Karlův most - Sv. Filip Benicius
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
Autorem je Michal Bernard Mandel, vytvořil ji roku 1714. Je to jediná mramorová socha na Karlově mostě. Znázorňuje postavu světce, jenž v levé ruce drží kříž, květinovou ratolest a knihu. Socha byla roku 2000 zrestaurována Jiřím Divišem. Mimo jiné vyrobil úplně nový podstavec ze čtyř kusů božanovského pískovce, vážícího 3,5 t.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Sice ne nejstarší, ale rozhodně nejnavštěvovanější most u nás vám doporučuji navštívit hodně brzy ráno, ještě než ho zaplní houfy turistů. Dolehne na vás atmosféra mnoha staletí. Kdo ví - možná je to i tím, že most byl založen Karlem IV. roku 1357 na radu jeho astrologů údajně přesně 9. 7. v 5 hodin a 31 minut (aby liché číslovky šly vzestupně a sestupně - 135797531). Dřívější Kamenný most je široký 9,40 - 9,50 metru a délka dosahuje 515 metrů (16 oblouků). Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Barokní sochařská výzdoba (originály jsou uschovány v lapidáriu a v kasematech Vyšehradu) je dílem zejména Matyáše Brauna z Insbruku, ale také Jana Brokofa ze Spišské Soboty a jeho syna Maxmiliána.
"Vzácný a vysoce prospěšný klenot Prahy", jak je nazýván Karlův most ve starých rukopisech mostní knihy, byl po staletí své existence mnohokrát poškozen přírodními katastrofami či válečnými i jinými zásahy a následně nesčíslněkrát znovu opravován a zpevňován. Již deset let po zahájení stavby, v roce 1367, pobořila velká voda pilíř rozestavěného mostu a současně díl sousedního dřevěného provizória na torzu staršího mostu Juditina. I nadále pak mostní huť
První zmínka o mostě, který byl na místě dnešního Karlova mostu spojující Staré Město s Malou Stranou je již roku 1118. Avšak povodeň v roce 1157 si tento dřevěný most vzala ssebou a tak bylo z podnětu královny Judity (maželka Vratislava I.) rozhodnuto o stavbě Kamenného mostu. Stavba byla zahájena 1158 a na dokončení si musela dva roky počkat. Juditin most ovšem podlehl další zničující povodni v roce 1342. A tak Pražanům nezbývalo než postavit most
Jedna z nejpěknějších a nejnavštěvovanějších památek našeho Hlavního města Prahy. Karlův most je nejstarším pražským mostem. Klene se nad řekou Vltavou v historicky cenné pražské čtvrti jakou je Malá Strana - Staré Město. Jeho délka činí 515 m a šířka 10 m. Byl postaven na místě původního Juditina mostu pobořeného r. 1342 povodní. Nazýval se Kamenný či Pražský most, od r. 1870 přejmenován na Karlův. Most nechal postavit v roce 1357 Karel IV. Podle posledních výzkumů stavbu zahájil mistr Otto a dokončil ji r. 1402 Petr Parléř. Most je po obou stranách opevněn věžemi (Malostranské mostecké věže, Staroměstská mostecká věž). Od r. 1683 do r. 1928 bylo osazeno na pilíře mostu 30 soch a sousoší světců (od uměleckých mistrů M. Brauna, F. M. Brokoffa aj.).
TIP: Virtuální prohlídka Karlův most
Pohled z web kamery na Karlův most v Praze a Malostranské panorama.
Autorem je Ferdinand Maxmilián Brokof (1714); socha vznikla na náklad vyšehradského děkana Matějě Vojtěcha z Löwenmachtu. Svatý Vít má oděv římského legionáře (to proto, že pocházel ze Sicílie, žil ve 3. stol.) stojí na skále se lvy, k nimž byl uvržen, aby jej zabili. Namísto toho si však lvi pokorně lehli k jeho nohám. Předtím byl Svatý Vít namáčen v kotli s vroucí smolou, ale vyvázl odtud bez jediného zranění. Nakonec jej v žaláři mučili tak dlouho, dokud nezemřel.
Sv. Vít je patron české země, mladých lidí, tanečníků, herců a komiků, je i pomocníkem lidí trpících epilepsií. Zcela ojedinělý je jeho patronát nad včasným probuzením a je mu přisouzen i patronát nad Karlovým mostem. Kníže Václav získal od císaře Jindřicha ramenní kost světce a zasvětil mu chrám, který nechal postavit.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem je Ferdinand Maxmilián Brokof (1714). Vedle Matyáše Bernarda Brauna je nejvýznačnějším sochařem vrcholné fáze barokního umění u nás. Toto monumentální sousoší objednal hr. František Josef Thun jménem řádu trinitářů, jenž ve 12. století založili sv. Jan a Felix a který měl za úkol vykupovat křesťany z pohanského zajetí.
Na skále stojí sv. Jan s rozlomenými pouty, vedle něj sv. Felix, níže poustevník Ivan, jako zástupce zemských patronů. Dole ve skále je zamřížovaná jeskyně s uvězněnými křesťany, které hlídá pes a Turek s důtkami a šavlí. Za Turkem stojí jelen s křížem mezi parohy, neboť tím připomíná období, kdy oba zakladatelé řádu žili v lesích jako poustevníci a při rozjímání je vyrušilo zjevení jelena s červenomodrým křížem na hlavě.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem je Michal Jan Josef Brokof - starší bratr Fedinanda Maxmiliána, jenž zřejmě spolupracoval (1709). Zde je kopie z roku 1973, originál stojí v sálu Gorlice na Vyšehradě. Socha v bohatě řaseném plášti stojí na soklu s anděly a znakem staroměstského konšela - donátora Marka Joanelliho. Slavníkovec Vojtěch byl druhým pražským biskupem a zasloužil se o založení benediktinského kláštera v Břevnově. Vyvraždění svého rodu Vršovci přežil proto, že v té době pobýval v Římě. Po návratu se rozhodl působit jako misionář mezi pobaltskými Prusy v Pomořanech, kde roku 997 zemřel mučednickou smrtí. Je světcem uctívaným v celé střední Evropě.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem je Ferdinand Maxmilián Brokof , dílo zhotovil roku 1709. Sv. Kajetán s typickými barokními ozdobami andělíčky a obláčky, za sochou je symbol svaté Trojice - trojhran. Sochu pořídil bývalý konvent kajetánů (theatinů) v Praze. Sv. Kajetán v 16. století tento řád založil, aby pomáhal lidem při morových epidemiích.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem díla z roku 1710 je Matyáš Bernard Braun. Je to sochařova první známá práce a výtvarně zřejmě nejkvalitnější dílo Karlova mostu. Sousoší je z pískovce a jeho vzorem mohlo být Berniniho Vidění sv. Terezie. Dílo vzniklo nákladem opata cisterciáckého kláštera v Plasích Evžena Tyttla. Originál je umístěn v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti. Kopii vytvořil J. Novák a B. Rak roku 1995.
Luitgarda žila na přelomu 12. a 13. století na území dnešní Belgie a byla členkou cisterciáckého řádu. Jeptiškou se stala na základě zjevení Krista, jenž ji volal, aby ho následovala. Posledních dvanáct let svého života byla slepá a před smrtí se jí zjevil ve snu Ježíš na kříži, objal ji a přitiskl její ústa k ráně na svém boku. Tuto událost zobrazuje Braunovo sousoší.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Sv. Mikuláš Tolentinský (pískovcová kopie, originál NKP Vyšehrad, kasematy, sál Gorlice). Autorem díla z roku 1708 je Jeroným Kohl (některé prameny však uvádějí jeho syna Jana Bedřicha). Sv. Mikuláš Tolentinský byl světec žijící na přelomu 13. a 14. století proslul svými zázraky a uzdravováním nemocných. Socha, zobrazující světce, jak podává chléb chudým, vznikla na objednávku augustiniánů od sv. Tomáše.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem díla z roku 1708 je Jeroným Kohl, i když někdy bývá uváděn jeho nevlastní syn Jan Bedřich. Sv.Augustin drží hořící srdce a šlape po kacířských knihách. Na soklu je znak donátorů - augustiniánů. Originál sochy je v současnosti umístěn v Gorlici na Vyšehradě, na mostě je osazena kopie z roku 1971, autorů jsou J. Dušeka, O. Velínského, A. Sopra a J. Hampla. Svatý Augustin se narodil roku 354 v dnešním Alžírsku, od mládí se lehce učil, ale i rád se bavil. Nakonec až pod vlivem ohnivých kázání biskupa Ambrože přistoupil ke křesťanství a roku 396 byl sám zvolen biskupem. Sepsal poté pravidla řeholního života, z nichž později vycházelo mnoho dalších církevních řádů.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem díla z roku 1708 je Jan Oldřich Mayer. Sv. Juda Tadeáš, jeden z Kristových apoštolů, drží evangelium a kyj, jímž jej zabili pohané. Sochu objednal František Sezima rytíř Mitrovský.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autory tohoto díla z roku 1712 je Ferdinand Maxmilián Brokof. Dominikán Vincenc, pocházející z bohaté valencijské rodiny Ferrero, křísí nebožtíka v rakvi a se zdviženou rukou vyhání ďábla z posedlého člověka. Český patron, zakladatel a opat Sázavského kláštera Prokop, berlou odstrkuje satana. Na soklu jsou tři karyatidy - poprsí Saracéna a Žida, obrácených sv. Vincencem ke křesťanství, a plačícího démona, spoutaného sv. Prokopem. Reliéfy zobrazují Poslední soud a Orání svatého Prokopa s čertem. Svatý Prokop i svatý Vincenc podle vatikánských knih napravili na 100 000 hříšníků a přivedli ke katolické víře tisícovky Saracénů a Židů a vzkřísili mnoho mrtvých a zkrotili velké množství čertů.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem díla z roku 1707 je Jan Oldřich Mayer. Pískovcová socha kazatele v řádovém rouchu mnichů františkánů s Ježíškem a lilií. U nohou sv. Antonína Paduánského stávala dříve ozdobná tepaná lucerna. Socha byla pořízena na náklady rady nejvyššího purkrabství Pražského Hradu a Kryštofa Mořice Witthauera. Sv. Antonín Paduánský byl člen řádu františkánů a pocházel z Portugalska. Měl vyjímečné kazatelské nadání i dar výřečnosti. Velkou část života prožil v Assisi, zemřel v roce 1231 v Padově a zde byl také později nad jeho hrobem postaven chrám.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem tohoto díla z roku 1855 je Emanuel Max. Na tomto místě stávala původně barokní socha světce od Františka Preisse, která je dnes umístěna před kapucínským kostelem sv. Josefa na náměstí Republiky. Totosousoší dal zhotovit hrabě František Kolowrat - Liebštejnský na památku záchrany císaře Františka Josefa I. při atentátu roku 1853. Svatý František založil žebravý řád františkánů a stál rovněž u zrodu tradice stavění jesliček (poprvé o Vánocích roku 1233). Na sousoší je zobrazen v typickém řádovém oděvu uprostřed mezi dvěma anděly - serafíny.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem díla z roku 1683 a tudíž nejstaršího díla na mostě je Jan Brokof. Dřevěný model téhož autora, který vyřezal podle hlliněné skici vídeňského sochaře Matyáše Rauchmüllera najdete dnes v kostele sv. Jana na Skalce. Při práci se údajně obrátil z luteránství na katolickou víru. Pět hvězdiček kolem světcovy hlavy se údajně objevilo nad hladinou, když byl Jan Nepomucký svržen do vody. Mají symbolizovat 5 písmen latinského slova "tacet", což znamená "mlčí". Na levém reliéfu podstavce je zpověď královny Žofie, na pravém je zobrazeno Nepomukovo svržení do Vltavy a uprostřed je nápis a bronzový znak donátora. Výška sochy 2,5 m, váha 20 q, cena 7000 zlatých. Na zábradlí mostu, odkud byl světec svržen do vody (tedy mezi sochou Jana Křtitele a sousoším českých patronů), je na mramorové desce upevněn nevelký dvojitý arcibiskupský mosazný kříž, rovněž s pěti hvězdami. Pokud položíte ruku na kříž tak, aby se každý prst dotýkal jedné z hvězd, splní se vám prý tajné přání.
Na levém reliéfu podstavce najdete zpověď královny Žofie, na pravém je zobrazeno Nepomukovo svržení do Vltavy a uprostřed stojí nápis a bronzový znak donátora. Symbolů na reliéfu na podstavci sochy sv. Jana Nepomuckého se lidé dotýkají pro štěstí. Výška sochy 2,5 m, váha 20 q, cena 7000 zlatých. Socha byla odhalena r. 1683 k třistaletému výročí úmrtí sv. Jana Nepomuckého, které však dárce špatně spočítal, neboť ten byl utopen 1393.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 PrahA 1 – Staré Město
Na zábradlí mostu, odkud byl světec svržen do vody (tedy mezi sochou Jana Křtitele a sousoším českých patronů), je na mramorové desce upevněn nevelký dvojitý arcibiskupský mosazný kříž, rovněž s pěti hvězdami. Pokud položíte ruku na kříž tak, aby se každý prst dotýkal jedné z hvězd, splní se vám prý tajné přání.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem tohoto díla, vytvořeného po roce 1720 je Matyáš Bernard Braun. Původně zde stávala socha sv. Václava, zpodobňujíc jej jako vítěze mezi dvěma anděly (od Ottavia Mosta z let 1695 – 1701), ta se ale při povodni v roce 1784 zřítila do Vltavy. Byla pak nahrazena Braunovou sochou, která stála původně na hradní rampě. Svatá Ludmila drží v levé ruce závoj, kterým byla uškrcena a pravou rukou ukazuje do Bible, z níž se malý Václav učí číst. Na reliéfu podstavce je vyobrazeno Václavovo usmrcení. Torzo původní Mostovy sochy se nachází v Lapidáriu Národního Muzea, neboť některé její součásti byly vyloveny z vltavského dna, poslední zatím naposled v roce 2004. Též i originál sv. Ludmily byl přemístěn do vyšehradské Gorlice, na mostě se nachází kopie od J. Kačera a M. Kačerové z roku 1999.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem díla z roku 1853 je Josef Max. Původně zde stávalo sousoší se sv. Norbertem, který byl zakladatelem premonstrátského řádu, ale po jeho poškození při pruském ostřelování bylo v roce 1764 nahrazeno sousoším sv. Norberta s anděly od Ignáce Františka Platzera. Obě tato díla ale zmizela a jejich přibližná podoba je známa pouze z dobových rytin. Současné sousoší na novogotickém podstavci objednal strahovský opat dr. J. Zeidler. To proto, že Sv. Norbert založil ve 12. století řád premonstrátů.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem díla z roku 1710 je Ferdinand Maxmilián Brokof. Ústřední postava třetího generála řádu jezuitů, který pocházel ze slavné katalánské rodiny Borgiů, je po stranách doplněna dvěma nesouměrně umístěnými anděly, nesoucími obrazy Madony a svátosti oltářní. V dolní části soklu nalezneme světcovy atributy: přilbu (neboť býval vojákem), korunu (do doby, než se stal knězem, byl místokrálem Valencie) a kardinálský klobouk. Na horní části podstavce je umístěn znak purkrabího Františka z Colletu. Socha je poničena a čeká jí rekonstrukce (r.2010).
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem díla z roku 1855 je Josef Max. Tuto sochu objednal J. N. Gemerich z Neuberku, aby nahradila sousoší Jana Brokofa Kristův křest z roku 1706, neboť bylo poškozeno za bouřlivých revolučních dnů roku 1848 (dnes je toto sousoší v pražském Lapidáriu). Jan Křtitel, patron johanitů - maltézských rytířů, má u levého boku kříž a mušli, připomínající Kristův křest. Tato socha se svou až nápadně topornou nehybností odlišuje od dynamických barokních soch, neboť romantický směr první poloviny 19. století (nazarénismus) zdůrazňoval sentimentalitu a uhlazené linie, které měly zvýšit působivost náboženských motivů.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem tohoto díla z roku 1857 je Emanuel Max. Původně v těchto místech stávala strážnice, která se však při povodni v roce 1784 zřítila do vody i se strážníky. Silák Kryštof pocházel z Kanánu a sloužil Bohu tím, že přenášel na pocestné ramenou na druhý břeh divoké říčky. Jednou takto dokonce přenesl samotného Krista, jenž na sebe vzal podobu malého dítěte - tento výjev zobrazuje sousoší (jméno Christophoros je řecky "ten, který nese Krista"). Sv. Kryštof je patronem cestujících, lodníků, plavců a ochránce proti bouřím a vodě.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem tohoto díla z let 1928 – 1938 je prof. Karel Dvořák. Sousoší stojí na místě původního Brokofova sousoší Ignáce z Loyoly, které se při povodni v roce 1890 zřítilo do Vltavy (dnes jsou sestavené fragmenty sousoší vystaveny v Lapidáriu na pražském Výstavišti). Toto sousoší znázorňuje misijní činnost věrozvěstů a myšlenku slovanské jednoty. Autor si byl zřejmě vědom skutečnosti, že sousoší bude srovnáváno s díly vrcholného baroka a proto mu jeho tvorba zabrala poměrně hodně času. Nakonec se mu podařilo vytvořit moderní dílo, respektující okolní plastiky. Sousoší bylo objednáno z podnětu ministerstva školství k desátému výročí vzniku republiky, osazeno bylo roku 1938.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem tohoto díla z roku 1711 je Ferdinand Maxmilián Brokof. Toto sousoší bývá považováno za Brokofovu nejhodnotnější práci na Karlově mostě, ač ji vytvořil ve svých pouhých třiadvaceti letech. Svou tehdejší podobu dal mladíkovi stojícím pod světcovou rukou s křížem. Dolní část sousoší tvoří postavy z exotických zemí, v nichž František působil coby misionář - Číňan, Tatar, mouřenín a Ind, nesoucí desku se stojícím sv. Františkem. Před ním klečí pohanský kníže, jenž je přichystán přijmout křest. Originál sousoší se, stejně jako původně protější, stejně monumentální skupina Ignáce z Loyoly od téhož autora, při povodni v roce 1890 s částí mostu zřítilo do vody a roku 1913 sem byla osazena jeho kopie od Čeňka Vosmíka. Originál se naclézá v Lapidáriu Národního Muzea, stejně jako zbytky sousoší sv. Ignáce. Oba světci byli významnými jezuity a sv. Ignác tento řád založil.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem tohoto díla z roku 1707 je Matěj Václav Jäckel. Sv. Anna je vyobrazena v dobově oblíbené podobě samotřetí, tedy ve společnosti své dcery Panny Marie a vnuka Ježíška, objímajícího zeměkouli s křížkem. Sousoší bylo pořízeno nákladem hraběte Rudolfa z Lisova, komořího a hejtmana Starého Města; originál v Gorlici na Vyšehradě, na mostě je od roku 1999 kopie, jejímiž autory jsou Vojtěch Adamec a Martin Pokorný.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem sousoší z roku 1854 je Josef Max (1854). Dříve zde od roku1706 stávala socha se stejným námětem od Jana Brokofa, která však byla , stejně jako vedlejší Pieta, poničena střelbou a přemístěna do v Lapidária Národního Muzea. Maxovu sochu objednal velkoobchodník Josef Bergmann.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Pískovcové sochy Panny Marie a sv. Jana vytvořil oku 1861 Emanuel Max; bronzový zlacený kříž byl ulit roku 1629 v Drážďanech H. Hillingerem a v roce 1657 za přispění Karla Škréty zakoupen do Prahy. Kříž, coby první ozdoba mostu zde stával už za Karla IV. a od té doby byl několikrát vyměněn. Silně zlacený nápis v hebrejském jazyce zní "Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů" (Kadoš, Kadoš, Kadoš, Adošem Cevaot), podle pověsti byl pořízen královským tribunálem roku 1696 za pokuty Žida, který se posmíval kříži. Tato pověst se však nezakládá na pravdě, neboť odsouzený se stal obětí lživého udání. Pro židovské občany a návštěvníky města je nápis nepochopitelný a uráží jejich náboženské přesvědčení, z toho důvodu sem byly 8.3. roku 2000 umístěny tři tabulky s vysvětujícím nápisem, jejichž autorem je sochař Vlastislav Housa.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem tohoto díla z roku 1859 je Emanuel Max. Pieta je zobrazena klasicky - na matčině klíně spočívá Ježíš, vpravo Maří Magdaléna a uprostřed sv. Jan. Sousoší objednala pražská obec za peníze z veřejné sbírky. V 15. století tu stála Boží muka, od roku 1695 Pieta Jana Brokofa, poškozená střelbou v roce 1848 a roku 1859 byla přemístěna do nádvoří nemocnice Pod Petřínem.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem tohoto díla z roku 1708 je Matěj Václav Jäckel. Oba tito světci, zakladatelé dominikánského řádu, přijímají růženec od Madony. Pod Madonou je zeměkoule v oblacích a symbolický pes, který má v tlamě pochodeň (Domini canes = psi Páně). Na mostě osazena kopie V. Bartůňka a S. Hanzla z let 1958 - 1961 a původní socha, pořízená na náklad dominikánů od sv. Jiljí, je umístěna v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti. Sv. Tomáš Akvinský patřil mezi největší středověké myslitele a byl zakladatelem scholastiky.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem tohoto díla z roku 1707 je Jan Brokof s velkým podílem svého syna Ferdinanda Maxmiliána. Uprostřed sousoší stojí sv. Barbora, napravo sv. Markéta a nalevo sv. Alžběta. Sousoší "svatých panen" bylo pořízeno nákladem císařského rady Jana Václava Obyteckého z Obytce (sv. Barbora jej měla chránit před náhlou smrtí). Jeho znak je na soklu pod Markétou, pod Alžbětou je znak jeho manželky. Na mostě je umístěna kopie sousoší.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Autorem díla z roku 1709 je Matěj Václav Jäckel. Uprostřed sousoší, jenž vzniklo na objednávku opata oseckého kláštera cisterciáků Benedikta Littweriga, stojí Panna Maria s Jezulátkem, k ní vzhlíží vpravo klečíci sv. Bernard v řeholním rouchu. Andílek stojící před ním drží opatskou pokrývku hlavy. V levé části jsou mimo andílků i atributy Kristova utrpení - kříž, hřeby, kladivo a kleště, figura kohouta a veraikon - upomínka na pověst o Veronice, která zmučenému Kristu podala šátek k otření tváře, do kterého se zázrakem otiskl jeho obličej. Originál sousoší je v Gorlici na Vyšehradě. Na mostě byla v letech 1978 - 1979 osazena kopie díla, jejímiž autory jsou M. Vajchr, V. Hlavatý, J. a P. Vitvarovi, M. Tomšej, A. Viškovská-Altmanová a J. Wolf.
Muzeum Karlova mostu
Muzeum najdete v prostorách bývalého klášterním špitálu, které pro jeho expozici poskytl Řád křížovníků. V souvislosti s významným výročím 650 let existence Karlova mostu tak vznikla stálá expozice, o historii, kulturním i uměleckém významu této vyjímečné stavby.
MUZEUM KARLOVA MOSTU; Křižovnické náměstí 3; 110 00 Praha 1 – Staré Město
Karolov Most je najstarší stojaci mo st cez rieku Vltavu.
Karlův most je most v hlavím městě České republiky- Praze. Je to nejstarší stojící most. Doplňuje ho 31 soch a sousouší.