Nový Rychnov

Popis objektu: Město Nový Rychnov najdeme na českomoravské vysočině, 12 km východně od Pelhřimova a 19 km západně od Jihlavy, pod vrchem Křemešník, vzdáleným 3 km. Zámek je trojkřídlá patrová budova, která stojí na západním konci náměstí. V barokním průčelí je kamenný erb stavebníka s letopočtem 1675. Kratší levé křídlo má renesanční rámová okna a zbytky renesančních sgrafit. Valený sklenutý sklep pod jižním křídlem je pozůstatek staré tvrze. V současnosti zámek slouží jako byty a veřejnosti je nepřístupný. Historie objektu: Nejstarší zprávy o obci jsou z roku 1352 a od svého vzniku patřila ves pražským biskupům, později arcibiskupům. Těm patřila až do husitských válek. Z doby předhusitské zřejmě pochází rychnovská tvrz. V husitských válkách byl však církevní majetek rozebrán a panství se dostalo do držení různých šlechtických rodů, na čas i královské koruně. Roku 1431 přešla na Janka z Chotětic a na konci 15. stol. získal Rychnov Kryštof Leskovec z Leskovce. Po jeho smrti pak připadl jeho synovi Vlachyňovi. Ten v letech 1543 - 1561 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Zámek pak přes jeho vdovu Barboru, rozenou ze Skuhrova, přešel na jejího druhého manžela Kryštofa staršího Leskovce, jenž získal Rychnov od císaře Rudolfa II. v dědičné vlastnictví. Roku 1596 koupil panství Heřman nejstarší z Říčan. Jeho nástupci Janu nejstaršímu Kafkovi z Říčan byl majetek rozhodnutím pobělohorské konfiskační komise v r. 1622 ze dvou třetin zabaven a na rozkaz krále Ferdinanda II. r. 1623 vrácen pražskému arcibiskupství. Za arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna byl rychnovský zámek v r. 1675 zčásti přestavěn a zbarokizován. V majetku arcibiskupství zůstal až do r. 1949. Od té doby je v majetku obce Nový Rychnov. Byla v něm umístěna škola, nyní slouží bytovým účelům.