníci Rabí dobývali dvakrát a nutno podotknout, že nakonec úspěšně. Nicméně Žižka si odsud odnesl nepříjemnou památku. Přišel zde o oko. Jak přesně k tomu došlo není známo. Jedna teorie tvrdí, že šíp zasáhl hrušeň nad Žižkovou hlavou a slavného vojevůdce oslepila tříska ze stromu. Podle jiné verze mu oko cíleně vystřelil jistý Přibík Kocovský. Ať už to bylo jakkoli, největšího věhlasu se hrad dočkal až koncem 15. století za Půty Švihovského. Tehdy bylo Rabí povýšeno na město a získalo mnohá důležitá práva. Jenže Půtovi synové už tak šikovní hospodáři nebyli a zadlužili se tak, že museli panství i s hradem rozprodat. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Za Lamberků, kteří Rabí získali na počátku 18. století, se pak již hrad pomalu měnil ve zříceninu. Napomohli tomu i samotní vesničané, kteří zdejší kamení rozebírali na své stavby. Kvůli stavebnímu materiálu prý padla také zdejší brána, na níž byl vymalován obraz, znázorňující, jak Žižka přišel o oko. Od roku 1954 je hrad Rabí v péči státu. Byl prohlášen za národní kulturní památku a zpřístupněn veřejnosti. Každoročně sem na prohlídku zavítají desetitisíce turistů. Poté jejich kroky směřují do přilehlé vesnice Rabí, v níž stojí za vidění třeba gotický kostel Nejsvětější Trojice či pseudogotická budova radnice na návsi. Abyste se utvrdili v tom, že se nacházíte v jižních Čechách, rozhlédněte se kolem. Jistě si všimnete nejednoho domku s typickým štítem, reprezentujícím takzvané selské baroko. text: Michaela ?Mysha? Košťálová (www.myshaweb.cz)

Historie

Hrad vybudovali pravděpodobně na počátku 14. století páni z Velhartic. V 2. polovině 14. století hrad získali páni z Rýzmberku. Na začátku 15. století bylo Rabí rozšířeno a opevněno. Při druhém obléhání hradu husity v roce 1421 zde vojevůdce Jan Žižka z Trocnova přišel o druhé oko. V 2. polovině 15. století, kdy hrad vlastnil šlechtický magnát Půta Švihovský z Rýzmberku, byl hrad značně přestavěn a rozšířen, vzniklo velké nádvoří s mohutným systém hradeb s dělostřeleckými baštami a důmyslný systém šesti bran. V polovině 16. století se majitelem hradu stal Vilém z Rožmberka, který ho však již v roce 1563 prodal. Hrad začal postupně chátrat a později sloužil jako zdroj stavebního kamene. Poslední šlechtičtí majitelé Lamberkové prodali v roce 1920 Rabí za symbolickou cenu Spolku pro zachování památek v okresech pošumavských v Horažďovicích. V 1954 hrad převzal stát. V roce 1978 bylo Rabí vyhlášeno národní kulturní památkou. V současnosti je Rabí ve správě Národního památkového ústavu v Plzni.