Park u Sanatoria Jablunkov, arboretum
Park u Sanatoria Jablunkov, arboretum
12.10.2019
Kolem Sanatoria v Jablunkově jsme dále do Lomné projížděli celé roky. Tedy až na ty poslední, kdy už jezdíme po silničním obchvatu. Plicní léčbu jsme naštěstí nikdo nepotřebovali, tak jsme místo ani v minulosti nikdy nenavštívili. Což ovšem z jedné části byla škoda. K sanatoriu byl také vybudovaný park, dřeviny dnes téměř stoleté přicestovaly až z Japonska. Arboretum je volně přístupné, tak jsme se rozhodli ho navštívit. Arboretum je součástí naučné stezky Stezka historií Jablunkova, její poslední 17. zastavení.
motto: "Nikdo není tak chudý, aby nemohl vnímat krásu." toto hlásali zakladatelé sanatoria a parku
A jaká je historie Sanatoria? Po první světové válce vzrostl počet osob nemocných tuberkulózou. Nutná byla léčba v sanatoriích, kterých byl nedostatek. V průmyslovém Slezsku byla situace nejhorší. Zakladatelem ve 20. letech 20. století se stal Lev Kazík, ředitel fryštátské pojišťovny na Těšínsku. Lékař Josef Sikora odkázal mlýn v osadě Lazy k humanitárním účelům. V roce 1925 převzal kvůli sporům spolek "Slezská Humanita v Orlové". Byl postaven Johanisův pavilón a záštitu převzal spolek Humanita pro zemi moravskoslezskou se sídlem v Brně. V roce 1935 se jednalo o ústav na mezinárodní úrovni. K léčení přispíval i park, budované arboretum a čistý vzduch z okolních Beskyd. I zde však zasáhla válka, polský zábor, německý lazaret, pracovníci skončili v koncentračních táborech.
Dnešní název je Sanatorium Jablunkov, a.s., vlastník Moravskoslezský kraj a nadále je využíváno k léčbě plicních chorob. Arboretum je rozsáhlé, vede tudy naučná stezka se 7 zastaveními, cedulemi a popisem historických souvislostí. Kromě mnohdy vzácných dřevin až z dálného východu či Ameriky park zdobí i sochy od sochaře Makovského. K léčení také slouží chodníček bosých nohou. Volně přístupné.