Město Náchod

Náchod leží v Severních Čechách, severozápadním směrem od města Hradec Králové v sousedství hranice s Polskem. Město se rozkládá na okraji Orlických hor a od okrajových částí města se rozprostírají lesy. Město je vyhledávaným rekreačním střediskem. Východním směrem od města je viditelná linie obranných bunkrů z třicátých let 20. století. Nedaleko města byly tři z těchto bunkrů opraveny a přebudovány na muzeum. U východního a jihovýchodního okraje města jsou sjezdové tratě a lyžařské vleky. Městem protéká řeka Metuje. Severně od města jsou vybudovány rybníky a nedaleko nich koupaliště. Nedaleko západního okraje města je sportovní letiště. Od zámku jižním směrem je vyznačena naučná stezka Po stopách války 1866. Z městské části Běloves, kde jsou lázně, je jižním směrem vyznačena další naučná stezka Pevnost Dobrošov. Cesta nás povede kolem dělostřeleckého srubu Zelená, dále k velitelskému srubu Můstek s vyhlídkovou plošinou, ke kulometnému hnízdu na hoře Vrch. Městem prochází kromě lokálních cyklistických tras také dálková trasa Jesenicko ? Orlická magistrála. Z města vede celá řada turistických značených tras, které nás zavedou do oblasti Orlických hor.

Historie

Již ve 12. století tu bylo na významné obchodní cestě postaveno slovanské hradiště. Ve 13. století tu byl postaven hrad a založeno město. Na začátku 14. století bylo město obehnáno hradbami, které navazovaly na opevnění hradu. V období husitských nepokojů obyvatelé města sympatizovali s husity. V roce 1441 město napadli a vypálili Slezané. V roce 1456 stává majitelem panství Jiří z Poděbrad. Poté se v držení panství vytřídali rody Pernštejnové a Smiřičtí. Vzhledem k poloze města bylo často napadáno nepřáteli a často tu hořelo. V roce 1775 se v Náchodě uskutečnilo selské povstání. Od druhé poloviny 19. století se ve městě rozvíjel textilní průmysl. V roce 1875 byla přes město zprovozněna železniční trať na trase Choceň ? Broumov. Historické centrum města bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Nepřehlédnutelnou dominantou města je zámek postavený na kopci zvedajícím se od náměstí. Původně tu stával strážní hrad, který byl v letech 1566 až 1614 přestavěn na renesanční zámek a později upraven barokně. Kolem zámku byla vybudována francouzská zahrada. Ze zahrady vede stromořadí lip k vojenskému hřbitovu, kde jsou pohřbeny oběti války z roku 1866. Nad hromadným hrobem padlých je umístěn tak zvaný Bílý Kříž. Z Městského opevnění se dochovaly části hradebních zdí na zámeckém kopci a válcová věž, která sloužila jako hladomorna. Stará radnice stojící na náměstí byla postavena v roce 1491. Současná budova radnice je barokní z let 1657 až 1659. V roce 1856 prodělala radnice rozsáhlou rekonstrukci. V místech kde původně stával pivovar je novorenesanční budova Nové radnice z let 1902 až 1904, kterou zdobí sgrafity podle návrhů Mikoláše Alše. Náměstí dominuje kostel svatého Vavřince ze 14. století, který byl v letech 1570 až 1578 renesančně přestavěn. Na náměstí ještě najdeme Mariánský sloup z roku 1695, sousoší Nejsvětější Trojice zhotovené v 18. století a sochu svatého Jana Nepomuckého z roku 1768. Zajímavostí ve městě je na rohu stará radnice umístěný pranýř z roku 1531. Barokní hřbitovní kostel svatého Michala pochází z roku 1709 až 1716. U severovýchodního okraje města se rozkládají lázně Běloves, které byly využívány již v 17. století, ale v současné době jsou uzavřeny.