Hořovice

Hořovice leží ve Středních Čechách, jihozápadně od Berouna. Hořovice se rozkládají pod severními vrcholky Brdů na pravém břehu Červeného potoka. Jižním směrem od města, v oblasti pohoří Brdy je vojenský výcvikový prostor Jince. Severním směrem od města se rozkládá chráněné krajinná oblast Křivoklátsko. Město Hořovice je známé svou železářskou tradicí. V okolí města jsou patrné pozůstatky těžby železné rudy. U severního kraje města je vybudováno malá dopravní letiště. Nedaleko města najdeme dva ranče s chovem koní a to u severozápadního okraje a druhý ranč je u jihovýchodního okraje města. Na rančích můžeme využít nabídky k jízdě na koních. K prohlídce okolí města se můžeme vydat po jedné z četné nabídky značených turistických i cyklistických tras. Jihovýchodním směrem dorazíme do obce Jince, kde si můžeme prohlédnout technickou památku Vysokou pec Barboru. Vydáme-li se jihozápadním směrem do obce Komárov navštívíme tu muzeum železářství a slévárenství a u jižního okraje obce je vybudováno přírodní koupaliště. Severním směrem bude cílem naší cesty městečko Žebrák se stejnojmennou zříceninou hradu. Nedaleko Žebráku je hrad Točník. V turistické sezóně na Žebráku a Točníku skupina historického šermu předvádí rekonstrukci středověkých bitev a rytířských turnajů.

Historie

Na místě dnešního města byla již v roce 1115 slovanská ves. Ve 13. století tu byla postavena tvrz a kostel obehnaný hradbami. V první polovině 14. století bylo nedaleko této osady založeno městečko. Městečko se rozrůstalo se stran kolem mírně se svažujícího náměstí s obdélníkovým půdorysem. Původní domy na náměstí byly v průběhu let ničeny celou řádkou požárů a nájezdy nepřátelských vojsk. Železná ruda se v okolí města těžila již ve 14. století a k jejímu zpracování tu byly založeny hutě a železárny. V továrně se vyráběly především plechy, dráty a v pozdějších letech cvočky. 18. století zaznamenalo začátek zpracování litiny ve městě, vyráběli se tu zdobená kamna, mříže, zábradlí a postavičky vojáčků. V roce 1862 ve městě zahájila provoz železnice, která se připojila na trať z Prahy do Plzně. V druhé polovině 19. století došlo ve městě k několika stávkám, při kterých chtěli výrobci cvočků upozornit na špatné životní podmínky. Tyto nepokoje vyústily v roce 1866 k dělnické bouři, kterou muselo potlačit až přivolané vojsko. Za druhé světové války bylo město centrem silného protifašistického hnutí a podpory partyzánů. V lednu roku 1944 bylo 13 místních obyvatel za tuto podporu popraveno. Ke konci druhé světové války odjela velká část místních obyvatel podpořit Pražské povstání. Z bývalé tvrze, přestavěné na hrad se do dnešních dnů dochovaly jen portály a sklepy v budovách v tak zvaném Starém zámku. Nedaleko této stavby byl v letech 1680 až 1709 postaven velmi reprezentativní barokní nový zámek. Tento byl v letech 1737 rozšířen o další objekty a kolem něj byl založen francouzský a anglický park. V místech kde původně stávala slovanská ves stojí barokně přestavěný kostel svatého Jiljí. Na náměstí najdeme bývalý františkánský klášter s barokním kostelem Nejsvětější Trojice z druhé poloviny 18. století. Budova radnice je pseudorenesanční a byla postavena v roce 1905. Nejstarší kamennou budovou ve městě je dům č.p. 103 pocházející z poloviny 18. století. Mariánský sloup na náměstí byl zhotoven v roce 1711. Ukázku venkovské zástavby ve městě nám zprostředkuje budova Domu záhrádkářů. Významnou historickou památkou ve městě je gotický Sloup odsouzenců zhotovení kolem roku 1500.