Myšenec

Myšenec leží při řece Blanici v nadmořské výšce 396 m asi 2 km severně od Protivína v okrese Písek. Ves se stala známou zejména díky pozůstatkům gotického hradu, který zde založili ve 13. století Přemyslovci. Hrad neměl obranný charakter a postupem času se stal lovčím sídlem. V 17. století byl již zcela opuštěn a začal chátrat. Zdivo hradu používali lidé ve vsi na stavbu svých domů a tak byl celý hrad postupně rozebrán. Do dnešní doby se dochovalo pouze několik fragmentů, jako je zbytek zdi a oblouk brány, které jsou součástí současné zástavby. Toto včlenění pozůstatku hradu do současné zástavby je v jižních Čechách ojedinělé. Původně románský kostel svatého Havla z konce 11. století je dílo stejné kamenické huti jako palác a kaple na Zvíkově nebo královský hrad Písek. Okolo roku 1270 byl kostel přestavěn goticky. Kostel byl kromě samostatného opevnění spojen s myšeneckým hradem. V obvodu hřbitovní zdi se dochovalo několik náhrobků s freskami světců. V obci je přírodní památka, tzv. Myšenecká slunce. Jedná se o odkryv shluků turmalinu paprskovitě včleněných do podkladní horniny. Podobná "slunce" můžeme najít i na trase naučné Sudslavické stezky nedaleko Vimperka.