Karlštejn – Hodinová a Studniční věž
Turistické cíle • Památky a muzea • Hradby
Dominantou a symbolem hradu Karlštejna nebo - chcete-li použít výraziva našich obrozenců a národních buditelů - Karlova Týnu je jistě Velká věž s kaplí sv. Kříže, ale hrad je známý i díky neuvěřitelnému množství dalších věží a věžiček, které mu dodávají onu populární a malebnou, byť neoriginální, podobu. V horní části hradu je známá i věž Kostelní, která se dnes na počest vnitřního kostela Nanebevzetí Panny Marie nazývá Mariánská. Své věže však má i dolní hrad a nejsou to určitě žádné zavrženíhodné a bezvýznamné věžičky. Naopak, již jejich názvy napovídají, že tyto věže byly pro hrad velmi důležité. Vždyť co potřebuje obránce středověkého hradu více než jasný hlas zvonu, který mu hlásí nebezpečí, a vodu, kterou hasí žízeň (tedy když dojde víno) i případné požáry.
Hodinová věž, jejíž horní patro je přístupno z hradebního Ochozu láká návštěvníky hradu zejména zachovaným renesančním hodinovým strojem z doby Rudolfa II., jehož součástí je i cimbálový zvon z roku 1609. Ve spodním podlaží Hodinové věže, do kterého sestoupíte po dřevěných schodech, je ve zvonové stolici zavěšen velký zvon, zvaný Svatokateřinský. Ten byl zhotoven již v době Karla IV., konkrétně v roce 1372. Přelit byl na začátku 17. století (1605) pražským zvonařem Danielem Tapienem. Původně byl umístěn v hradní zvonici na jihozápadní hlásce Velké věže a do Hodinové věže byl přemístěn až koncem 19. století.
Ke Studniční věží musíte sestoupit po schodišti z hlavního nádvoří a původně se v dolní části studničního areálu nacházela pekárna a prádelna. Ve Studniční věži je stále zachován unikátní čerpací mechanismus v podobě šlapacího kola, uvnitř kterého chodili lidé. Během 10 minut takto vytáhli 70-ti litrový okov s vodou. Samotná studna má tvar zužujícího se obdélníka a je hluboká přibližně 80 metrů. Nejednalo se však nikdy o studnu v pravém slova smyslu, ale o cisternu, tedy velký podzemní rezervoár pitné vody, napouštěný podzemní štolou vodou z potoka. Studna se používala do roku 1911, kdy byl na hrad zaveden vodovod, avšak vodní sloupec v ní dodnes dosahuje asi 12 metrů.