Praděd - Engelsbergův pomník (a výroční)

Kdo zavítal na vrchol nejvyšší Moravské i Slezské hory Pradědu a pozorně prozkoumal okolí vrcholu hory nemohl nepostřehnout drobnou stavbu zhruba jižně až jihovýchodně od hlavního vrcholu, tedy v podstatě od dnešní televizní věže. Je to více méně poslední pozůstatek staveb, které zde vznikly někdyň s původní kamennou rozhlednou, zvanou tehdy po vládnoucí dynastii jako Habsburgwarte.

Jde vlastně o pomník 50. výročí vlády Františka Josefa I. Kamenný komolý hranol měl nést desku s nápisem:

1848-1898, Kaiser-Franz-Josef-Jubiläumshain, begründet 1898“

(1848-1898, jubilejní háj císaře Františka Josefa, založen 1898).

A co že ten háj měl být zač? Pod plošinou s pomníkem měl být údajně vysázen s kosodřeviny nápis z písmen F J I, nad ním pak měla být stylizovaná koruna. Podle všeho kosodřevinný porost u pomníku existuje dodnes, ačkoliv nápis by v něm asi našel málokdo, i když kdo zapojí fantazii, něco tam najde. Poslední dobou probíhají diskuse i pokusy o vymýcení kosodřeviny, která v Jeseníkách není původní.

Po skončení 1. světové války a vzniku republiky deska s nápisem dlouho nevydržela, údajně ji odstranili již v r. 1919. Není známo, kdo vlastně nechal pomník postavit, ale vzhledem k majetkovým poměrům se usuzuje, že ho nechali zřídit Němečtí rytíři, nakonec arcivévoda Evžen Habsburský byl velmistr řádu, který měl na dnešním Bruntálsku rozsáhlé majetky (např lázně v Karlově Studánce).

Pomník zůstal nějakou dobu bez zájmu, nového využití dostal v roce 1935. Slezský pěvecký svaz navrhl zřídit na Pradědu pomníček hudebnímu skladateli Eduardu Schönovi. Ten pocházel z nedaleké Andělské Hory a používal pseudonym Engelsberg podle svého rodiště.

Nová pamětní deska nesla nápis:

„Dem Sänger der Heimat E. S. Engelsberg, 1935“

(Vlasteneckému pěvci E. S. Engelsbergovi, 1935).

Na pomníku byly osazeny erby Řádu německých rytířů, Moravsko-slezského horkého spolku (MSGV) a Slezského pěveckého svazu. Slavnost vysvěcení proběhal 11.8.1935. Shromáždění se údajně účastnilo 6000 lidí, ti zřejmě Na Praděd vystoupili prastarou klikatou pěšinou, zhruba za dnešní chatou Barborkou. Trasa se využívala běžně až do vystavění dnešní asfaltky, která byla zřízena kvůli výstavbě televizní věže, autor ještě pamatuje, kdy tu vedla turistická značka. Ta byla zrušena a přemístěna na asfaltku z důvodu ochrany před nadměrným ošlapem davu turistů. Dodnes je pěšina dobře patrná na svahu hory.

Po válce pomník chátral, brzy byly zničeny pamětní deska a znak pěveckého spolku (obsahoval písmena S S - Schlesischer Sängerbund. Dodnes se zachovala v podstatě nečitelná deska se znakem horského spolku (MSGV), poměrně dobře zřetelný je erb s křížem, znak Řádu německých rytířů.

(podle V. Korandy, Brno)